Důchodci za volantem možná zdržují provoz, ale určitě nepředstavují nebezpečí

Odpovědi na otázky časopisu Svět motorů

V čem je rozdíl mezi čerstvým, resp. mladým řidičem a šoférem seniorem?

Nezdá se, že by čerství řidiči způsobovali jiné nehody než ťukance na parkovištích. Když hovoříme o problému s mladými řidiči, jedná o velmi specifickou skupinu – svobodné mladé muže. Vysoká hladina testosteronu, nízký smysl pro zodpovědnost, chuť riskovat, a k tomu bezohlednost vyplývající z toho, že jsme neustále krmeni demagogií, podle níž je osud motýlů v Tibetu důležitější než utrpení vašeho souseda. To všechno dohromady způsobuje, že někteří takoví mladí muži se chovají jako časované bomby – v životě i na silnicích.

U seniorů je problém opačný. Vysoce odpovědný přístup, ale snižující se schopnosti. Horší se zrak a sluch, ale především reakční schopnosti a schopnost dostatečně rychle vyhodnocovat situaci. Většina důchodců si uvědomuje změnu schopností a přizpůsobuje tomu svůj styl jízdy, zejména rychlost. Problém je s těmi, kteří si nechtějí připustit, že už na to nejsou jako před lety.

Jaké jsou jejich nejčastější potíže (při řízení) a proč vznikají?

Obecně platí, že staří lidé jsou náchylnější k chybám a později reagují. To zahrnuje situace jako přehlédnutí chodce, přehlédnutí auta při vjíždění, pomalá reakce na vniknutí dítěte na vozovku apod. Nicméně znovu opakuji, většina seniorů svůj styl jízdy přizpůsobuje snižujícím se schopnostem.

Jsou nebezpeční a měli bychom se jich bát?

Už jste někdy viděli v novinách titulek typu „Důchodci zase řádili a zabili na silnicích šest lidí“? Nemáme k dispozici žádné údaje, ze kterých by bylo možné vyvozovat, že důchodci představují nebezpečí. Ostatně, ono se stačí podívat do řidičských diskuzí. Znovu a znovu se objevuje stížnost, že důchodci jezdí pomalu a zdržují provoz. Ale nenarazíte na pocit, že jsou nebezpeční.

Měl by být nějaký limit, který by jim zakázal nebo výrazně omezil jejich oprávnění řídit?

V současné době takový limit existuje. Od 65 let věku chodí lidé každé dva roky na lékařskou prohlídku. Pokud by se třeba zrak zhoršil tak, že by takový řidič ohrožoval okolí, bude ukončena platnost řidičáku.

Je to možná trochu nadbytečné, protože staří lidé svůj stav většinou reflektují. Ale vzhledem k tomu, že na silnici je možné relativně snadno způsobit smrt, je takové obtěžování na místě.

O sebereflexi asi není možné mluvit, měl by to být spíše tlak okolí, nebo zákona (povinné lékařské prohlídky ap.)?

Lékařské prohlídky jsme již zmínili. Tlak okolí nicméně rovněž hraje podstatnou roli. Ti důchodci, kteří jsou skutečně osamělí, jsou zpravidla tak chudí, že si jízdu autem nemohou dovolit. Takže dříve narození motoristé mají kolem sebe děti a přátele, kteří je uvedou do reality.

Ti důchodci, kteří jsou skutečně osamělí, jsou zpravidla tak chudí, že si jízdu autem nemohou dovolit. Takže dříve narození motoristé mají kolem sebe děti a přátele, kteří je uvedou do reality.

Někdy dávají lékaři osvědčení řídit tzv. na ksicht, tedy že stav řidiče příliš nezkoumají. Je to v pořádku? O čem to svědčí?

Přiznám se, že tady nemám dostatek informací. Nicméně pokud se tak děje, jedná se o hrubou nedbalost, která může mít velmi vážné následky.

Měly by se takové případy postihovat?

Jednoznačně. Pokud dojde k nehodě a ukáže se, že lékař např. neprovedl zkoušku zraku, měl by být volán k odpovědnosti. Je to typický nedbalostní trestný čin.

Souhlasím, že celkově chybí ochota postihovat vystavení nesprávného posudku nebo vydání nesprávného potvrzení, a to i v těch případech, kdy je evidentní, že lékař nebo znalec se vůbec nenamáhal zjistit situaci.

Ptal se Petr Barták