Druhý pohled ze 4.7.: Stavební kameny různých realit
Včera jsem tu doporučoval brát vážněji ta média, která bez problémů přiznávají chyby a opravují je, než ta média, která se opravám snaží vyhnout. Uvedl jsem jako odstrašující příklad Aktuálně, kde celá redakce včetně šéfredaktora a ředitele v konkrétním případě věděla, že cynicky lže svým čtenářům, a bylo jí to jedno. Kdyby lhali dezolátům, dalo by se to pochopit. Ale oni lžou vlastním!
Takto napsané to bylo správné, ale zjednodušující. Kdo tu čte občasné výpisky z Curtise Yarvina, ten ví, že běžná média přece nejsou od toho, aby zjišťovala pravdivý stav věcí. To je úkol menších odborných časopisů. Běžná média jsou od toho, aby svým čtenářům říkala, co si mají myslet. Proto si je čtenáři kupují. Ne proto, aby se dozvěděli pravdu (ta je nezajímá). Čtou je proto, aby věděli, co si mají o té které věci myslet, aby byli ve shodě s ostatními ve stejné bublině.
Proto jsou mainstreamová média součástí vládnoucí moci. Součástí významnější než třeba politické strany. Každý držitel moci musí být schopen formulovat a prosadit vlastní verzi reality. Když jsem králem já, mají se věci takhle.
Jenže z toho zase nevyplývá, že by moc utvářet realitu byla neomezená a nezávislá na fyzickém světě kolem. V té oficiální realitě může být třeba to, že Hampl je rasista, který by nejraději honil negry po ulicích. Ale obtížně tam může být, že jsou rasistické pasáže v konkrétní knize, když je ta kniha ve většině knihoven a každý se může přesvědčit, že tam nejsou. Součástí oficiální reality může být, že Rusové prohrávají válku, ale nemůže tam být, že Putin vyhlásil kapitulaci. Můžete lidem říkat, že Green Deal se celkově ukazuje jako ekonomicky prospěšný, ale nemůžete popírat, že některé strojírenské fabriky musely zavřít. Zkrátka, oficiální obraz reality musí být sestaven z takových prvků, u kterých se nedá snadno ověřit, že jsou nepravdivé.
Speciální oblast pak představují vzdálené země. Jakmile je oficiálně vyhlášen určitý obraz, pak je prakticky nemožné, aby byl změněn. Pokud přijdou svědectví, která jsou v rozporu s tím obrazem, nebudou uznána za hodnověrná. Jenže co platí o vzdálených zemích, neplatí o regionech blízkých. Můžete vybájit totalitní systém v Číně, ale obtížně vybájíte totalitní systém v Horním Bezděkově.
Součástí umění vládnutí je právě to, že s tím vládnoucí skupina dokáže pracovat. A to umění mizí. I proto ve velkých novinách a televizích ubývá oprav a pomalu se dostáváme do stavu, kdy médium opraví předchozí chybu pouze tehdy, když je k tomu soudně přinuceno.
