Druhý pohled z 4.2.: Škarohlídové nevyhrávají
Koncem minulého týdne jsem tu zmínil zjištění sociálního psychologa Jonathana Haidta, že od roku 2012 v USA probíhá epidemie depresí mezi mladými liberálkami. Dívky – sluníčkářky trpí těžkými depresemi násobně více než jakákoliv jiná skupina.
Haidt si všimnul, že kultura radikální politické korektnosti (woke) obsahuje řadu prvků přesně opačných tomu, co se lidé učí v rámci léčby deprese. Jako by mělo být cílem vyléčit životní optimismus a depresi přivodit. Psychiatři učí své pacienty ukončit „katastrofování“, tedy to, že člověk hledá nejvíc negativní scénář a znovu a znovu si jím plní mozek. Mladé radikální studentky naopak soutěží v tom, kdo přijde s depresivnějším scénářem a kdo jej na sebe nechá víc působit. Země určitě zanikne žárem globálního oteplení, krajní pravice určitě všechny pozabíjí apod. Psychiatři učí své pacienty soustředit se na tu část reality, kterou mohou ovlivnit. Mladé aktivistky soutěží v tom, kdo dokáže věnovat víc pozornosti Trumpovi, Putinovi a dalším zloduchům, které jsou zcela mimo jejich dosah. Psychiatři učí své pacienty soustředit se na budoucnost. Na „trénincích citlivosti“ lidé soutěží v tom, kdo se dokáže cítit více poškozen minulými zážitky. A tak dále. Zkrátka, léčba deprese naruby.
Jenže ona to není jediná skupina s takovým přístupem. V radikální politické opozici (tzv. alternativa) najdete přesně totéž. Z jakékoliv banality se odvozuje ten nejvíc katastrofický scénář. Jakákoliv nepříjemnost je chápána jako součást plánu na zničení civilizace. Lidé jsou vedeni k tomu, aby věřili, že vše je řízeno celosvětovým spiknutím, proti kterému jsou bezmocní (a aby ignorovali to, co změnit a ovlivnit mohou). Nebo se jim tvrdí, že mohou snadno svrhnout vládu, což je naivní lež, která bude odhalena během několika dnů (opět něco, co přispívá k rozvoji deprese). A samozřejmě neustálé soustředění na domnělé nebo skutečné příkoří, které jim vládní moc v minulosti způsobila.
Nejen, že to škodí psychickému zdraví, ale má to taky politické důsledky. V krátkodobých střetech mohou pesimisté porážet optimisty, protože naplno prožívají tíhu průšvihu, což je vybičuje k mimořádnému výkonu. V dlouhodobých konfliktech ovšem vítězí ten, kdo je vytrvalejší a kreativnější. Tedy ten s pozitivními myšlením. Škarohlíd má sice výhodu, že si snadněji všimne rizik, jenže jeho depresivní naladění mu stejně zabrání něco s tím dělat.
Běžní návštěvníci této webové stránky mají přístup jen k ořezané verze Druhého pohledu. Plnou verzi druhého pohledu si můžete objednat zde.