Druhý pohled z 8.2.: O síle přesvědčení

Z Curtise Yarvina: Přesvědčení má sílu, pokud je znakem urozenosti. Jakmile si ho osvojí všichni, přestane oddělovat vznešené od nevznešených a stane se nevýznamným. „Když není rozdíl, není energie“.

To podle Yarvina zabilo komunismus. Ideály jako všeobecná lidská důstojnost a blahobyt pro všechny se staly tak samozřejmými, že nebylo o co se hádat.

Jenže ono by se to dalo říct i o poválečné západní Evropě. Na přelomu 70. a 80. let zkolabovala, protože u moci byla generace, která nezažila hrůzy předválečného kapitalismu a pokládala sociální stát za naprosto samozřejmý.

Připomínám postřeh Oskara Krejčího, že čínská reforma byla úspěšná díky tomu, že ji realizovali veteráni bolševické revoluce v Číně. Lidé, kteří ještě věřili příslušným ideálům.

Curtis Yarvin se ovšem dívá na svět jako Američan. Neumí si představit život malých národních států. Neví, že přesvědčení může být udržováno i tak, že se národ neustále vymezuje vůči národům okolním.