Marie Kovalová: Dubnová výročí

1323 – v kronikách je psáno, že bylo velmi chladné jaro.

1423 – jaro bylo chladné a vlhké.

1523 – duben byl teplý a velmi vlhký.

1623 – jaro bylo  teplotně a vláhově vyrovnané s výskytem nočních mrazíků.

1723 – jaro bylo poměrně teplé a suché.

Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:

1773 – duben byl proti březnu teplý, měl průměrnou teplotu 9,2 °C.

1823 – duben byl bez výkyvů teplot, průměrná teplota byla 8,5 °C.

1873 – duben měl průměrně 8,3 °C.

1923 – duben byl poměrně studený, měl průměrnou teplotu 7,7 °C.

1973 – duben byl poměrně studený, s průměrnou teplotou 7,4 °C.

(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003.)

Dne 1. 4. 1803 v Poděbradech zemřel 86letý Viktorín Ignác Brixi, kantor, hudební skladatel a varhaník. Plzeňský rodák tvořil hudbu zejména pro kostely – mše, kantáty, litanie atp. Komponoval ale i scénickou hudbu a skladby pro klavír a varhany.

Dne 1. 4. 1913 byl otevřen Jedličkův ústav (jmenuje se tak od listopadu 1913) v Praze na Vyšehradě, nejstarší české zařízení pro děti a mládež s tělesným postižením, které se dodnes věnuje vzdělávání, rehabilitaci, komplexnímu rozvoji dovedností a zlepšení kvality života lidí s handicapem. Pojmenován byl po MUDr. Rudolfu Jedličkovi (1869-1926), lékaři a mecenáši, který se o vybudování ústavu nejvíc zasloužil.

Dne 1. 4. 2013 po dlouhé nemoci zemřel 87letý Bohumil Švarc, herec, skvělý dabér a rozhlasový hlasatel. Kariéru začal v Dismanově rozhlasovém dětském souboru ve 14 letech. Vystudoval hereckou konzervatoř. Za druhé světové války neunikl totálnímu nasazení, ale v roce 1945 se aktivně zúčastnil pražského povstání. Hned po odeznění dramatických květnových dnů se na pozvání režiséra rozhlasu Miloslava Dismana stal – v 19 letech – nejmladším hlasatelem Československého rozhlasu. Byl známý svým charakteristickým basem.Ve filmu sehrál kolem 70 rolí, ale většinu života hrál v Městských divadlech pražských. Dlouhá desetiletí byl hlas Bohumila Švarce spojen s rozhlasovými Knihovničkami. Slýchali ho také posluchači magazínu Meteor a dalších pořadů.

Dne 2. 4. 1453 začalo obléhání Konstantinopole Turky a na to, že byl nedostatečný počet obránců, vzdorovala Konstantinopol dlouho, což svědčí jak o urputné obraně, tak o kvalitě městského opevnění. Nakonec však Turci pronikli za hlavní hradby, stalo se tak poté, co byl 35letý Giustiniani (janovský kapitán velící obraně) těžce raněn a hradby opustil, což obránce silně demoralizovalo. 48letý Konstantinos, poslední císař Byzantské říše, zahynul krátce po pádu hradeb za bojů uvnitř města a jeho smrt definitivně zlomila odpor byzantských vojáků, kteří tak přišli krátce po sobě o oba hlavní velitele. Giustinianiho odvezli jeho muži na poslední chvíli na jedné z galér, ale v červnu toho roku zemřel na následky zranění. Boje trvaly do 29. května 1453 a toho dne pádem města pak definitivně zanikla Byzantská říše. Turecká Osmanská říše se stala evropskou velmocí tím, že ovládla Balkán a východní Středomoří.

Dne 3. 4. 33 – jedno z možných dat, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován.

Dne 4. 4. 2013 zemřel 81letý Ivo Paukert, televizní scenárista a režisér. Jeho původ a politické prověrky mu koncem 50. let znemožnily další práci v médiích a pět let pracoval jako dělník, byl mimo jiné tesařem a soustružníkem. V uvolněné atmosféře šedesátých let se mohl vrátit do televize a od roku 1963 byl režisérem Hlavní redakce zábavných pořadů Československé televize v Praze. V devadesátých letech našel uplatnění v retrospektivních pořadech typu Hovory H ještě po dvaceti letech (1990) nebo V Praze bejvávalo blaze (1992), tato doba přála také návratům do televizních archívů a nejen z vlastní tvorby pak Paukert realizoval úspěšný cyklus Proč bychom se nebavili, když nám Pánbůh archív dal (1997).

Dne 5. 4. 1923 zemřel v Egyptě na zápal plic v 56 letech George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, britský šlechtic a egyptolog, který proslul financováním vykopávek Howarda Cartera (1874-1939) v Egyptě v Údolí králů, završených 4. 11. 1922 nálezem Tutanchamonovy hrobky. Svou smrtí hrabě zavdal příčiny ke spekulacím o tzv. kletbě faraonů, podle níž měl v brzké době zemřít každý, kdo porušil klid faraonských mumií v jejich sarkofázích. Někde je uvedeno, že hrabě zemřel na otravu krve.

Dne 6. 4. 1973 byla na Floridě vypuštěna kosmická sonda Pioneer 11, první sonda, která se dostala k Saturnu. K němu doletěla v roce 1979, v srpnu a v září přinášela jeho snímky. Pioneer 11 je konstrukčně podobná sondě s označením Pioneer 10, která byla do vesmíru vypuštěna v březnu 1972 a byla určená k průzkumu Jupiteru. Sonda Pioneer 11 v současné době stále pokračuje v letu a míří k jedné hvězdě v souhvězdí Orla vzdálené 125 světelných let a k ní by měla dorazit asi za 4 miliony let. Vzhledem ke vzdálenosti a slábnoucím energetickým zdrojům sondy s ní NASA ukončila pravidelné spojení koncem září 1995. V té době se sonda nacházela za drahou Pluta. V sondě je také (stejně jako v Pioneeru 10) plaketa s poselstvím jiným civilizacím, kterou navrhl Carl Sagan. Plaketa zobrazuje muže a ženu a udává polohu Země v Galaxii.

Dne 7. 4. 1943 zemřel po zánětu mozkových blan 47letý Jaroslav Havlíček, spisovatel z generace poznamenané na prahu života zážitky první světové války. Havlíček vychází ze své autobiografie a ze znalosti maloměstských poměrů rodné Jilemnice. Z žánrového hlediska lze rozčlenit jeho dílo do tří doplňujících se celků: jednak na romány, vydané většinou za autorova života, dále na novely (Zánik městečka Olšiny, Synáček), romaneta (Jaro v domě, Smaragdový příboj) a delší povídky (Komtesa Camilla, Útěk z civilizace, Kamenný orchestr) a téměř na stovku drobných próz. Za umělecky nejdokonalejší bývá považován jeho román Neviditelný (1931), pak Ta třetí (1939) a Helimadoe (1940).

Dne 7. 4. 1953 zemřel 77letý Václav Vydra starší,  divadelní a vyjímečně filmový herec a režisér, ředitel Národního divadla v Praze (1945-1949). Byl dědečkem současného herce Václava Vydry (*1956).

Dne 8. 4. 1973 zemřel 91letý Pablo Picasso, španělský malíř a sochař (žijící ve Francii), jedna z nejvýznamnějších osobností umění 20. století. Společně s Georgesem Braquem je považován za zakladatele kubismu. Vytvořil údajně asi 13 500 obrazů a skic, 100 000 rytin a tisků, 34 000 ilustrací a 300 skulptur a keramických děl. Picassovo dílo se řadí do několika období. Některé názvy období Picassovy tvorby jsou předmětem sporů, ale asi neuznávanější jsou: modré období (1901–1904), růžové období (1905–1907), období ovlivněné Afrikou (1908–1909), analytický kubismus (1909–1912), a syntetický kubismus (1912–1919). Obraz Guernica (1937) je jeden z jeho nejznámějších. Picasso účinkoval i v několika filmech (např. Orfeova závěť); pokaždé v nich hrál sám sebe. Byl aktivním členem Francouzské komunistické strany a loajálním členem strany zůstal až do své smrti.

Dne 8. 4. 2013 vydechla naposledy 87letá Margaret Thatcherová, bývalá předsedkyně britské vlády (1979-1990). Narodila se v rodině hokynáře, v roce 1944 začala studovat chemii na Oxfordské univerzitě a nějaký čas potom pracovala jako chemická laborantka. Později vystudovala v Oxfordu i práva. Byla první ženou ve funkci britského premiéra a setrvala v ní déle než všichni její předchůdci ve 20. století. Pro svou nekompromisnost a rozhodnost jí říkali Železná lady. Mj. měla značné výhrady ke znovusjednocení Německa (1990). Poslední roky života měla značné zdravotní potíže.

Dne 9. 4. 1553 zemřel v sedmdesáti letech François Rabelais francouzský spisovatel, právník, lékař, botanik a také stavitel, autor mj. slavného fantasy románu Gargantua a Pantagruel. Titulní hrdinové – dobří obrové Gargantua a jeho syn Pantagruel – putují po světě, aby potírali velikášství a zlořády a aby se „dobrali skryté nauky, jež jim má odhalit nejvyšší mysteria“. Na čtvrtém a pátém dílu se údajně podílel jiný autor. Díky kombinaci prostého až vulgárního jazyka, vážných věcí, ironie a sarkasmu jsou Rabelaisovy romány dodnes čtivé.

Dne 9. 4. 1973 zemřel 64letý Josef Pavel, původně obchodní příručí, později voják, interbrigadista ve Španělsku, od roku 1932 člen KSČ. Na únorovém převratu v roce 1948 se podílel jako náčelník hlavního štábu Lidových milicí (generál SNB), ale v letech 1951-1955 byl vězněn – odsouzen za velezradu. V roce 1968 (duben až srpen) byl ministrem vnitra Československa.

Dne 9. 4. 2003, po 20 dnech bojů, padlo hlavní město Iráku – Bagdád – do rukou americko-britských invazních vojsk, s kterými „šly” v malé míře další evropské státy. V ten den došlo také k odstranění sochy Saddáma Husajna (1937-2006) a obsazení jeho paláců. Samotný Saddám uprchnul a byl zajat 13. 12. 2003.

Dne 11. 4. 1963 vydal papež Jan XXIII. (1881-1963, papežem od 1958) encykliku Pacem in terris (Mír na zemi), která je prý jednou z nejslavnějších encyklik 20. století. Komunistický režim v Československu zneužil jméno encykliky k pojmenování kolaborantského sdružení kněží s režimem.

Dne 12. 4. 2003 zemřel Zdeněk Jirotka, ostravský rodák, spisovatel a fejetonista, autor humoristických románů, povídek, soudniček a rozhlasových hříček. Bylo mu 92 let. Do roku 1940 byl profesionální voják, sloužil v řadě měst, například v Košicích, Olomouci, Brně aj. Počátkem německé okupace byl na ministerstvu veřejných prací. Od roku 1942, po mimořádném ohlasu na svoji literární prvotinu Saturnin, který se těší velké oblibě dodnes, se věnoval výhradně spisovatelské a novinářské činnosti. Ve své další tvorbě ale tento svůj román nepřekonal, jen částečný úspěch měla o rok později kniha Muž se psem, v níž parodoval detektivní žánr. Jako novinář působil v Lidových novinách ve  Svobodných novinách, v Dikobraze i v Československém rozhlasu. Kouzlo Jirotkova humoru tkví v inspiraci „suchým“ anglickým humorem a v kouzlu nedořečeného.

Dne 14. 4. 1923 se v Praze narodila Jarmila Loukotková, spisovatelka a překladatelka. Její otec byl etnograf a lingvista Čestmír Loukotka (1895-1966). V Praze Jarmila vystudovala reálné gymnázium (maturita roku 1942). Po maturitě krátce studovala na soukromé jazykové škole francouzštinu, ale už od roku 1943 pracovala jako úřednice na pražském magistrátu. Až po válce mohla studovat estetiku a francouzštinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy; promovala v roce 1949. Začala psát v sedmnácti letech, přispívala do periodik, přeložila celé dílo francouzského básníka Françoise Villona a aforismy Françoise de la Rochefoucaulda. Její tvorba byla zaměřena především na období antiky, ale napsala i detektivky a knihy pro mládež. Zemřela 29. října 2007 v Praze.

Dne 15. 4. 73 údajně toho dne Římané dobyli pevnost Masada u Rudého moře, kam se po pádu Jeruzaléma ukryli poslední příslušníci židovských náboženských sekt.

Dne 15. 4. 1803 zemřel 64letý Jeroným Brixi, varhaník kláštera v Plasech, kněz, hudební skladatel především chrámové hudby. Byl vzdáleně příbuzný s hudebním skladatelem Viktorínem Ignácem Brixim z Poděbrad, který shodou okolností zemřel dva týdny předtím.

Dne 16. 4. 1943 švýcarský chemik a farmaceut Albert Hofmann (1906-2008) objevil psychedelické účinky LSD, když si nedopatřením potřísnil kůži na zápěstí roztokem LSD-25. Tři dny na to Hofmann záměrně požil 250 mikrogramů LSD, dávku, od které očekával podstatně nižší účinek, než jaký se potom dostavil. Pak provedl sérii pokusů, ke kterým se připojili jeho kolegové. O experimentech informoval veřejnost 22. 4. 1943.

Dne 16. 4. 1943 v noci na 17. 4. britské RAF bombardovalo západočeské město Dobřany. Zahynulo přes 250 lidí, na 1100 jich přišlo o střechu nad hlavou a došlo k velkým hospodářským škodám. Prý šlo o špatně navigovaný nálet na plzeňskou Škodovku – místo toho byla zasažena dobřanská psychiatrická léčebna, okolní rodinné domy a přilehlé vsi.

Dne 16. 4. 1993 zemřel v 57 letech Alexandr Michajlovič Kondratov, ruský lingvista, biolog, novinář a básník. Zabýval se mimo jiné dešifrováním písma antického Středomoří. Je autorem několika desítek knih nejen na téma starobylých jazyků, ale i matematiky, paleontologie, geologie, kryptozoologie a záhad, např. Atlantidy, a dalších.

Dne 17. 4. 1923 se v Praze narodil Jiří Mrázek, geofyzik, popularizátor přírodních věd a kosmonautiky, šachista a spisovatel. Vystudoval fyziku a astronomii na Univerzitě Karlově, zároveň se věnoval svým četným koníčkům. Byl juniorským mistrem ČSR v šachu, rekordmanem v telegrafním klíčování a příjmu. Po dosažení doktorátu přírodních věd na Univerzitě Karlově v Praze v roce 1949 působil jako pedagog. Od roku 1953 pracoval v Geofyzikálním ústavu Československé akademie věd v Praze na samostatných vědeckých úkolech, zabýval se geomagnetickými jevy, šířením elektromagnetických vln a ionosférou, založil ionosférickou observatoř v Průhonicích a stál u zrodu telemetrické stanice tehdejšího mezinárodního programu výzkumu kosmu v Panské Vsi (Interkosmos). V souvislosti s touto činností se v 60. letech podílel na československých projektech na družicích Magion. Jeho zájem o kosmonautiku využily rozhlas i televize – stal se propagátorem tohoto oboru a byl velmi populární postavou. Pod odbornou patronací Jiřího Mrázka vzniklo 10 krátkých filmů o geofyzice a dětský seriál o planetách. Mrázkova kniha “Taje matematiky” ve své první části “Zamyšlení nad matematikou” vede čtenáře od základních matematických pojmů k příkladům moderních aplikací. Čtenář poznává základní postupy matematického myšlení (kniha obsahuje řadu názorných příkladů). Z knihy je cítit Mrázkova značná pedagogická zkušenost. Ve druhé části, “Matematika a její tvůrci”, provází kniha čtenáře historií matematiky od 10. století př. n. l. až do 19. století n. l. Ke konci života Mrázek těžce onemocněl, zemřel 14. listopadu 1978. Je po něm pojmenována planetka č. 31324 objevená roku 1998.

Dne 17. 4. 1923 zemřel v pouhých 51 letech Jan Kotěra, významný český architekt, urbanista, teoretik architektury, návrhář nábytku a malíř. Nelze opomenout, že byl i pedagog, který vychoval celou generaci našich špičkových architektů. Díky podpoře barona Jana Mladoty ze Solopysk mohl nadaný absolvent plzeňské průmyslové školy studovat u nejvýznamnějších osobností středoevropské architektury. Kotěra se mecenáši odměnil projektem úprav jeho Červeného Hrádku u Sedlčan a návrhem raně secesní rodinné hrobky na hřbitově v Kosově Hoře. Teprve  27letý Kotěra získal profesorský post na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a přátelé z Mánesa od něj očekávali, že přinese čerstvý vítr do poněkud zatuchlých místních poměrů. To se také stalo, ale Kotěra to vůbec neměl snadné – jeho starší kolegové byli pohoršeni, jakou ohavnou módu to Kotěra tahá z Vídně do Prahy. Éra kubismu však Kotěru příliš nezasáhla. V roce 1910 byla pro již uznávaného architekta zřízena škola architektury při Akademii výtvarných umění, kde pak vychoval řadu žáků. Navrhl i pavilon pro svou školu, ale ten dokončil po jeho předčasné smrti až jeho nejznámější žák a nástupce Josef Gočár (1880-1945). Na UMPRUM Kotěra pozval slovinského přítele Jože Plečnika (1872-1957), který významně přispěl k současnému vzhledu pražského hradu. Velkým Kotěrovým projektem byla budova právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kotěra na tomto projektu začal v roce 1907 pracovat v secesním stylu, který podle přání zadavatele zakázky změnil v roce 1914 do stylu neoklasicistního. Dokončení budovy právnické fakulty se již Kotěra nedočkal, na provedení prací a dokončení stavby dohlížel jeho spolupracovník Ladislav Machoň (1888-1973).

Dne 18. 4. 1943 zahynul 59letý Isoroku Jamamoto, japonský admirál, jeden z nejschopnějších japonských stratégů. Jeho letoun cíleně sestřelili Američané nad ostrovem Bougainwille v Tichém oceánu po rozluštění šifrované zprávy o jeho cestovním programu. Jamamoto bývá považován za strůjce útoku na Pearl Harbor v roce 1941, ale on byl ve skutečnosti odpůrcem této akce a v žádném případě nechtěl zatáhnout USA do druhé světové války. Byl si vědom obrovského amerického potenciálu, neboť USA dobře znal – studoval na Harwardově univerzitě a pak, v letech 1925-1928, byl vojenským přidělencem na japonském velvyslanectví ve Washingtonu.

Dne 19. 4. 1713 vydal rakouský císař Karel VI. (1685-1740, vládl od roku 1711), tzv. Pragmatickou sankci – zákon, který zaručoval nárok na habsburský trůn také ženám. Karlova dcera Marie Terezie (1717-1780), která jí využila, dosedla na trůn po otcově smrti.

Dne 19. 4. 1993, po 7 týdnech obléhání a vyjednávání, „ukončily” ozbrojené složky USA pod vedení FBI akci proti opevněnému ranči u města Waco v Texasu, kde se usadila odnož Adventistů sedmého dne. Byli vedeni Davidem Koreshem (*1959), říkali si Davidiáni a bylo jich tam celkem kolem stovky – mužů, žen i dětí. Během finálního úderu zemřelo 76 (někde uveden větší počet) Davidiánů, včetně 21 dětí a dvou těhotných žen; zabili je jejich vlastní lidé, kteří pak spáchali sebevraždu. Na straně ozbrojených složek USA zemřelo 6 lidí. Koresh zemřel údajně také vlastní rukou, jestli i on zabíjel své lidi, není jasné. Většina přeživších Davidiánů byla uznána vinnými, většinou za přestupky nebo trestné činy spojené se střelnými zbraněmi.

Dne 19. 4. 2003 zemřel v 72 letech Václav Erben, spisovatel, autor psychologických, detektivních a historických románů. Zvlášť jeho detektivní romány jsou oblíbené. Ve volný cyklus spojuje jeho detektivky ústřední postava kapitána Exnera, kterou autor vytvořil s jistou dávkou ironie podle vzorů velkých detektivů světové literatury. Umělecky nejdál Erben pokročil v historickém románovém cyklu Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad (I. díl – 1974, II. díl – 1977, III. díl – 1981). Erbenův obraz tehdejší doby je netradiční, Jiří z Poděbrad je u něj hlavně typický politik rodící se renesance.

Dne 20. 4. 1953 si údajně vzal život 58letý Jindřich Honzl, někdo tvrdí, že z podobných důvodů jako režisér Jiří Frejka rok předtím – z politických. Častěji je ale uváděno, že zemřel po těžké (není psáno jaké) nemoci. Byl původně učitel, později divadelní teoretik, režisér a dramaturg, jehož jméno se nejvíc spojuje s Osvobozeným divadlem. Roku 1920 byl jedním ze zakládajících členů Devětsilu (sdružení českých avantgardních umělců) a roku 1925 stál s Jiřím Frejkou u zrodu Osvobozeného divadla, po tom, co přestal definitivně učit (1927), se stal jeho režisérem. Tím zde byl do roku 1938 (s přestávkou 1929-1931, kdy působil v Brně) a nastudoval tu dvacet her Voskovce a Wericha a řadu her dalších autorů. Po uzavření Osvobozeného divadla nejprve spolupracoval s filmem; poté, kdy pro něho za německé okupace nebylo v oficiálních divadlech místo, pracoval jako pomocný úředník pražského magistrátu. Krátce našel útočiště ve výstavní síni u Topičů na Národní třídě, kde vedl malou scénku Divadlo pro 99 (1939-1941). Poslední tři roky války byl nucen žít v ústraní. Po osvobození byl členem tříčlenné umělecké správy činohry Národního divadla (s Karlem Dostalem a Jaroslavem Průchou). V roce 1946 založil a vedl experimentální Studio Národního divadla. Od roku 1950 působil na DAMU jako vedoucí profesor katedry divadelní vědy.

Dne 20. 4. 1953 a ne zcela jasných okolností zemřel 9 dní před svými 30. narozeninami Radim Drejsl, hudební skladatel, autor populárních masových písní. Stalo se tak dva dny po jeho návratu ze studijního zájezdu se Svazem československých skladatelů do Moskvy a Leningradu. Oficiální verze vyšetřování konstatovala sebevraždu. Byl nalezen pod okny svého bytu a navíc měl podřezané žíly(!?). Jeho přátelé byli přesvědčeni, že byl zavražděn, v názoru na to – kým – se různili.

Dne 21. 4. 753 př. n. l.  byl podle pověstí založen Řím bratry Romulem a Remem, což bylo později přijato za počátek římského letopočtu. Skutečností ale asi je, že založení Říma je dílem Etrusků.

Dne 22. 4. 1933 zemřel 70letý Frederik Henry Royce,  britský automobilový konstruktér a zakladatel firmy Rolls-Royce. Novější modely dlouhé řady slavných vozů představují absolutní luxus. Pouhý výčet jmen jednotlivých modelů vozů Rolls-Royce oslňuje, např. Fantom, Stříbrný úsvit, Stříbrný oblak, Stříbrný stín, Stříbrný hněv, atd. Ten úplně první model však vymyslel člověk prostý a nenápadný, jen s velikým smyslem pro detail. Narodil se v rodině mlynáře ve střední Anglii jako nejmladší z pěti dětí. Jen 2 roky chodil do školy, vyučil se mechanikem a přitom po nocích ležel v knihách: studoval cizí jazyky, algebru a základy elektrotechniky. V další firmě z něj vyrostl expert na elektrotechniku. Ze skrovných úspor spoluzaložil firmu, v níž úspěšně vyvíjel vlastní modely elektromotorů. Potom si Henry Royce koupil auto. Malý francouzský Decauville, o němž se tvrdilo, že je velmi dobrý. Ale nebyla to pravda a Henryho to nesmírně roztrpčilo, tak oznámil svým dvěma pomocníkům, že vyrobí dobré auto sám. Psal se rok 1903. První auto vyjelo z bran jeho firmy 1. dubna 1904. Většinu práce na něm Royce udělal vlastníma rukama a trval na nejlepších materiálech. Jeho pedantský důraz na detaily zrodil vůz, jenž spolehlivostí a tichým chodem výrazně vynikal nad hlučnými a nespolehlivými vozidly, která byla na trhu. Tehdy se právě Charles Rolls (1877-1910), třetí syn lorda Llangattocka a prodejce vozů z Francie, ohlížel po nějaké domácí značce, jež by dobře obstála ve světové konkurenci. Po setkání s Roycem a jeho vozem prohlásil: “To je muž, kterého jsem léta hledal.” Dali se dohromady a značka Rolls-Royce byla na světě. Dvě stylizovaná R v červeném štítu se na chladičích vozů objevila v roce 1906. V roce 1933 byla barva znaku změněna na černou, neboť černá je prý esteticky daleko přijatelnější. V roce 1912 se na chladiči objevila poprvé soška od Charlese Sykese “Flying lady” (Letící dáma).

Dne 22. 4. 1983 měsíc před svými 60. narozeninami zemřel Michail Alexandrovič Karcev, sovětský konstruktér počítačové techniky, průkopník vývoje počítačů v socialistickém bloku.

Dne 23. 4. 1963 zemřela Marie Fantová, novinářka a překladatelka z angličtiny. Bez půl roku jí bylo 70 let. Byla velkou žurnalistickou osobností a výraznou tváří Lidových novin za první republiky. I v soukromí si nechala říkat Ma-Fa, zkratkou, kterou se podepisovala. Před první světovou válkou měla milostný vztah s Janem Masarykem, se kterým se seznámila v USA. Oblíbenost jejích článků pramenila z toho, že měla smysl pro humor, měla schopnost sebeironie, dar formulační obratnosti, umění používat dobře na správných místech slovní hříčky, byla inteligentní a přitom velmi citlivá. Fantová také dovedla v tisku dobře prodat své zážitky z Itálie, severní Afriky a USA. Pro poúnorový režim byla Ma-Fa nepřijatelná a režim jí odstavoval i od překladů literárních děl. Směla překládat  jen obchodní korespondenci.  V roce 1950 byla dokonce půl roku v pracovním táboře za to, že urážela příslušníky SNB.

Dne 25. 4. 1963 na srdeční infarkt zemřel v Praze 65letý Jaroslav Průcha, rodák z Plzně, původně lakýrník, který se vyracoval na herce a režiséra.

Dne 26. 4. 1803 v L’Aigle ve Francii spustil déšť meteoritů, při němž spadlo přes 2000 kusů „nebeského” kamení. Ten podstatně přispěl k poznání meteoritů a přesvědčila evropské vědce, že meteority opravdu padají z nebe. Jejich vědecké zpracování předložil J. B. Biot (1774-1862), fyzik a astronom, Francouzské akademii věd a dokázal jejich mimozemský původ. Meteority se pak stěhovaly z kostelů do mineralogických sbírek.

Dne 26. 4. 1983 vesmírná sonda Pioneer 10 překročila oběžnou dráhu Pluta. Sonda byla vypuštěna USA v březnu 1972, vážila 259 kg a byla určena hlavně pro průzkum Jupiteru, kam se dostala koncem roku 1973. Mimo vědeckých přístrojů sonda nese plaketu (stejně jako sonda Pioneer 11 vypuštěná o rok později) ze specielní slitiny s poselstvím jiným civilizacím, kterou navrhl Carl Sagan (1934-1996). Zobrazuje muže a ženu a udává polohu Země v Galaxii. Velmi slabý signál ze sondy byl naposledy zachycen v lednu 2003, když se pohybovala ve vzdálenosti 12 miliard kilometrů od Země. Její dráha míří k hvězdě Aldebaran  v souhvězdí Býka rychlostí 2,6 AU za rok (AU = zhruba 150 mil. km). Pokud by se, laicky řečeno, Aldebaran nehýbal, měla by k němu sonda dorazit zhruba za 2 miliony let.

Dne 28. 4. 1813 zemřel kníže Michail Illarionovič Kutuzov,  slavný ruský vojevůdce. Bylo mu 64 let. V armádě byl od svých šestnácti let a zasvětil jí celý svůj život. Za války s Turky utrpěl roku 1774 zranění, po kterém oslepl na jedno oko. Vynikal skvělou pamětí a velkou výmluvností. Vzdělání a talent se u něho pojily takříkajíc se značnou dávkou vojenské lstivostí. Vždy dával přednost taktizování před přímou konfrontací – šetřil životy svých vojáků. Prohra v bitvě s Napoleonem u Slavkova v roce 1805 se neprávem kladla za vinu Kutuzovovi. Byli to však ruský car a rakouský císař, kteří svým vojskům rozkázali jít u Slavkova do bitvy s Napoleonem a nepopřáli sluchu Kutuzovovým námitkám. Ale když roku 1812 napadl Napoleon Rusko, byl Kutuzov postaven do čela Ruské armády. Jeho zásluhou, jeho promyšlenou taktikou, i když byla zprvu přijímána s nedůvěrou, byl Napoleon vyhnán z Ruska ještě toho roku 1812. Přestože byl Kutuzov už vážně nemocný, do posledního dechu velel ruským vojskům, ale konečného vítězství nad Napoleonem se už nedočkal – zemřel v Boleslavci, nyní polském městě ve Slezsku.

Dne 28. 4. 1973 zemřel v německém Mnichově 47letý Vratislav Blažek, rodák z Náchoda, dramatik, autor komedií, estrádních a kabaretních pořadů a filmový scénárista. Až do emigrace (do Rakouska) roku 1968 byl zaměstnán jako dramaturg a scenárista Československého státního filmu. Od roku 1970 pak žil v Mnichově. Je držitelem Ceny Egona Hostovského, kterou získal v roce 1975 za posmrtně vydanou edici Mariáš v Reykjavíku, která vznikla z jeho exilové korespondence s Václavem Táborským a kterou vydali manželé Škvorečtí v Torontu.

Dne 29. 4. 1913  byl podán návrh na patentování vynálezu zipu Švédem Gideonem Sundbackem (1880-1954), inženýrem elektrotechnikem, který emigroval do USA. Asi vzhledem k šetření, jestli je jeho vynález opravdu originální byl mu patent vydán až v roce 1917.

Dne 30. 4. 1973 zemřel 51 letý Radovan Krátký, prozaik, dramatik, autor literatury pro děti a mládež, překladatel z latiny, italštiny a francouzštiny. Narodil se v rodině učitele, vystudoval reálné gymnázium v Třeboni (1941), potom pracoval jako dělník, půl roku byl hercem v Pražském dětském divadle Míly Mellanové, poté úředníkem sociální péče. Za německé okupace byl totálně nasazen v Linci. Po válce vystudoval na Filozofické fakultě UK češtinu a latinu a současně působil jako časopisecký a nakladatelský redaktor. S Karlem Zemanem (1910-1989) se např. autorsky podílel na scénáři filmu Ukradená vzducholoď.

Dne 30. 4. 1973 zemřel v 61 letech Václav Renč, básník, dramatik a překladatel, představitel spirituálního proudu české literatury, v 50. letech komunisty nejen diskriminován, ale i vězněn. Jeho vnukem je Filip Renč (*1965), herec, scenárista a režisér.

Informace k jednotlivým heslům jsou čerpány hlavně z Wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.)

Kulatá výročí některých událostí na Sedlecku a Sedlčansku:

1893 – 17. 4. vzplál v Nadějkově, který tenkrát patřil k sedleckému okresu, obrovský požár, o jehož příčině se v sedlecké kronice nepíše. Vyhořelo 17 domů a v nich přišlo o přístřeší nad hlavou 24 rodin. Tenkrát i v Sedlci byla uspořádána pro postižené sbírka. Vybralo se 262 zlatých, které obec doplnila na 300 zlatých a poslala do Nadějkova.

1943 – 22. 4. vzali Němci ze sedleckého kostela čtyři velké zvony, odvezli je a nechali roztavit na výrobu střeliva pro svoji armádu. Nechali zde jen malý umíráček.

1963 – asi v dubnu byl v Sedlci zbourán kamenný most přes Sedlecký potok z roku 1855, přes který vedla silnice na Jetřichovice. Most byl úzký a nevyhovoval už zvýšeným nárokům na dopravu. Stavba nového mostu pokračovala rychle a těsně před Vánocemi se po něm mohlo už jezdit. V sedlecké kronice je postesknutí že most byl otevřen „zcela tiše a bez jakékoliv byť jen sebemenší oslavy.”

1993 – v dubnovém Našem domově byla zpráva o vypracování projektu dálnice D – 3 do Prahy, která se má dotknout našeho správního území u Chotětic a Mrákotic. U Loudilky z ní je plánován sjezd k Sedlci-Prčici. Dosud je ale stavba této dálnice v nedohlednu.

2013 – 30. 4. byl v Prčici vyhlášen smutek – poslední den byla otevřena prčická pošta. Ta zde fungovala bez půl roku 105 let. Přes veškerou snahu vedení města se ji nepodařilo zachránit. Zrušena byla stejně jako řada dalších menších pošt v České republice v rámci tzv. úsporných opatření.

MK