Druhý pohled z 9.6.: O křesťanských dobách

Včera proběhl na Jungmannově národní akademii další famózní seminář s docentem Térou. Kdo na ně nechodí, o hodně přichází. A to i ve srovnání s jeho knihami. Téra osobně je jedinečný.

Při jeho výkladu si člověk mimo jiné uvědomí, s jakým zpožděním fungují civilizační trendy. V době, kterou nazýváme křesťanským středověkem, byly myšlení, chování i mezilidské vztahy primárně určovány dědictvím z předchozích pohanských (archaických) dob. To se netýká jen různých lidových slavností, ale i třeba nauky o trojím lidu, která představovala naprostý ideový základ středověké společnosti. Nauka o trojím lidu nebyla odvozena ani z Bible ani z děl církevních otců, nýbrž z prastarých pohanských kultů a mýtů, kde mocenská rovnováha mezi trojicí božtev zajišťuje rovnováhu vesmíru, a tomu odpovídají tři společenské vrstvy.

Když to člověk domyslí, celkem jasně se ukazuje, že poslední staletí, kdy byl veřejný prostor plný ateistické rétoriky, byla zároveň nejkřesťanštějším obdobím v dějinách Západu. Osobní svoboda, rovnost, solidarita všech lidí, idea pokroku, oddělení víry a vědy… to vše jsou myšlenky a ideály přímo vycházející z křesťanských textů.

Logicky se nabízí otázka, jak by vypadaly společenské struktury a vztahy fakticky určované ideálem racionality a vědy.

Kalich a půlměsíc

Obrázkem se vracím k slavnostnímu představení knihy Miroslava Houšky Kalich a půlměsíc. Přirovnávám ji k rodokapsu. Svižné dobrodružné čtení, které se líbí klukům a u kterého většina holek nikdy nepochopí, co na tom ti kluci mají. Jde o alternativní dějiny (jak by se vyvíjel Západ, kdyby u Lipan vyhrála táborská strana). S odhady doktora Houšky můžeme souhlasit nebo ne, ale velmi dobře upozorňuje, že v 15. století byli čeští husité suverénně nejlepšími válečníky, jaké měla Evropa k dispozici. Jestli se někdo mohl postavit Turkům, tak jedině oni. Jenže evropský středověk byl typické v tom, že pro církev nikdy nebylo vítězství nad muslimy prioritou. Stejně jako to nebylo prioritou pro většinu urozených pánů (pokud tam zrovna neměli finanční nebo jiný zájem). To je obrovský rozdíl proti muslimskému světu, který opravdu žil ideálním dobytí Západu. A do značné míry žije dodnes.