Marie Kovalová: Červnová výročí

Některá kulatá výročí na červen 2022

1322 – začátek léta byl teplotně normální, ale víc deštivý.

1422 – červen byl teplotně i vláhově vyrovnaný.

1522 – v červnu nejsou zaznamenány žádné výkyvy počasí.

1622 – červen byl velmi teplý a suchý.

1722 – červen byl teplotně pod průměrem, ale deštivý.

Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:

1772 – červen měl průměrně 18,5 °C.

1822 – červen byl velmi teplý, průměrně 20,4 °C.

1872 – v červnu bylo dost chladno, průměrná teplota 16,9 °C.

1922 – červen měl průměrně 18,1 °C.

1972 – v červnu byla průměrná teplota také 18,1 °C.

(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003.)

Dne 1. 6. 1942 byl v Praze Němci popraven 51letý Vladislav Vančura, spisovatel, dramatik a také filmový režisér. Vystudoval medicínu a po studiu působil jako lékař osm let na Zbraslavi. Pak se ale cele věnoval literatuře a filmu. Pro jeho díla je typický specifický jazyk a sloh, který napodoboval větnou stavbu staré češtiny. Podle jeho próz byly natočeny dodnes oceňované filmy – např.: Markéta Lazarová (1967, režie František Vláčil), Rozmarné léto (1967, režie Jiří Menzel) a Konec starých časů (1989, režie: Jiří Menzel).

Dne . 6. 1962 po dlouhém soudním procesu byl v Izraeli oběšen 56letý Adolf Eichmann, německý důstojník, válečný zločinec. Šlo o jediný vykonaný trest smrti v dějinách Izraele. Eichmanna vypátrala a z Argentiny unesla do Izraele izraelská tajná služba Mossad.

Dne 2. 6. 1922 zemřel 73letý Josef Václav Myslbek, sochař, vysokoškolský pedagog, zakladatel novodobého českého sochařství. Z jeho díla je nejznámější jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, na které pracoval přes 30 let. Celé sousoší bylo dokončeno tři roky po Myslbekově smrti.

Dne 2. 6. 1952 zemřel ve věku 63 let Bohumil Mathesius, básník, literární vědec, vysokoškolský pedagog a významný překladatel hlavně z ruštiny, pak také z němčiny, francouzštiny a latiny. Spolupracoval i na překladech z čínštiny a japonštiny.

Dne 2. 6. 1982 zemřel Jiří Brdečka, novinář, spisovatel, výtvarník, výjimečný filmový scénárista a režisér. Bylo mu 64 let. Napsal dvacet scénářů, natočil přes třicet animovaných filmů a na mnoha dalších se podílel, psal články o filmařině. Mezi jeho nejlepší filmové scénáře patří dodnes divácky úspěšné filmy Limonádový Joe (1964) aneb Koňská opera, Adéla ještě nevečeřela (1977) a také Tajemství hradu v Karpatech (1981). Jako scénárista se podílel i na dalších českých filmech, např. na filmové pohádce Byl jednou jeden král od Bořivoje Zemana, filmech Karla Zemana Vynález zkázy a Baron Prášil, či filmu Až přijde kocour Vojtěcha Jasného, i na známé komedii Martina Friče Císařův pekař a Pekařův císař.

Dne 3. 6. 1262 zemřel ve věku asi 45 let Vok I. z Rožmberka, syn Vítka III. mladšího (?1191-1244) – zakladatele nejznámější a nejmocnější větve Vítkovců – pánů z Rožmberka. Vokovou matkou byla Kunhuta z Plankenberka. Vok I. byl vnukem našeho prčického Vítka I. (?-1194) a byl mj. majitelem i Prčice. Predikát  „z Rožmberka” asi poprvé uvedl Vokův otec, Vítek III. v roce 1231 v listině potvrzené pasovským biskupem Gebhardem. Vok I. se stal vůdčí postavou všech Vítkovců, byl věrným služebníkem a snad i přítelem krále Přemysla Otakara II. (1233-1278). Od roku 1255 jako nejvyšší zemský maršálek v Čechách a zemský hejtman ve Štýrsku a Horních Rakousích se podílel s ostatními Vítkovci na Přemyslově expanzi do alpských zemí a táhl po boku Přemysla do Pobaltí. S Přemyslem a jeho vojskem roku 1257 přežil potupnou porážku v Bavorsku u Mühldorfu od Jindřicha Dolnobavorského. V roce 1259 založil klášter ve Vyšším Brodě (kde je pohřben) a v roce 1260 se svými oddíly významně přispěl k Přemyslovu vítězství nad uherským králem Belou IV v bitvě u Kressenbrunnu. Dobrý vztah ke králi již bohužel neměli Vokovi nástupci ani příslušníci dalších větví Vítkovců.

Dne 3. 6. 1942 zemřel 71letý František Josef Čečetka, nymburský učitel a spisovatel, autor dlouhé řady lidových historických románů. Nezjistila jsem, jestli byl příbuzný s Františkem Čečetkou (1917-1982), také učitelem a spisovatelem, působícím na severní Moravě a píšícím hlavně moderní pohádky pro děti.

Dne 3. 6. 2002 zemřel ve věku 78 let Vlastimil Pech, strojní a elektrotechnický inženýr, radiotechnik, vynálezce radiotechnického pasivního systému. Po typech PRP-1 KOPÁČ, RAMONA a TAMARA, je VĚRA  již čtvrtou generací pasivních systémů vyvinutých dosud v České  republice. Každý z uvedených typů má svoji konkrétní technologii, technické řešení, software a určení. Jejich společným znakem je možnost určování polohy zdroje  elektromagnetických signálů. V tisku se o tomto systému často nesprávně píše jako “pasivním radaru”. Jestliže existuje nějaká kategorie vojenské techniky, ve které Česká republika dosud představuje světovou jedničku, pak jsou to určitě pasivní sledovací systémy (PSS).

Dne 4. 6. 1622 v Trenčíně zemřel 54letý Peter Révai, uherský šlechtic, zemský hodnostář, voják, spisovatel, básník a historik. Od roku 1598 byl dědičným županem Turčianské stolice, od roku 1601 královským komisařem a poté zastával řadu dalších funkcí u dvora uherského panovníka i ve správě státu. Vrchol jeho kariéry spadá do období vlády císaře Matyáše Habsburského. Kromě filozofie měl rozsáhlý rozhled v historii, ovládal řečnické umění a řadu cizích jazyků. Vybudoval si rozsáhlou knihovnu a stal se uznávanou politicko-společenskou osobností. Jako první uherský historik vyzdvihoval Révai starobylost Slovanů. Ve svých dílech prezentoval Uhersko jako mnohonárodnostní stát. S úředníky svého panství vedl prý korespondenci ve slovenštině.

Dne 4. 6. 1942 v nemocnici na Bulovce zemřel po atentátu (27. 5. t.r.) 38letý Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor pro Čechy a Moravu, druhý, ale ve skutečnosti hlavní představitel SS. Heydrich nebyl primitivní vrah, ale dobrý organizátor, inteligentní a chytrý vůdce a tím byl nebezpečnější. Byl také asi jediný schopný nahradit Hitlera a určitě lépe než on řídit německou říši. Jeho smrt je ale dodnes záhadná, neboť se po atentátu úspěšně zotavoval. Jisté je, že jeho smrt přivítali nejen Spojenci, ale i některé vysoce postavené osoby v říši.

Dne 4. 6. 1942 – druhá světová válka: začala bitva o tichomořský atol Midway, západně od havajského souostroví. Prosadil ji admirál Jamamoto (1884-1943) – věřil, že v ní americké loďstvo zničí a Japonsko pak ovládne Tichý oceán. Japonský plán však selhal. Jednak proto, že velící admirál Nagumo plnil špatně Jamamotovy rozkazy, ale hlavně proto, že byly rozluštěny japonské kódy a proto do podrobností známy japonské plány. Bitva trvala dva dny a díky ní mohla být Američany připravena a pak provedena invaze na ostrov Guadalcanal, do té doby neznámý ostrov v Šalamounových ostrovech. Bitva o Midway s boji na Guadalcanalu je považována za bod zvratu v Tichomoří, kdy se japonskou vítěznou mašinérii podařilo zastavit. Význam zpravodajců v průběhu bitev byl obrovský, protože bez vědomí, kde Japonci udeří by admirál Nimitz, velící tichomořskému loďstvu, nemohl se svými nedostatečnými silami nad Japonci zvítězit.

Dne 5. a 6. 6. 1992  se v Československu konaly volby do FS, ČNR a SNR. V ČR vyhrála koalice ODS/KDS, kterou vedl Václav Klaus. Na Slovensku, pod vedením Vladimíra Mečiara, slavilo vítězství HZDS, jehož hlavní požadavky prakticky znamenaly rozpad Československa na dva samostatné státy. V Čechách sice už téměř rok si optimisté a příznivci rozdělení státu broukali písničku Mirka Palečka a Míši Janíka „ …sbohem Slovensko, bude ti líp … ty míříš vzhůru jak rychlý šíp … Jen žádnou lítost, jen žádnou zášť, Evropu každý dobudem zvlášť …“Až ale výsledek těchto voleb byl prvním vážným krokem k rozdělení Československa. Prezident Havel první den po volbách pověřil předsedu ODS Klause sestavením federální vlády a tomu nezbylo nic jiného než jednat s Mečiarem. Ti dva osobně spolu pak vedli řadu jednání, která urychlila, i přes nářky odpůrců rozpadu Československa, poměrně hladké rozdělení federace do konce roku 1992. Bylo to to nejlepší  co se tehdy mohlo stát. Rozdělení Československa se stalo vzorem pro mírumilovné dělení států.

Dne 7. 6. 1982 zemřel 68letý Vladimír Kovářík (někdy psán Kovařík), literární vědec a vysokoškolský pedagog, zabývající se zejména literárními dějinami 19. století, obdobím budování Národního divadla a Nerudovým životem a dílem. Jeho oba synové, Vladimír (* 1946) a Jan (*1950), působili mj. jako publicisté.

Dne 8. 6. 632 měl zemřít ve věku 62 let prorok Mohamed, zakladatel islámu, původně arabský obchodník, sjednotitel arabských kmenů na Arabském poloostrově. V posledních letech ovšem někteří badatelé zpochybňují, jestli Mohamed opravdu existoval a zda se nejedná o pozdější spojení příběhů různých lidí, ať už pravdivých či mýtických.

Dne 8. 6. 1972 bylo uneseno letadlo Slovairu. Skupina deseti lidí ve snaze emigrovat do Západního Německa zastřelila kapitána letadla (Jána Mičicu) při letu na trase Mariánské Lázně – Praha a druhého pilota donutila k přistání ve Weidenu, kde ale byli únosci zajati a uvěznění.  Hlavní organizátor a vrah Lubomír Adamica se 14. ledna 1973 ve vazbě oběsil, ostatní byli v prosinci 1973 německým soudem odsouzeni k 5 – 12 letům vězení.

Dne 8. 6. 1982 zemřel Ivan Mistrík, slovenský herec. Říkali mu slovenský Gérard Philipe. Byl typickým představitelem jednak romantických hrdinů a pak také složitých charakterů. Jeho první žena, s kterou měl dva syny zemřela po mozkové mrtvici. S druhou ženou měl jednoho syna. Mistríkovi bylo jen 46 let, když svůj život ukončil dobrovolně (pod vlivem alkoholu) – zastřelil se.

Dne 10. 6. 1692 začal v severní Americe hon na čarodějnice – ve městě Salemu ve státě Massachusetts padla za oběť fanatického šílenství první žena, jmenovala se Bridget Bishop. Po ní na šibenici skončilo dalších 13 žen a 5 mužů. Poslední z obětí tohoto honu skončil nejhůře. Giles Corey se odmítal přiznat k čarodějnictví, a tak byl popraven rozdrcením! K celému divadlu přispívala i skutečnost, že svědci se projevovali u soudu hystericky a popisovali neskutečné halucinace, které měli mít na svědomí právě obvinění. Krvelační církevní fanatici chtěli další jména a nutili obviněné označovat dalších nevinné osoby. Většinou se jednalo o ženy středního věku, pak o několik mužů, ale dokonce také o čtyřletého chlapce. Stačila poměrně krátká doba a obviněno bylo kolem 150 lidí. Naštěstí se celé šílenství zastavilo už koncem roku 1692 provoláním Nejvyššího soudu, který všechna nesmyslná obvinění smetl ze stolu a desítky uvězněných rozhodl propustit. Tím se kapitola honu na čarodějnice v Salemu uzavřela.

Dne 10. 6. 1942 – druhá světová válka: Němci vypálili a následně zcela zničili trhavinami Lidice u Kladna. Jako důvod uvedli, že místní obyvatelé spolupracovali s atentátníky na Reinharda Heydricha. Jednalo se však jen o záminku, neboť nikdo z obyvatel neměl s atentátem nic společného. V obci žilo 503 obyvatel. Muži byli na místě postříleni, ženy odvezeny do koncentračního tábora, některé děti poslány do německých rodin, jiné pak zavražděny. Po druhé světové válce se vrátilo 143 žen a po usilovném pátrání 17 dětí.

Dne 11. 6. 1742 byl uzavřen Vratislavský mír mezi Marií Terezií a pruským králem Friedrichem II.; ten ukončil pruský výboj v první části války „o dědictví rakouské”. Marie Terezie odstoupila Prusku Kladsko a téměř celé Slezsko s výjimkou Těšínska, části Opavska, Krnovska a Niska. To jí umožnilo soustředit veškeré síly proti bavorsko-francouzské okupaci Čech. Ztrátu Slezska potvrdil i tzv. mír drážďanský v roce 1745, uzavřený po druhém útoku Pruska proti habsburské monarchii.

Dne 12. 6. 1962 se v Londýně konal první koncert skupiny The Rolling Stones, která hraje dodnes. Začínali v šestici, v současné době má skupina čtyři členy. Z původních zbyli dva – Mick Jagger (*1943) a Keith Richards (*1943).

Dne 12. 6. 1912 při pobytu v Bad Reichenhall v Rakousku zemřel 65letý Zikmund Winter, středoškolský profesor, historik, spisovatel. Pocházel z rodiny zvoníka na Starém Městě a sám po otcově smrti zvonil, aby pomáhal uživit rodinu. V umělecké próze Winter zobrazuje nejčastěji život řemeslnických vrstev nebo studentů a inteligence předbělohorského období. Zprvu psal drobnější příběhy často anekdotické povahy, později je prohluboval psychologicky. Všímal si osudů jedinců zápasících o vymanění z osudového nebo společenského předurčení. Základním žánrem Winterovy beletrie byly tzv. Obrázky, např. z Rakovnicka, ze staré Prahy; patří k nim i později zfilmované povídky Nezbedný bakalář a Rozina sebranec. Jeho jediný román Mistr Kampánus je z roku 1909. Napsal i obsáhlé odborné práce Dějiny řemesel a obchodu v Čechách, dále Život církevní v Čechách a Kulturní obraz českých měst.

Dne 13. 6. 2012 zemřel 76letý Josef Nálepa, sochař, který údajně jediný na světě portrétoval malíře Salvadora Dalího (1904-1989). Nálepa byl také sportovcem, byl vynikající lyžař a jeden z průkopníků vodního lyžování a létání na rogalu v českých zemích. Osmkrát se stal mistrem Československa ve vodním lyžování. Právě sport ho v 70. letech přivedl do Španělska, kde se náhodně seznámil také s Dalím. Bylo to v roce 1974, Nálepa se dostal na nezapomenutelný mejdan, poznal Dalího rodinu, členy skupiny Beatles i herce Seana Conneryho a pak za rekordní čas vytvořil Dalího unikátní bustu. Naposledy Nálepa vytvořil busty zpěváka Karla Gotta a skladatele Petra Hapky. Nálepa se mohl ve svém ateliéru chlubit bustami i jiných slavných umělců například Horníčka, Bohdalové, Matušky. Dalí ale nebyl jedinou světoznámou osobností, kterou Josef Nálepa „uplácal z hlíny”. Např. udělal i sochu amerického astronauta Neila Armstronga.

Dne 14. 6. 1642 – Třicetiletá válka: Město Olomouc se vzdalo Švédům a druhý den tam vstoupilo pět pluků Torstenssonova vojska. Olomouc se stala nejvýznamnějším základnou Švédů při jejich řádění v habsburské monarchii. Po obsazení města Švédové poškodili či zcela zničili značnou část městských staveb, vyrabovali a rozbořili premonstrátský klášter Hradisko – umělecká díla, zlato, vzácné knihy – vše putovalo do Stocholmu. Byla to největší katastrofa v dějinách tohoto největšího města na Moravě, které už za dob prvních Přemyslovců bylo výstavní metropolí. Před švédskou okupací tam žilo skoro 30 tisíc obyvatel, po ní s bídou 2 tisíce. Švédové zahájili přestavbu města na vojenskou pevnost. Zrušili olomoucká předměstí a pustili se do oprav městských hradeb. Od počátku švédské okupace lidé město houfně opouštěli. Švédská vojska město, kterému tehdy hrozil úplný zánik, opustila až v roce 1650, dva roky po vestfálském míru.

Dne 14. 6. 1982 v jižním Atlantiku končily přes dva měsíce trvající boje o ostrovy Falklandy mezi Velkou Británií a Argentinou kapitulací a stažením argentinských jednotek.

Dne 15. 6. 1752 – údajně v tento den provedl Benjamin Franklin (1706-1790), americký přírodovědec, spisovatel, státník a vynálezce, nebezpečný pokus s papírovým drakem, s nímž vyšel do bouře. Když drak vyletěl do bouřkového mraku, uviděl Franklin kolem něj jiskry a pak cítil náraz, jak elektřina z mraku prošla přes draka až k němu. Proto je zapsán jako ten, kdo dokázal, že blesk je výboj elektřiny. Franklin je na Západě uznáván též jako vynálezce bleskosvodu, ale sestrojil ho až v roce 1760, zatímco moravský kněz Prokop Diviš (1698-1765) přišel se svým, jak říkal, povětrnostním strojem, což byl prakticky bleskosvod, už v roce 1754. O tom, že blesk je výboj elektřiny byl Diviš asi přesvědčen už mnohem dřív, protože se pokusům se statickou elektřinou vážně věnoval od roku 1736 v Příměticích u Znojma.

Dne 16. 6. 2012 zemřela 87letá Jaroslava Adamová, herečka. Pražská rodačka ve čtrnácti letech začala studovat na dramatickém oddělení pražské konzervatoře, kde byla žačkou Jiřího Plachého st., Františka Salzera a Anny Iblové. V době svých studií na pražské konzervatoři za druhé světové války statovala v pražském Národním divadle a objevila se také na scéně divadla Větrník. Po ukončení studia získala první angažmá v Divadle na Vinohradech, kde působila v letech 1946–1950. Poté byla angažována v několika různých pražských divadlech, až zakotvila v Divadle ABC a Městských divadlech pražských. Patřila mezi legendy českého dabingu, svůj hlas propůjčila například Sofii Lorenové. Za své celoživotní působení v dabingu získala v roce 1995 cenu Františka Filipovského a za výborné herecké výkony v roce 1997 cenu Thálie za celoživotní dílo.

Dne 17. 6. 1982 zemřel v 81 letech Zdeněk Kalista, historik, vysokoškolský pedagog, překladatel, básník a esejista. Byl jednou z obětí politických komunistických procesů v 50. letech. Rehabilitován byl v roce 1966.

Dne 18. 6. 1882 – v Praze na Střeleckém ostrově proběhl I. všesokolský slet. Podle návrhu Miroslava Tyrše (1832-1884) bylo uspořádáno veřejné cvičení, při kterém na sedm set cvičenců zacvičilo před 2500 diváky a pak 1600 krojovaných Sokolů se ten den  prošlo Prahou ve slavnostním průvodu. Slet byl zorganizován k 20. výročí založení Sokola – letos tedy Česká obec sokolská – ČOS – slaví 160. výročí svého vzniku. První slet Sokolů se povedl, zúčastnilo se ho i mnoho zahraničních delegací a od té doby ČOS pořádala všesokolské slety zhruba po pěti letech, pokud je nezrušili po okupaci Němci a pak i komunisté.

Dne 18. 6. 1942 po těžkém boji, v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, zahynuli aktéři atentátu na Heydricha. Přes tři týdny se skrývali a nakonec je zradil jeden z nich – Karel Čurda (1911-1947). Německé vraždění Čechů – odplata za atentát – bylo tou dobou už v plném proudu. V chrámu zahynuli:

• Jan Hrubý, příslušník výsadku Bioscop (* 4. března 1915)
• Adolf Opálka, voják, velitel skupiny Out Distance (* 4. ledna 1915)
• Jan Kubiš, voják zapojený do atentátu na Reinharda Heydricha (* 24. června 1913)
• Jozef Gabčík, voják zapojený do atentátu na Reinharda Heydricha (* 8. dubna 1912)
• Jaroslav Švarc, voják a příslušník výsadku Tin (* 11. května 1914)
• Josef Valčík, voják, příslušník výsadkové skupiny Silver A (* 2. listopadu 1914)
• Josef Bublík, voják a příslušník výsadku Bioscop (* 12. února 1920)

Dne 18. 6. 2012 zemřela ve věku 79 let Eva Klepáčová, herečka, manželka zpěváka a herce Josefa Zímy (*1932). Mezi její nejznámější filmové role patří postava Káči z nádherného pohádkového filmu Hrátky s čertem režiséra Josefa Macha z roku 1956. Je také známa jako dabingová herečka, v roce 2007 jí Prezidium Herecké asociace udělilo cenu za celoživotní mistrovství v dabingu. O svém životě napsala společně s manželem biografickou knihu Princ a Káča (2001).

Dne 19. 6. 1922 se v Kodani narodil Aage Niels Bohr, dánský fyzik, zabývající se jadernou fyzikou a kvantovou mechanikou, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1975. Jeho otcem byl fyzik Niels Bohr, laureát Nobelovy ceny z roku 1922. V roce 1943 utekl otec Bohr s celou rodinou před Němci do Švédska a odtud brzo do Anglie, kde začal pracovat s Američany na projektu Manhattan (atomová bomba). Syn Aage jako jeho asistent s ním cestoval mezi Londýnem, Washingtonem a Los Alamos a také se podílel na jeho práci. V roce 1945 se celá rodina Bohrova vrátila do Dánska a syn Aage pokračoval v přerušeném studiu fyziky, které dokončil roku 1946. Začátkem roku 1948 začal pracovat v Institute for Advanced Study v Princetonu a od ledna 1949 do srpna 1950 působil na Columbia University v New Yorku. Při svém pobytu ve Spojených státech se v New Yorku roku 1950 oženil, se ženou Mariettou Soffer měli dva syny a dceru. Roku 1956 se Aage stal profesorem na univerzitě v Kodani a po smrti svého otce v roce 1962 ho nahradil na místě ředitele v Niels Bohr Institute. Aage byl též členem představenstva Nordic Institute for Theoretical Physics (Nordita) od jejího vzniku v roce 1957 a v roce 1975 se stal jejím ředitelem. Od roku 1978 byl také členem Papežské akademie věd ve Vatikánu. Zemřel v Kodani 8. září 2009

Dne 19. 6. 1942 v kobyliské střelnici byl Němci popraven 51letý generál Alois Eliáš, předseda protektorátní vlády. Byl zatčen 27. září 1941, po příchodu nového říšského protektora Heydricha do Prahy. V Petschkově paláci byl premiér podroben dlouhotrvajícím brutálním výslechům. Ing. Alois Eliáš byl jediným ministerským předsedou Němci okupovaného státu, který byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Do funkce premiéra Eliáš nastupoval s pevným rozhodnutím organizovat odboj a s plným vědomím, že dříve nebo později může být prozrazen. Dvojí hru se mu dařilo udržet relativně dlouho, navíc v době, kdy hitlerovské Německo vítězilo na všech frontách. Proti Eliášově odbojové činnosti pojali Němci podezření sice hned na podzim 1939, ale dlouho se jim nedařilo získat proti němu přímý důkaz. Teprve když byla po pádu Francie v létě 1940 v dobyté Paříži nalezena část administrativy čs. emigrace, podezření pražského Gestapa se změnilo v jistotu. Říšský protektor von Neurath sice Eliášovo zatčení oddálil s tím, že by jeho zatčení narušilo hospodářskou stabilitu protektorátu, Heydrich však nařídil ihned ho zatknout.

Dne 19. 6. 1952 na srdeční infarkt zemřel v USA 46letý František Kovárna, historik umění, výtvarný teoretik, prozaik, esejista, vysokoškolský pedagog, překladatel a čelný přestavitel České strany národně socialistické. Za německé okupace pobýval s rodinou v osadě Bezmíř u Vojkova. Po únoru 1948, coby politický odpůrce komunistů, byl zbaven všech univerzitních funkcí. Podařilo se mu emigrovat nejprve do západního Německa, pak do Paříže a v roce 1951 do New Yorku, kde založil ochotnické divadlo a do své předčasné smrti se věnoval psaní divadelních her a esejů. V Československu byl v nepřítomnosti odsouzen dokonce k trestu smrti. Po roce 1990 byl plně rehabilitován.

Dne 20. 6. 1722 v Praze zemřel 67letý Kryštof Dientzenhofer, vynikající stavitel pocházející z hornobavorské stavitelské rodiny. Do Čech přišel v roce 1677 a nejprve pracoval jako prostý zedník. Postupně se vypracoval a byl představitelem vrcholného baroka. Za jeho nejvýznamnější stavby je považován kostel sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně, klášterní kostel sv. Markéty v břevnovském klášteře nebo kostel sv. Kláry v Chebu. Jako architekt a stavitel se podílel na mnoha dalších barokních stavbách v Čechách. Působil také jako pevnostní stavitel v Chebu a Praze i jako klášterní stavitel. Jeho syn, Kilián Ignác Dientzenhofer (1689-1751), převzal jeho dílnu, pokračoval v jeho stopách a byl ještě slavnější než otec.

Dne 20. 6. 1922 se v Praze, v rodině ševce a švadleny narodil Josef Kemr. Otcem byl od dětství veden k hraní na strunné nástoje. S bratrem vystupoval už v roce 1932 ve Vinohradském divadle. Vystudoval sice Obchodní školu (1942), ale ihned odešel k divadelní kočovné společnosti A. Budínské – Červíčkové (1942 -1945). Poté prošel divadlem na Kladně (1945-1947), a pak několika divadly v Praze až se stal členem souboru pražského Národního divadla (1965-1995). Kemr byl vždy skvělým představitelem prostých a nejobyčejnějších lidí, které obohatil svým svérázným herectvím. Skvěle vytvářel komediální postavy s nádechem tragiky, ale i dramatické role. Všechny své postavy ztvárňoval neuvěřitelně jednoduchou, ale líbivou hereckou zkratkou.  Josef Kemr zemřel na rakovinu 15. ledna 1995 v rodné Praze ve věku 72 let. Pracoval až do konce svých dnů. Po smrti o něm vyšlo několik vzpomínkových knih.

Dne 22. 6. 1972 po dlouhé těžké nemoci zemřel v Praze ve věku 48 let Jiří John, původně zámečník a instalatér, později malíř a ilustrátor. Byl členem Umělecké besedy, skupiny UB 12 a sdružení Hollar. Jeho manželkou byla malířka a sochařka Adriena Šimotová (1926-2014).

Dne 24. 6. 1812 v noci Napoleonova vojska překročila řeku Němen a bez vyhlášení války „vstoupila” do Ruska. Francouzská armáda, posílená pruskými, polskými a rakouskými pluky, měla přes 600 000 mužů (někdy je uváděno 500 000) a Napoleon byl přesvědčen, že Rusko brzo porazí. Zpočátku to tak i vypadalo. Po dvoudenní bitvě u Smolenska (srpen 1812) Rusové ustoupili a tak Napoleon získal důležitou základnu pro další operace. Obyvatelstvo Ruska se chovalo k Francouzům nepřátelsky, ruští partyzáni jim ztěžovali zásobování, vyvolávali střety, přesto Francouzi dál postupovali. Jejich síly ale za dva měsíce bojů a dlouhých pochodů se viditelně zmenšovaly. Ruská armáda však na tom byla ještě hůř – jednak byla méně početná a nerozhodnost vrchního velitele Barclaye de Tollyho a rozpory s jeho nejbližším podřízeným, generálem Bagrationem (1765-1812), její situaci jen zhoršovaly. V srpnu car jmenoval místo de Tollyho knížete Michaila Illarionoviče Kutuzova a pod jeho velením proběhla 7. září bitva u Borodina. Šlo o nejkrvavější bitvu z celého tažení. Na konci toho dne Francouzi ustoupili, ale Rusové své postavení též opustili, neboť rovněž utrpěli velké ztráty. Obě strany však prohlásily bitvu za své vítězství. Kutuzov ale dal rozkaz k dalšímu ústupu svých vojsk. 14. září Napoleonova vojska bez boje vstoupila Moskvy. Ta byla pustá a hořela. Dodnes není jasné, zda Moskvu zapálili Rusové či Francouzi. Pravdou je, že nakonec požár Moskvy nejvíc poškodil Napoleona. Ten čekal že až Moskva padne, car s ním uzavře mír, ale nestalo se tak. Situace Francouzů se den ode dne zhoršovala, deptal je hlavně nedostatek zásob. Zato Rusové se postupně vzpamatovávali a když 5. října jim Napoleon poslal žádost o příměří, odmítli. Poté se situace zcela obrátila a Napoleon začal z Ruska ustupovat, lépe řečeno utíkat, pronásledován ruskou armádou. 14. prosince 1812 žalostný zbytek z více než půlmilionové francouzské armády opustil ruské území. Tehdy vycítili původní spojenci Napoleona – Prusko s Rakouskem a Švédskem – že Napoleon je v koncích, tak se přidaly k Rusku. V říjnu 1813 došlo k bitvě u Lipska, kde byl Napoleon zcela poražen. Postup proti němu se zastavil až v Paříži, kde ho jeho generálové donutili abdikovat. Kutuzov se ale dobytí Paříže nedožil, zemřel po nachlazení na jaře 1813 ve věku 67 let. Napoleonovo tažení do Ruska je dodnes uváděno jako jeden ze špatných vojenských podniků v historii.

Dne 24. 6. 1932 začal vojenský převrat v Siamu – tak se do roku 1939 oficielně jmenovalo Thajsko. Převrat ale nezničil stávající monarchii, pouze v ní během půl roku nastolil parlamentní systém. Thajsko i v současnosti, přes všechny možné puče co tam proběhly, zůstává konstituční monarchií.

Dne 24. 6. 1942 byla Němci vyhlazena osada Ležáky, malá obec na Chrudimsku jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny SilverA, která byla zapojena do atentátu na Heydricha. Všech 33 obyvatel starších 15 let bylo odvlečeno do Pardubic a tam je večer Němci zastřelili. Z 13 dětí byly 2 dívky vybrány k poněmčení a ty se po válce vrátily do Čech. Ostatní asi zahynuly v plynových komorách. Po válce nebyly Ležáky obnoveny ale pouze upraveny jako pietní místo. Tento den navečer byli pod pohrůžkou nejpřísnějšího trestu svoláni zástupci všech českých divadel do Národního divadla v Praze, aby demonstrovali věrnost Hitlerově říši. Málo se jich dokázalo účasti vyhnout.

Dne 25. 6. 1832 v rodném Chomutově zemřel 76letý František Josef Gerstner, inženýr, matematik a fyzik. V roce 1772 začal studovat na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Na Filozofické fakultě studoval elementární a vyšší matematiku a astronomii. Kromě přírodních věd studoval i theologii, klasickou řečtinu a také hebrejštinu. V roce 1776 vykonal Gerstner veřejnou zkoušku z astronomie. Během studií si přivydělával hrou na varhany v kostele sv. Kajetána na Malé Straně. Za stravu a ubytování doučoval chovance z kláštera svatého Bartoloměje. Po studiích na filozofické fakultě v roce 1777 krátce navštěvoval i přednášky na Inženýrské škole založené v Praze roku 1718, kde se učila geometrie, fortifikace a mechanika tak, aby si žáci osvojili “vyměřování země, zakládání pevností, též splavů, jakož i řízení útoku na pevnost”. Poté pracoval tři roky u Dvorské komise pro vyvazování z roboty jako geometr při vyměřování lesů a pozemků. Od  roku 1784 pracoval na univerzitní hvězdárně v Klementinu v Praze. V roce 1785 publikoval Gerstner práci, ve které opravil zeměpisnou délku řady významných evropských měst. K výpočtu zeměpisné délky použil metodu zatmění Slunce, kterou sám zjednodušil a urychlil (místo 36 záznamů stačilo pouhých 9). Jako uznání za jeho práci jej Královská česká společnost nauk jmenovala řádným členem. I další Gerstnerovy výsledky v astronomii mu zjednaly vážnost v evropských vědeckých kruzích. Roku 1806 založil Královské české stavovské technické učiliště v Praze, předchůdce dnešního ČVUT. Gerstner byl dvakrát ženat. S Gabrielou z Mayersbachu († 1808) dcerou rytíře Moritze von Mayersbach, lékaře a děkana lékařské fakulty Pražské univerzity měli devět dětí. Roku 1809 se oženil s Marií Stark († 1821).

Dne 25. 6. 1942 byl na kobyliské střelnici Němci zavražděn 28letý Evžen Rošický, vystudovaný právník, novinář, ale hlavně atlet, několikanásobný čsl. rekordman v běhu na 800 m a 400 m překážek. O den později Němci popravili i jeho otce Jaroslava (*1884).

Dne 25. 6. 1992 zemřela 66letá Alena Ladová, malířka a ilustrátorka, dcera malíře Josefa Lady (1887-1957). Zůstala jeho jediným dítětem po tom, co její mladší sestra Eva (*1928) byla zabita 14. února 1945 při nepochopitelném americkém bombardování Prahy. Alena ilustrovala řadu knih pro děti. O svém otci napsala knihu Můj táta Josef Lada, která vyšla poprvé v roce 1963. Spolupracovala i při  natáčení několika televizních pohádek jako návrhářka a výtvarnice dekorací a kostýmů. Její manžel Jan Vrána (1919-1994) byl pořadatelem a vydavatelem díla Josefa Lady. Tuto činnost později převzal jejich syn Mgr. Josef Lada (* 1960).

Dne 27. 6. 1972 zemřela ve věku 93 let Leopolda Dostalová, hlavně divadelní herečka, která hostovala i v Polsku a v Jugoslávii. Karel Čapek napsal svoji hru Matka údajně právě pro ni. František Filipovský o ní řekl: „Byla to aristokratka divadla, aristokratka ducha, chování, všeho“. Na divadelních prknech vystupovala ještě ve svých 92 letech. Ve filmu hrála jen v  menších rolích, nevyhýbala se ani rozhlasu. Leopolda Dostalová byla dvakrát vdaná, děti zřejmě neměla.

Dne 28. 6. 1912 zemřel po dlouhé nemoci Josef Václav Sládek,  básník a překladatel. Bylo mu 66 let. Byl mistrem prostého, hutného výrazu a zpěvného verše. Překonal dřívější násilnou didaktičnost a přiblížil se ve svých verších dětské fantazii a vnímavosti dětské psychiky. Sbírky Zlatý máj, Skřivánčí písně a Zvony a zvonky byly dětskému čtenáři blízké a důvěrně k němu promlouvaly. Sládek použil nejrůznější formy (např. bajky, říkanky aj.) a často s humorným laděním se snažil probouzet ušlechtilé vztahy k lidem, k práci, k národu. Zásluhy má Sládek jako překladatel světové poezie. Kromě překladů z ruské a polské literatury (např. Lermontova nebo Mickiewicze) překládal také z angloamerické literatury (Byrona, Longfellowa). Nejvýznamnější překladatelský čin Sládkův je přebásnění třiatřiceti Shakespearových dramat.

Dne 28. 6. 1922 začala v Irsku občanská válka. Po tříleté velmi kruté, převážně partyzánské, anglo-irské válce za irskou nezávislost (během ní, 3. května 1921, se oddělilo Severní Irsko) se Irové rozdělili na příznivce dohody s Anglií a tvrdé zastánce vzniku republiky. Občanská válka trvala rok (do 24. května 1923) a skončila vítězstvím prodohodových jednotek a potvrzením tzv. Irského svobodného státu. Dvě hlavní politické strany dnes v Irsku – Fianna Fáil a Fine Gael – jsou přímí potomci těch dvou stran stojících proti sobě v občanské válce.

Dne 28. 6. 1942 – druhá světová válka: v Rusku Němci zahájili velkou ofenzívu u Voroněže, což byla prakticky „předehra“ bitvy o Stalingrad. Cíl Hitlerovy ofenzívy (Fall Blau) byl dobytí jižního Ruska a po dosažení řeky Volhy proniknout za Kavkaz, pak mělo být obsazeno Baku a tamní ropná pole. Němci se pokusili Rusy obklíčit, ovšem Rudá armáda už byla zkušenější, a po těžkých bojích organizovaně ustupovala do dalších obranných pozic. Ústupové boje kombinované s protiútoky Rudé armády trvaly do 24. července, kdy padl Rostov na Donu, čímž se Němcům zcela otevřely dveře k rozhodujícímu útoku na Stalingrad a na Kavkaz.

Dne 28. 6. 1992 na selhání ledvin zemřel v Moskvě 55letý Michail  Něchemjevič Tal, sovětský šachový velmistr  přezdívaný Čaroděj z Rigy (tam se narodil), mistr světa v šachu (1960–1961) a mistr světa v bleskovém šachu (1988). Tal byl čaroděj, šachista s neuvěřitelnou fantazií, se kterou se člověk může jen narodit. Stejně jako výjimečným malířem se musí narodit, tak i výborným šachistou se člověk nestane jen tréninkem a pílí.

Dne 30. 6. 1942 byla na kobyliské střelnici Němci zavražděna 67letá Františka Plamínková, původně učitelka, novinářka a politička, která bývá považována za první českou feministku. Plamínková byla feminismu oddaná. Mohla se vdát, měla plno ctitelů, byla zdravá a hezká, ale raději se rozhodla pro povolání a tím pro samotu. Tak mohla veškerý volný čas věnovat utkvělé představě, že zburcuje ženy, aby proti ponižování a pro svůj větší rozhled udělaly něco podstatného a pomohly si k důstojnějšímu postavení.

Dne 30. 6. 2012 zemřel v 96 letech Jicchak Šamir,  izraelský politik, vůdce předstátní organizace Lechi a agent Mosadu. Dvakrát zastával funkci premiéra, poprvé jako osmý izraelský premiér v letech 1983 až 1984 a pak v pořadí desátý v letech 1986 až 1992.

(Informace k jednotlivým heslům jsou čerpány hlavně z Wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.)

Výročí některých událostí na Sedlčansku:

1942 –13. 6. – druhá světová válka: v časných ranních hodinách přijeli do Sedlce němečtí vojáci s gestapáky a ihned ve všech domech začali dělat prohlídky. Ten den byl odvezen řídící učitel Fr. Chabr a uvězněn v Praze, údajně za to, že měl doma „větší množství zásob“. Bylo to spíš ale na udání jeho protiněmeckých projevů.

-MK-