Martin Konvička: Dobytek a hmyz
A protože jsme tady dlouho neměli žádnou ekologii, tak si povězme něco o rozdílu mezi hmyzem a krávou.
Oba produkují bílkoviny (+ nějaký ten tuk, atd., ale zjednodušme to). Hmyz rychle v malém množství, kráva podstatně pomalej ve velkém množství.
Ideální “ekologická” kráva to dělá tak, že ve volném pastevním chovu konzumuje rostlinnou biomasu, která by jinak shnila nebo uschla, a při tom uvolňovala ten zlý CO2. Část uhlíku z té biomasy akumuluje do masa, část vydýchá a “vyprdí” v podobě CO2 a methanu, no a část, v podobě výkalů, vrátí zpátky do půdy, přičemž uhlík ze zvířecích výkalů se dobře váže do humusového horizontu, je v něm imobilizován. Zlepší např. vododržné vlastnosti půdy, aniž by byl uvolněn do atmosféry.
Hmyz, na rozdíl od krávy, nemůžete nikdy produkovat ve volném režimu – to by znamenalo chodit po louce a pojídat tam sarančata a brouky. Veškerá produkce hmyzu je velkochovová.
Opakem “ideální ekologické” krávy (ovce – kozy – koně – prasete…) je zvíře velkochovové. Biomasa se importuje, výkaly se exportují, dokrmuje se různými granulemi, je to náročné na vodu, na otop v zimě. Ale mezi velkochovem, kde asi (???) převažují negativa, a krávou ve volném pastevním chovu, je celá řada přechodů – našim cílem by mělo být, produkovat maximum masa “ekologicky”, byť to asi nikdy neuživí celou lidskou populaci, a i ty velkochovy maximálně ekologizovat. Což lze.
Hmyz, na rozdíl od krávy, nemůžete nikdy produkovat ve volném režimu – to by znamenalo chodit po louce a pojídat tam sarančata a brouky. Veškerá produkce hmyzu je velkochovová – krmiva se někde (z rostlin) synteticky připravují, odpady se odvážejí, musí se tam extrémně dbát na hygienu, otop, osvit, sterilitu, vlhkostní režim… Neexistuje způsob, jak produkci hmyzu “přiblížit přírodě” – vždy půjde o velkochov.
Nakonec se sluší přiznat, že nevím, jaká by byla energetická a uhlíková bilance náhrady veškerého masa hmyzem. Nikde jsem podobnou kalkulaci neviděl. Asi vědí, proč to tají…
Když si člověk poslechne půldenní povídání pana Konvičky o sukcesi, pochopí podstatu demokracie i volného trhu lépe než když vystuduje VŠE nebo fsv UK. Ekologie a termodynamika by měly být povinné na všech VŠ.
Článek je trochu praktičtěji zaměřen. K němu drobná poznámka.
Když se zavádělo RVP na školy, bylo na tom skvělé, že dobří učitelé mohli začít učit lépe než když byli svázáni jednotlivými osnovami. Když se tlačí elektromobilita, sní se o 80 % podílu v roce 2035. Podobně s plány o obnovitelných zdrojích.
Že jsou i špatní učitelé, nebo že můžeme mít 1 vůz na 200 obyvatel či napětí v síti 2 hodiny denne se moc nahlas neříká.