Marie Kovalová: Únorová výročí

Výročí – únor 2023

1323 – i v únoru pokračovala mrazivá zima v celé Evropě. Zamrzlý byl Balt a mrzlo až kolem Jadranu.

1423 – v únoru byla tuhá zima.

1523 – v únoru byla mírná a vlhká zima.

1623 – v únoru nebyly výkyvy teplot, ani srážek.

1723 – únor byl ještě hodně studený.

Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:

1773 – únor byl proti lednu studený, průměrně +0,8 °C.

1823 – kruté lednové mrazy v únoru polevily, průměrná teplota byla +1,7 °C.

1873 – v únoru se proti lednu ochladilo, průměrně na +0,1 °C.

1923 – i tento rok se v únoru proti lednu ochladilo na průměrnou teplotu +0,8 °C.

1973 – únor se proti lednu oteplil, měl průměrně +2,6 °C.

(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003.)

Dne 1. 2. 1983 byla provedena první transplantace jater v Československu – v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Brněnská II. chirurgická klinika se tak stala pátým pracovištěm v Evropě, které uskutečnilo úspěšnou transplantaci jater. Příjemcem byl 36letý muž s neléčitelným nádorem. Operace a pooperační průběh byly bez komplikací a pacient žil následující léta plnohodnotným životem. Mohl se vrátit do zaměstnání, věnovat se svým zálibám a svou rodinu rozšířil o dalšího potomka.

Dne 1. 2. 2003 došlo k havárii amerického raketoplánu Columbia, při němž zahynulo všech sedm členů posádky: Rick D. Husband, americký astronaut (*1957)

William C. McCool, americký astronaut (*1961)

Michael P. Anderson, americký astronaut (*1959)

Ilan Ramon, první izraelský astronaut (*1954)

Kalpana Chawlaová, americká astronautka indického původu (*1962)

David M. Brown, americký astronaut (*1956)

Laurel Clarková, americká astronautka (*1961)

Bylo to po úspěšném šestnáctidenním letu, při návratu raketoplánu na základnu po jeho sestupu do atmosféry, ale příčina tragédie vznikla zřejmě už po startu. Vyšetřovací komise došla k závěru, že tragédii patrně zavinil úlomek izolační pěny pokrývající přídavnou nádrž paliva, která nesla přibližně 740 tun kapalného kyslíku a kapalného vodíku jako palivo pro hlavní motory raketoplánu. Mise probíhala od začátku hladce. Pozemní kamery ale pak, 81 vteřin po startu, zpozorovaly odtržení kusu izolační pěny z nádrže. Ta se roztříštila o náběžnou hranu levého křídla raketoplánu, který pokračoval v letu a bez problémů se mu podařilo dosáhnout operační oběžné dráhy kolem Země. Na Zemi se mezitím řešil zjištěný náraz izolační pěny do křídla, ale všichni se shodli, že nemohl způsobit žádné větší poškození, protože materiál, ze kterého byla náběžná hrana vyrobena měl být proti nárazu tak lehkého materiálu odolný. Celý incident byl tudíž uzavřen jako nezávažný. Po splnění úkolů letu posádka připravila raketoplán na přistání na floridském mysu Canaveral a hned na první pokus jí byl udělen souhlas s brzdícím manévrem. Zpočátku probíhalo vše bez problémů, ale později začínaly teplotní senzory v levém křídle ukazovat údaje o zvyšující se teplotě. Ve výšce 73 km vletěl raketoplán rychlostí kolem 7 km/s do hustších vrstev atmosféry. Senzory v levém křídle začaly ukazovat nečekaný nárůst teplot a později geometrickou řadou selhávaly. Následně začala růst i teplota hydraulické kapaliny v místech levého podvozkového kola, za jehož vysouvání je zodpovědný právě hydraulický systém. To už byly ze Země pozorovány žhoucí úlomky odpadávající z raketoplánu. Nejprve jen malé (což byly zřejmě dlaždice tepelné ochrany ze spodku levého křídla), ale neuvěřitelně rychle se zvětšovaly. Přitom selhala komunikace raketoplánu se Zemí a vzápětí se odtrhl celý zbytek levého křídla. Raketoplán se tím dostal do neřiditelného letu a působením horké plasmy vznikající při tak rychlém průletu atmosférou se rozpadl na mnoho hořících kusů. Bylo to ve výšce asi 60 kilometrů nad územím Texasu, 15 minut před plánovaným přistáním. Zůstalo jen předmětem dohadů jak dlouho kosmonauti trpěli než zemřeli.

Dne 2. 2. 1353 zemřela 23letá  Anna Falcká, česká královna, druhá manželka krále Karla IV. (1316-1378). Syn Václav, kterého porodila v lednu 1350, byl v pouhých 11 měsících zasnouben s 11letou princeznou Annou Svídnickou (1339-1362), svatby se ale nedočkal, zemřel koncem prosince 1351 v necelých dvou letech. Anna Svídnická se pak stala (už v červnu 1353) třetí manželkou Karla IV.

Dne 2. 2. 1943 – druhá světová válka: U Stalingradu kapitulovala severní skupina německé 6. armády polního maršála Friedricha Pauluse (ten kapituloval 31. 1. 1943), kapitulaci podepsal velitel této části německých vojsk, generál Karl Strecker (1884-1973). Rudá armáda tímto vítězstvím zastavila německý postup na východ.

Dne 4. 2. 2003 oficiálně zanikla Svazová republika Jugoslávie, která zbyla po předchozím odtržení čtyř oblastí (Slovinska, Chorvatska, Makedonie a Bosny s Hercegovinou) z původní velké Jugoslávie. Ten den vznikla volná federace s názvem Srbsko a Černá Hora odhlasováním její ústavy v parlamentech obou částí. Tím ale konflikty na Balkáně nekončily, za další tři roky se Černá Hora osamostatnila a pak v roce 2008, pod „ochranou” NATO vyhlásilo samostatnost Kosovo. Napětí v této části bývalé velké Jugoslávie stále trvá.

Dne 5. 2. 1983 zemřel 80letý akademik Jaromír Koutek, geolog, jeden ze zakladatelů naší moderní geologie rudních ložisek. Rodák z Třebíče se zasloužil o založení katedry nerostných surovin na Přírodovědecké fakultě University Karlovy. Napsal na dvě stovky odborných prací týkajících se jak teoretické tak i aplikované geologie, věnoval se také hydrogeologii a balneologii. Byl zakládajícím členem Československé Akademie věd. Na jeho počest byl jeden z nových minerálů (arzenid mědi) nazván koutekit.

Dne 6. 2. 1793 zemřel v 85 letech Carlo Goldoni, významný italský dramatik, jehož hry se hrají dodnes, např. Sluha dvou pánů, kterou napsal v roce 1745.

Dne 6. 2. 1923 zemřel 87letý Adolf Heyduk, básník, řazený po bok Jana Nerudy, Vítězslava Hálka, Boženy Němcové a dalších do literární skupiny “Májovců”. Východočeský rodák od Skutče byl původním povoláním učitel. Ve svých 25 letech se dostal do Písku, do jihočeských Atén, jak se někdy Písku říká. Jako známý básník, výborný tanečník a skvělý společník zdomácněl brzy v měšťanských salonech a byl nazýván Pootavským slavíkem. Jeho dílo je velmi rozsáhlé. Čítá na šedesát samostatných sbírek básní, další tisíce veršů nacházíme v dobových novinách, časopisech, sbornících a dalších tiskovinách, případně v rukopise v jeho pozůstalosti. Vzpomeňme jeho cyklus básní Cikánské melodie, inspirovaný touláním mladého romantika po Slovensku, či sbírku Cimbál a husle.

Dne 7. 2. 1823 po zápalu plic zemřela 58letá Ann Radcliffová, anglická spisovatelka, jedna z nejpopulárnějších představitelek gotického románu své doby.  Její díla obsahují také působivá lyrická líčení přírody. V češtině vyšel její Sicilský román a Záhady Udolfa.

Dne 7. 2. 1873 na srdeční kolaps zemřel v 58 letech Joseph Sheridan Le Fanu, irský básník, autor povídek a románů se záhadnými a hrůzostrašnými motivy, jeden ze zakladatelů hororu a detektivního žánru. Původně vystudoval práva, ale záhy se plně věnoval kariéře spisovatele a novináře. Když mu v roce 1858 zemřela manželka, stáhl se do ústraní a nestýkal se ani s nejbližšími přáteli. Později se však k novinařině vrátil a byl považován za mistra strašidelného a napínavého vyprávění. Napsal celkem 14 románů a několik sbírek kratších strašidelných příběhů, z nichž vyniká novela Carmilla ze sbírky V temném zrcadle (1871) o lesbické upírce, která ovlivnila i Brama Stokera při psaní jeho románu Drakula.

Dne 7. 2. 1993 v 61 letech nepřežil infarkt Radek Pilař, významný představitel českého výtvarného umění. Písecký rodák vystudoval v Praze AVU a věnoval se ilustracím, grafice, malbě, filmové tvorbě i režii. Spolupracoval s divadlem Semafor, se Státním nakladatelstvím dětské knihy, Československou televizí a Krátkým filmem. Jeho zásluhou vznikl na FAMU v Praze obor animované tvorby. K jeho nejznámějším kresleným postavičkám patří loupežník Rumcajs s Mankou a Cipískem v díle spisovatele Václava Čtvrtka a postava Večerníčka uvádějící od roku 1965 stejnojmenný televizní pořad pro děti.

Dne 8. 2. 1993 byla ukončena měnová unie České republiky se Slovenskou republikou, která trvala od 1. 1. 1993 a nastala měnová odluka. V České republice začala platit koruna česká a na Slovensku koruna slovenská.

Dne 9. 2. 1963 opozičními vojáky byl zastřelen 48letý Abdul Karim Kásim, původně učitel, voják a politik, faktický vládce Iráku od roku 1958. Tehdy, pod jeho vedením, byl svržen královský režim v Iráku a orientace státu na Západ se změnila na sbližování se Sovětským svazem, což se nelíbilo opozici, vlastně hlavně americké CIA, jež za ní stála. Kásim usiloval o velké politické a sociální reformy. Své plány chtěl financovat z iráckého ropného bohatství, plánoval znárodnit ropný průmysl, inicioval založení OPEC (organizaci zemí vyvážejících ropu). Jeho opozice, v jejímž čele stál oficiálně Abdul Salám Árif (1921-1966), zlikvidovala i jeho příznivce a ujala se moci.

Dne 9. 2. 1993 vznikla Česká strana sociálně demokratická – přejmenováním Československé sociální demokracie. Prvním jejím předsedou se stal Miloš Zeman (*1944). Strana měla tehdy jen 7 % voličské podpory.

Dne 10. 2. 1923 zemřel v 77 letech Wilhelm Conrad Röntgen, fyzik, který pocházel z holandské rodiny usazené v Německu. Byl skvělý vědec a mimořádně charakterní a obětavý člověk. Jeho objev nového typu záření (v letech 1895-1896), nazvaného pak jeho jménem, posunul možnosti lékařské vědy značně kupředu. Paprsky pronikající měkkými tkáněmi lidského těla a vytvářející obraz vnitřních orgánů, otevřely lékařům úplně nový svět. Za svůj objev nepřijal Röentgen sebemenší odměnu, dokonce i Nobelovu cenu, kterou dostal v roce 1901 za fyziku jako první vědec, věnoval celou univerzitě v Mnichově. Odmítl také nabízený šlechtický titul a nakonec za velké nouze, která po první světové válce Německo postihla, zemřel v nedostatku, protože si nenechal svůj významný objev patentovat.

Dne 11. 2. 1893 podepsal císař František Josef I. (1830-1916) zákon o pražské asanaci. Asanace zahrnovala zejména Josefov (bývalé židovské ghetto) a sousední oblasti Starého Města. Předmětem asanace byla též povltavská oblast Horního Nového Města, při kostele sv. Vojtěcha (Vojtěšská čtvrť), Zderaz a významně se změnilo Podskalí s Výtoní. Na Malé Straně byly v rámci asanace provedeny průrazy blokem domů U Klíčů v Karmelitské ulici u Malostranského náměstí a v Mostecké a Letenské ulici. Asanační obvod měl celkovou rozlohu zhruba 380 000 m² a nacházelo se v něm přes 600 domů. Hlavním podnětem velké pražské asanace byly nevyhovující hygienické podmínky – závadnost studniční pitné vody, neexistence kanalizace a přelidněnost. Demolice začaly roku 1895, masivní bourání pak probíhalo od konce roku 1896. Celá akce měla skončit v roce 1903, tehdy však byl asanační zákon prodloužen o deset let a poté se každých deset let prodlužoval až do roku 1943. Největší asanační zásahy proběhly do roku 1914. Proti rozsahu asanace bylo i dost protestů, významně se v nich angažoval např. spisovatel Vilém Mrštík (1863-1912).

Dne 11. 2. 1973 zemřel 65letý J. Hans D. Jensen, německý jaderný fyzik. Během druhé světové války pracoval na německém jaderném projektu. Byl jedním z řady německých fyziků, které Američané odvezli do USA, aby tam pracovali na jejich jaderném programu. V roce 1963 získal spolu s německou kolegyní Marií Göppert-Mayer (1906-1972) Nobelovu cenu za fyziku za objevy týkající se orbitalů v atomových jádrech.

Dne 12. 2. 1923 zemřel v 78 letech Čeněk Ryzner,  lékař, archeolog a sběratel. Významný je jeho výzkum pravěkého pohřebiště u Únětic v ssz. sousedství Prahy, podle něhož byla pojmenována únětická kultura (z let kolem 2300 až 1700 př. n. l.) doby bronzové.

Dne 13. 2. 1883 zemřel (selhání srdce) tři měsíce před svými 70. narozeninami Richard Wagner, německý hudební skladatel, neodmyslitelně spojený s městem Bayreuth. Na výsluní ho vynesly jeho romantické opery Bludný Holanďan (1843), Tannhäuser (1845), ale ty nejslavnější jsou asi Tristan a Isolda (1856-1859) a cyklus o čtyřech částech Prsten Nibelungův (1851-1871). Jeho hlavním mecenášem byl Ludvík II. Bavorský (1845-1886), který mu nechal v Bayreuthu postavit pro jeho opery Festspielhaus. Jenom málo hudebníků vyvolává tak silné vášně jako Richard Wagner. Na jedné straně až zbožňování a na druhé straně jsou tací, kdo považují Wagnerovu hudbu za nudnou a jeho germánské ságy o bozích a hrdinech za odpudivé. Např. dirigent Hans von Bülow (1830-1894) popsal Wagnera jako „slavného a jedinečného muže, kterého musíte uctívat jako boha“, a zachoval si pro něho své nadšení i poté, co mu Wagner odloudil manželku Cosimu (1837-1930), dceru Ference Lizsta. Avšak ani jeho největší pomlouvači nemohou popřít silný vliv, jaký měl na vývoj orchestrální hudby nebo úlohu, jakou sehrál ve vývoji opery 19., ale i 20. století. Stal se totiž tvůrcem zcela nového stylu, který znamenal revoluci v umění operní skladby. Je známo, že Wagnera a jeho dílo si velmi oblíbil Hitler pro jeho antisemitismus. S ním Wagner přišel poprvé v díle Das Judentum in der Music (Židovství v hudbě), které vydal nejprve anonymně a později se k němu přihlásil. Wagner napsal že „Židovství samo o sobě je neschopné, jak svým zevnějškem, svou řečí, ale především svým zpěvem, který se odvažuje nazývat uměním“. Z Bayreuthského spolku Richarda a Cosimy přišel do německé společnosti nový druh biologického rasismu, ovlivněný Francouzem Arthurem de Gobineau a poněmčeným Angličanem a zastáncem eugeniky Houstonem S. Chamberlainem – oba hlásali nadřazenost árijské rasy. Chamberlain se v roce 1908 oženil s Wagnerovou dcerou Evou. Na druhou stranu měl Wagner paradoxně mezi Židy přátele, mj. Karla Taussiga, Josepha Rubinsteina nebo slavnou zpěvačku Lilli Lehmann. Např. Izrael vždy přijímal Wagnerovo dílo s rozpaky a nejednou skončilo představení jeho děl fiaskem a nebo bylo rovnou zrušeno z důvodu protestů.

Dne 13. 2. 2013 zemřel v 88 letech Jan Šimáně „Galén”, novinář, skaut, významný redaktor časopisu ABC, při němž podnítil zakládání dětských klubů zaměřených na techniku, historii a přírodu.

Dne 14. 2. 1913 zemřel ve Velvarech 66letý Karel Krohn, místní politik – v letech 1891-1901 byl starostou Velvar. Předtím, v roce 1864 (tenkrát mladík ani ne dvacetiletý), byl ve Velvarech iniciátorem založení prvního českého sboru dobrovolných hasičů v Čechách. Krohn byl pak postupně jeho jednatelem, pokladníkem i předsedou. Od Velvarských se inspirovala další česká města a později i vesnice a zakládaly sbory dobrovolných hasičů, jejichž prospěšnost oceňujeme i dnes.

Dne 15. 2. 2003 – tento den zemřeli dva významní Češi: jedním byl 82letý světoznámý cestovatel Jiří Hanzelka, nerozlučně na cestách spjatý s Miroslavem Zikmundem (1919-2021), druhým 84letý herec a spisovatel Miroslav Horníček.

Dne 15. 2. 2013 ráno zazářil nad ruským Čeljabinskem velmi jasný meteor – bolid. První určili dráhu jeho letu naši astronomové v Ondřejově pod vedením Pavla Spurného a Jiřího Borovičky. Vypočítali, že byl pozorovatelný už ve výšce 92 km nad zemí. V tu dobu se jeho povrch zahřál natolik, že došlo k prudkému odpařování zářícího plazmatu, viditelného i na denní obloze. Těleso se pohybovalo rychlostí 17,5 km/s po dráze skloněné 17° k zemskému povrchu. Když dosáhlo výšky kolem 32 km nad zemí, vybuchlo a začalo se rozpadat. Zjasnění v tom okamžiku dosáhlo takového stupně, že téměř předčilo i Slunce. Rozměry tělesa při vstupu do atmosféry byly odhadnuty na 15 až 17 metrů a hmotnost na 7 000 až 10 000 tun. Na zemi výbuch způsobil značné škody. Tlaková vlna vyrazila okna tisíců budov v okruhu až 100 km a přes tisíc lidí utrpělo zranění nejvíc od padajících skleněných střepů. Později byly nalezeny na zem dopadlé úlomky tělesa, největší měl hmotnost přes 570 kg. Jednalo se o chondrit – kamenný meteorit. Toto „setkání” nebeského tělesa se Zemí je zřejmě největší od Tunguzské události v roce 1908. Porovnáme-li oba jevy, pak ten nad Čeljabinskem byl, na rozdíl od onoho tunguzského, asi padesátkrát slabší.

Dne 17. 2. 1673 tuberkulóze podlehl 51letý Moliere, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, francouzský herec a dramatik, autor na svou dobu dost odvážných frašek a komedií. Celé roky bojoval proti intrikám, osočování a pronásledování jeho odpůrců a konkurentů z divadelního prostředí, kteří mu záviděli úspěchy. Moliere zemřel těsně po představení své hry Zdravý nemocný, ve které s vysokou horečkou hrál. Z jeho her, které stále hrají současná divadla připomeňme tituly Lakomec, Tartuffe, Šibalství Skapinova nebo Misantrop.

Dne 17. 2. 2013 ve Frenštátě pod Radhoštěm při výbuchu plynu a následném požáru panelového domu přišlo o život šest lidí. Výbuch měl na svědomí 57letý Antonín Blažek, který obýval přízemní byt a kterého sousedi označili za problémového podivína, který měl na svůj byt dokonce nařízenou exekuci. Blažek se tak chtěl pomstít sousedům, s nimiž měl řadu sporů. V troskách domu zahynulo vedle Blažka ještě 5 lidí, dalších 11 bylo zraněno. Kdyby však pachatel nebyl předčasně vyrušen sousedem, do půlhodiny by se zřejmě plynem zaplnil celý dům a výbuch by pak pravděpodobně zcela zničil celou třípatrovou budovu, usmrtil všech 17 lidí uvnitř a významněji zasáhl i sousední budovy a osoby v nich.

Dne 18. 2. 1923 zemřel Alois Rašín, politik a národohospodář, ministr financí v mladé Československé republice. Bylo mu 55 let. Podlehl atentátu, který na něj 5. 1. 1923 spáchal ani ne 20letý Josef Šoupal, anarchokomunista (ten těsně před atentátem z KSČ vystoupil). Protože byl mladistvý, dostal za vraždu 18 let, z vězení vyšel za války, přejmenoval se na Ilju Pravdu a znovu vstoupil do KSČ. Dožil v roce 1959 na severu Čech jako oddaný komunistický funkcionář. Šoupal střelil Rašína zákeřně zezadu dvěma výstřely. Rašín byl jedním z tzv. mužů října 1918, předtím, za první světové války byl za protihabsburský postoj odsouzen k smrti, ale naštěstí se dočkal od císaře Karla amnestie. V Československu jako ministr financí odloučil korunu od rakouskouherské měny, přísnou finanční politikou zabránil roztočení inflace a z české koruny vytvořil jednu z nejsilnějších a nejstabilnějších měn tenkrát v Evropě.

Dne 20. 2. 1923 za nevyjasněných okolností zemřel (možná byl otráven) 30letý Damdin Süchbátar, vůdce národní revoluce Mongolska, která svrhla tamní monarchii. Patřil k zakladatelům Mongolské národní revoluční strany. Byl pak ministrem války v revoluční vládě Mongolské lidové republiky a vrchním velitelem mongolských revolučních vojsk, která s pomocí Rudé armády v létě 1921 vyhnala ze země bělogvardějce, vedené baronem Ungernem. Süchbátar nebyl dogmatický komunista, ale spíš socialista a vlastenec, ale věděl, že Mongolsko nebude moci udržet svoji nezávislost, získanou po osvobození od mandžuské nadvlády, pokud se nespojí s mocným sousedem – Ruskem. Proto v listopadu 1921, Süchbátár, jako předseda nové mongolské vlády, podepsal v Moskvě smlouvu mezi RSFSR a Mongolskem o přátelství a spolupráci.

Dne 21. 2. 1613 – v Rusku  začali vládnout Romanovci (druhá panovnická dynastie v Rusku; první byli Rurikovci) starý moskevský bojarský rod. Ten den byl Michal Fjodorovič I. (1596-1645) v Moskvě na zemském sněmu zvolen carem. Podařilo se mu získat od Poláků smolenskou, od Švédů novgorodskou oblast a další území získal na jihovýchodě. Ve druhé polovině 17. století díky povstání Bohdana Chmelnického (1595-1657) získalo Rusko část Ukrajiny a dařilo se mu postupně přebírat vládu nad Sibiří. V 17. století však byla v Rusku řada povstání, z nichž snad nejznámější je vzpoura Stěpana Razina (asi 1630-1671). Ačkoli romanovský rod vymřel v přímé linii po meči roku 1727 a po přeslici v roce 1762, přijali noví carové z linie Oldenburků (vzešlé ze sňatku romanovské velkokněžny a vévody z Holstein-Gottorpské linie) romanovské jméno. V tomto smyslu jsou tedy za Romanovce označování všichni ruští panovníci až do roku 1917. Členové rodu Romanovců hrají určitou politickou roli i v současném Rusku, kdy většina z nich podporuje politiku Vladimira Putina, včetně připojení Krymu k Rusku.

Dne 21. 2. 1983 zemřel v Praze jeden den před svými 71. narozeninami Emil Kotrba, akademický malíř, dřevorytec, grafik a hlavně – světově proslulý malíř koní. Rodák ze Znojma byl aktivním jezdcem, trenérem a rozhodčím jezdeckých soutěží s kontakty na hřebčíny, zemědělská a chovatelská zařízení i závodiště jak v Čechách, tak i na Slovensku. S manželkou Janou měli syna a dceru. Kotrba vytvořil světově ojedinělou kolekci dokumentující padesátileté období českého chovatelství koní. Jeho dílo obsahuje více než 900 grafických listů, množství olejů, kvašů, kreseb, leptů a dřevorytů koní a bylo obdivované na řadě výstav v zahraničí.

Dne 21. 2. 1993 zemřela 104letá Inge Lehmannová, dánská seismoložka a geofyzička, která objevila na základě údajů z novozélandských zemětřesení z let 1928 a 1931 vnitřní jádro Země. Hypotézu publikovala v roce 1936.

Dne 21. 2. 2003 zemřel v 76 letech Karel Kosík, filosof, historik, sociolog, vysokoškolský pedagog a také politik. Pražský rodák, reformní komunista, postižený pak zákazy za normalizace. Jeho dílo Dialektika konkrétního (1963) byla vydána v několika jazycích v cizině a udělala z něj intelektuála celosvětového formátu.

Dne 22. 2. 1943 v Berlíně Němci popravili 40letého Ing. arch. Vladimíra Grégra, nadějného architekta, za jeho činnost v ilegální organizaci Politické ústředí. Po zatčení v březnu 1940 byl Vladimír nejprve vězněn a krutě mučen v Praze na Pankráci a pak odvezen do Berlína. Grégr pocházel ze známé pražské rodiny Grégrů, politiků, novinářů a majitelů tiskárny. Vladimír byl jedním z nemnoha českých architektů, kteří v meziválečném období sbírali zkušenosti i za Atlantikem. Byl pak autorem Trilobit-baru na barrandovských terasách a vedle dalších projektantů projektoval výstavbu na barrandovském kopci. Svému bratru Eduardovi projektoval vilu u nás, na jihozápadním okraji Sedlecké kotliny a dohlédnul na její stavbu. V Sedlci na náměstí je jeho dílem také budova, v níž nyní sídlí Česká pošta.

Dne 22. 2. 1973 byl zahájen provoz na Nuselském mostě v Praze, klenoucím se přes Nuselské údolí a spojujícím Pankrác s Karlovem. Je 485 metrů dlouhý a 26,5 metrů široký, má železobetonovou rámovou konstrukci a čtyři pilíře. Dvě pole mostu mají rozpětí 68,5 m a zbývající 115,5 m. Průměrná výška mostu je 42,5 m nad údolím. Vnitřní tubus pro metro má lichoběžníkový průřez a výšku téměř 6,5 m. Tloušťka jeho stěn je od 30 do 110 cm. “Nuselák” je také znám jako oblíbené místo sebevrahů, své poslední rozhodnutí jich zde učinily údajně stovky. První plány mostu, který by ulehčil přepravu přes hluboké údolí potoku Botiče v pražských Nuslích, se vyrojily již na přelomu 19. a 20. století. Např. v roce 1903 přišel inženýr Jaroslav Marjanko se svým návrhem ocelového mostu, který se ovšem neprosadil. Později následovaly další nápady, mezi nimi i takové, které počítaly se stavbou obytných domů v mostních pilířích. O most se zajímal také průkopník českého betonového stavitelství Stanislav Bechyně (1887-1973). Urychlené řešení otázky přemostění přišlo na řadu teprve v šedesátých letech minulého století, kdy se na Pankráci začalo s rozsáhlou výstavbou obytných domů a bylo zapotřebí usnadnit lidem cesty. Tou dobou byl přijat projekt tří architektů z Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb Vojtěcha Michálka, Stanislava Hubičky a Svatopluka Kobra. Základní kámen mostu byl položen v roce 1965 a po pěti letech se mohla uskutečnit první zátěžová zkouška, která probíhala tak, že na ještě nedostavěný most najelo těsně za sebou 60 tanků.

Dne 23. 2. 1883 zemřel v 84 letech Jan Valerián Jirsík, rodák z posázavského Kácova, českobudějovický biskup a také spisovatel, novinář a hlavně vlastenecký buditel. Jirsík, zvelebil českobudějovickou diecézi, kam přišel roku 1851, a vybudoval v Českých Budějovicích první českojazyčné gymnázium, pro které obstaral budovu a tři roky je financoval. Biskup Jirsík se znal s JUDr. Janem Nepomukem Kaňkou (1772-1865), majitelem jetřichovického panství a pravděpodobně víckrát navštívil i Sedleckou kotlinu. V neděli, 9. října 1859, zde slavnostně vysvětil nově postavenou jetřichovickou zámeckou kapli.

Dne 24. 2. 1953 zemřel v Hannoveru 77letý Karl Rudolf Gerd von Rundstedt, jeden z nejschopnějších německých velitelů druhé světové války. Byl příslušníkem tzv. „staré školy“ německých generálů, kteří měli zkušenosti z první světové války; věkem i služebně byl vůbec jedním z nejstarších a nejzkušenějších vojevůdců. Společně s Mansteinem a Guderianem je považován za dobyvatele Francie. Hitlerovým oblíbencem ale nebyl. Naopak. Před mezinárodní soud v Norimberku po válce Rundstedt postaven nebyl i pro špatný zdravotní stav.

Dne 25. 2. 1983 zemřel v necelých 72 letech Tennessee Villiams, americký dramatik, básník a prozaik, jeden z nejvýznamnějších představitelů moderního dramatu 20. století, příležitostný malíř. Williams ve svých dílech čerpal z doby svého dětství a mládí, zobrazoval život ztroskotanců, kteří museli čelit těžkým životním situacím a utíkali před skutečností do světa iluzí. Byl typickým americkým jižanem a díky němu si vydobyli spisovatelé a dramatici této oblasti výjimečné postavení v americké literatuře. T. Williams napsal 25 divadelních her a větší počet jednoaktovek. Za drama Tramvaj do stanice touha (později zfilmované) získal v roce 1948 Pulitzerovu cenu. Známá je i jeho Kočka na rozpálené střeše, která byla také zfilmována.

Dne 26. 2. 1993 v New Yorku, v podzemním parkovišti pod Světovým obchodním centrem vybuchlo auto plné výbušnin. Zemřelo 6 lidí a víc než tisíc bylo zraněno. K útoku se přihlásila Ál-Kajda – byl to její první útok na tento cíl. Z útoku byli obviněni čtyři muslimští extremisté, každý z nich byl odsouzen k 240 letům vězení. Teroristé vypověděli, že jejich cílem bylo narušit aspoň statiku objektů – k tomu však nedošlo.

Dne 26. 2. 2013 zemřel na rakovinu plic 65letý Bob Frídl, písničkář, kytarista skladatel. Původně slévač začal svoji hudební kariéru v roce 1967 se skupinou Green Spaedars. Později příležitostně hrál zejména v mládežnických a studentských klubech v Brně a okolí. Po vzoru Boba Dylana hrál na kytaru a na foukací harmoniku. Jeho dalšími uměleckými vzory byli písničkáři Donovan, Leonard Cohen, Bulat Okudžava či Simon & Garfunkel.

Dne 27. 2. 1933 v pozdních večerních hodinách vypukl požár v budově německého Říšského sněmu v Berlíně. Nešťastné události využil jako záminku Hitler, aby posílil svůj vliv v zemi. Ač se o skutečných iniciátorech žhářství dodnes vedou spory, čerstvě jmenovaný pruský ministr vnitra, Hermann Göring, tenkrát okamžitě označil požár za signál ke komunistickému puči a požadoval pravomoci k tvrdým opatřením na ochranu státu. Těch se mu dostalo, již 28. února říšský prezident Hindenburg podepsal „Výnos na ochranu lidu a státu“, který výrazně omezoval práva jednotlivců, svobodu projevu, tisku, listovní tajemství, shromažďování, atd. Policie v Říšském sněmu nalezla holandského nezaměstnaného dělníka Marinuse van der Lubbeho, který tvrdil, že požár založil on sám. I přesto byli pozatýkáni představitelé komunistické strany i komunistické internacionály a to pak umožnilo NSDAP ve volbách 5. března 1933 získat společně s Německou národní lidovou stranou (DNVP) většinu v Reichstagu.

Dne 28. 2. 2003 poslanci a senátory byl prezidentem České republiky zvolen Václav Klaus (*1941).

Dne 28. 2. 2013 překvapivě odstoupil z papežského stolce Benedikt XVI. (*1927), občansky Joseph Ratzinger, německý vysokoškolský profesor bohosloví, kardinál. Svatým otcem, 265. papežem, byl Ratzinger od roku 2005 a stal se výjimkou mezi papeži, když ze své funkce abdikoval. Oficiálním důvodem byl prý špatný zdravotní stav, neoficiálně jsou jiné důvody. Zajímavost: Ratzinger měl velmi rád kočky. Posledním papežem, který do té doby nevedl církev do své smrti, byl Řehoř XII. (1326-1417), který byl v roce 1415 donucen k rezignaci. Dobrovolně Svatý stolec opustil kromě Benedikta pouze sv. Celestýn V. (1210-1296), který se své pozice vzdal v roce 1294 po pouhých šesti měsících vlády. Ratzinger zemřel ve Vatikánu 31. 12. 2022.
(Informace k jednotlivým heslům jsou čerpány hlavně z Wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.)

Výročí některých událostí na Sedlecku, Sedlčansku, případně Voticku:

1803 – 4. 2. prodal Jan Vít z Mitrovic mitrovický zámek s panstvím Jiřímu Pavlovi Klingerovi, obchodníkovi ze Žatce, za 175 900 zlatých. Klinger ale panství ještě koncem tohoto roku prodal francouzskému přistěhovalci hraběti Reyovi. O tom, jestli se něco na mitrovickém panství žateckému obchodníkovi nelíbilo nebo na prodeji prostě jen vydělal, se dostupné dokumenty nezmiňují.

1953 – 21. 2. v sobotu, byl v Sedlci slavnostně otevřen kulturní dům u základní školy. Místní ochotníci za režie Františka Chvojky k této příležitosti sehráli Jiráskovu hru Lucerna.

1993 – v únorovém Našem domově byla mj. zpráva, že od počátku tohoto roku se po dvou letech samostatnosti Jetřichovice navrátily do rodiny osad Českého Meránu…“, tj. k Sedlci-Prčici.               -MK-