Marie Kovalová: Zářijová výročí
1321 – září bylo teplotně vyrovnané, ale víc deštivé.
1421 – září bylo teplotně i vláhově normální.
1521 – září bylo víc teplé než obvykle, ale vláhově normální.
1621 – v září bylo průměrně teplo, ale víc deštivo.
1721 – v září se neobvykle silně ochladilo a bylo dost deštivo.
Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:
1821 – v září byla průměrná teplota 16,9 °C.
1871 – v září bylo průměrně 15,6 °C.
1921 – září mělo průměrně 14,5 °C.
1971 – v září se proti srpnu hodně ochladilo – na průměr 13,4 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003.)
Dne 1. 9. 1941 zemřel v pouhých 22 letech Jiří Orten (vlastním jménem Ohrenstein), nadějný český básník, autor snových próz, dramat a literárně zaměřených deníků. V Praze se účastnil kulturního života, spolupracoval jako literární a divadelní recenzent s časopisy Panoráma a Rozhledy. Po německé okupaci Orten odmítl emigrovat, přestože věděl, co mu, jako Židovi, hrozí. 30. 8. 41 byl sražen německou sanitou a na následky těžkého zranění zemřel. Spisovatel Miroslav Ivanov napsal, že Orten spáchal sebevraždu a svoji smrt si dokonce předpověděl.
Dne 2. 9. 31 př. n. l. vnámořní bitvě u Actia zvítězila římská vojska vedená Octavianem nad vojskem Marca Antonia a Kleopatry. Kleopatra se svými loděmi opustila bojiště nejdříve a uchýlila se do Egypta. Antoniovy lodě zůstaly obklíčené Octavianovým loďstvem. Antonius je opustil a na malém člunu proklouzl Octavianovu linií. Z celkem pěti set lodí Antonia a Kleopatry se jich vrátilo do Egypta kolem šedesáti, ostatní byly zničeny. Antonius se v Egyptě pokusil přeskupit vojsko, většina vojáků však dezertovala k Octavianovi. Za rok po sebevraždách Marca Antonia i Kleopatry padl do Octavianových rukou i celý Egypt.
Dne 2. 9. 1811 byla v Oslo založena univerzita (do roku 1946 jediná norská univerzita). Norsko bylo v roce 1811 v personální unii (pod jedním panovníkem) s Dánskem.
Dne 2. 9. 2001 na Kypru (kde trávil dovolenou) zemřel na srdeční infarkt 78letý Christiaan Barnard, jihoafrický kardiochirurg, který v roce 1967 jako první na světě provedl úspěšnou transplantaci lidského srdce.
Dne 3. 9. 1961 zemřel 80letý J. M. Troska, jedna z nejvýznamnějších osobností meziválečné české sci-fi. Původně se jmenoval Jan Matzal, pracoval ve Škodovce v Plzni, později v Mladé Boleslavi. Roku 1917 byl mobilizován a poslán na italskou frontu. V letech 1921-26 žil v Jugoslávii, pak se vrátil do vlasti. Opět pracoval ve strojírenství, ale v 49 letech šel do invalidního důchodu. Trpěl Menierovou chorobou (onemocnění vnitřního ucha, které se projevuje závratěmi, hučením v uších, nevolnostmi až zvracením a zhoršováním sluchu), ale ta mu nezabránila v psaní. Jeho dílo se vyznačuje velikou nápaditostí, strhujícím dějem, jednoduchým jazykem (např. Kapitán Nemo a Zápas s nebem), ale poněkud svévolným zacházením s fyzikálními zákony. Byl po něm pojmenován asteroid – Troska – objevený v roce 1998 na Ondřejovské hvězdárně.
Dne 6. 9. 1991 téměř pětimilionový sovětský Leningrad, založený roku 1703 Petrem Velikým (1672-1725) nazvaný po svatém Petrovi, se vrátil k původnímu jménu Sankt Petěrburg. Město bylo až do roku 1917 hlavním městem Ruského impéria, po Leninově smrti (1924) bylo přejmenováno na Leningrad. Po celou dobu existence města byl a je často užíván jeho hovorový název “Pitěr“.
Dne 6. 9. 1901 skončilo v Číně porážkou tzv. Boxerské povstání – zoufalý a krutý boj proti cizincům. Ten den byl císařský dvůr, v čele s císařovnou Cch´-si (1835-1908), nucen podepsat „protokol o příměří“ s vítěznými vojsky Velké Británie, USA, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Rakouska-Uherska a Ruska, na jehož základě měla Čína mj. zaplatit přes 300 milionů dolarů reparací. Povstání bylo pokusem vyhnat všechny cizince, kteří se snažili zemi ovládat. Boj vedly tajné organizace, hlavní z nich byla I-che-tchuan (Pěst ve jménu míru a spravedlnosti), což vedlo k označení povstalců slovem boxeři. Boxerům ale chyběla moderní technika a výzbroj, takže nemohli čelit koncentrované síle okupantů, kteří v srpnu 1900 dobyli Peking. V dalších měsících okupanti masakrovali ohniska odporu na venkově a zároveň jednali s císařským dvorem o „příměří”, které bylo jen posílením vlivu západních mocností v Číně. V rakousko-uherském kontingentu tam byli i Češi.
Dne 7. 9. 2011 u Jaroslavle (250 km sv. Moskvy) havaroval při vzletu dopravní letoun JAK-42 s hokejovým týmem KHL Lokomotiv Jaroslavl. Ze 45 lidí na palubě přežil jen palubní technik. V nešťastném týmu byli také čeští hokejisté: Jan Marek (*1979), Josef Vašíček (*1980), Karel Rachůnek (*1979) a Slovák Pavol Demitra (*1974).
Dne 7. 9. 2011 zemřel na mozkovou mrtvici ve věku 73 let Pavel Vrba, básník, publicista, jeden z našich nejlepších písňových textařů. Na svém kontě má celkem asi 2000 různých písňových textů pro mnohé interprety i skupiny populární a muzikálové hudby.
Dne 8. 9. 1921 zemřel na selhání srdce 48letý Jan Janský, psychiatr a neurolog, který rozluštil tajemství lidské krve, třebaže se krví zabýval spíš mimochodem. K revolučnímu objevu se Janský dostal vlastně náhodou při studiu vztahu mezi duševními poruchami a srážlivostí krve. Na vzorku víc než tří tisíc lidí prokázal, že lidskou krev, ať člověka zdravého nebo nemocného, lze podle určitých rozdílů ve vlastnostech krvinek rozdělit do čtyř základních skupin. V roce 1907 byla jeho práce uveřejněna pod názvem „Haematologická studie u psychotiků“. Jako vlastně vedlejší produkt své výzkumné činnosti popsal čtyři základní krevní skupiny. Neoznačil je tak, jak je tomu dnes, tedy A, B, AB a 0, ale přiřadil jim římské číslice I., II., III. a IV. Dál se ale podrobně výzkumu krve nevěnoval – soustřeďoval se hlavně na psychiatrii a neurologické výzkumy, například intenzivně zkoumal problematiku mozkomíšního moku. V roce 1914 se stal mimořádným profesorem pražské České univerzity a zástupcem přednosty psychiatrické kliniky. Během první světové války nastoupil do služby jako lékař na frontu. Po dvou letech, v roce 1916, byl po prodělaném srdečním infarktu zproštěn služby a vrátil se do vlasti. Po válce nastoupil na místo přednosty psychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze. S manželkou Hedvikou (svatba 1899) měl dva syny.
Dne 9. 9. 1191 zemřel asi 50letý Konrád II. Ota, český kníže z rodu moravských Přemyslovců. Stal se obětí moru u Neapole při zpáteční cestě z korunovace císaře Jindřicha VI. (1165-1197) v Římě. Konrád jako český kníže vládl necelé tři roky, přesto se významně zapsal do české historie. Byl vzdělaný a zkušený v diplomacii, ale neváhal používat i tvrdé prostředky. Podařilo se mu zastavit bratrovražedné válčení mezi Čechy a Moravany a prohlásil Čechy a Moravu za jediný stát. Podle záznamů opata milevského kláštera Jarlocha byl Konrád, tehdy ještě jen markrabě moravský, v lednu 1179 se svým vojskem v Prčici. Setkal se zde s knížetem Bedřichem po jeho porážce v bitvě u Loděnice (u Berouna) a po krátkém odpočinku táhli se svými vojsky z Prčice do Prahy, kde se postavili proti Soběslavovi I. a porazili ho.
Dne 11. 9. 1941 blízko Washingtonu započala stavba Pentagonu, honosného sídla ministerstva obrany USA. Kolem 14 000 dělníků a 1000 stavitelů a architektů pracovalo ve třech směnách a budova byla hotová v lednu 1943 – za pouhých 16 měsíců. Tehdejší náklady ve výši 83 milionů dolarů odpovídají dnešní víc než miliardě dolarů. Objekt je považován za symbol amerického vojenství, takže se slovo Pentagon často používá ve významu „ministerstvo národní obrany USA“. Je to jedna z největších, nejobjemnějších, staveb světa, přestože má jen čtyři poschodí (zastavěná plocha je 14 ha). Má tvar pěti soustředných pravidelných pětiúhelníkových okruhů (rings, značených A až E; délka největší strany je přes 200 m), protnutých na každé straně třemi spojnicemi. Tvar pětiúhelníku je praktický, protože z jakéhokoli místa budovy do jiného se lze dostat do sedmi minut – byla to obrovská výhoda před elektronickou komunikací. Celková délka chodeb činí přes 28 kilometrů, pracuje tam kolem 26 tisíc lidí. Uprostřed je zahrada se stromy.
Dne 11. 9. 1951 ujel z Aše do Bavorska „Vlak svobody“. Byl to jeden z nejznámějších útěků z Československa na západ, avšak většina ze 110 cestujících se za hranice dostala naprosto nečekaně, 77 z nich se po dvou dnech vrátilo do Československa, většinou se jednalo o žáky gymnázia v Chebu a pacienty z Františkových Lázní. A jak akce probíhala konkrétně? Rychlík z Prahy přijel odpoledne do Chebu, tam byla část vlaku odpojena a tři vozy pokračovaly jako osobní vlak do Aše. V zastávce Hazlov (poslední před cílovou stanicí v Aši), dostal strojvůdce Konvalinka od lékaře Švece, který tam nastoupil, znamení, že výhybka na ašském nádraží je postavena směrem do Německa, což se dělo jen při průjezdy vlaků s uhlím a dřevem prodávaným do Německa. Strojvůdce hned na to zablokoval ruční brzdy vlaku. Pak vlak vyjel a krátce před stanicí v Aši začal zpomalovat, ale vzápětí zrychlil, stanicí „prolétl” a zakrátko minul i hranici, kde bez problému přerazil dřevěnou hraniční závoru. Ve vozech nastala panika a někdo se snažil dostat k ručním brzdám, které ale nefungovaly. Vlak zastavil přibližně 300 metrů za hranicí na německém území u strážního domku před vesnicí Wildenau, kde už byl očekáván dvěma česky mluvícími muži spolu s německými a americkými vojáky. Asi hodinu po zastavení dostal vlak svolení k tomu, aby dojel do stanice Selb-Plößberg, kde jeho cesta skončila. Po projetí „Vlaku svobody” následovalo zastavení provozu na hraničních tratích do Západního Německa. Hlavně však byla zpřísněna ostraha samotné hranice, bylo vytvořeno hraniční pásmo široké 4 až 10 km a začala výstavba neprostupného oplocení – skutečné železné opony.
Dne 11. 9. 1971 zemřel 77letý Nikita Sergejevič Chruščov, sovětský politik, v letech 1953-1964 první z nejvyšších. V mládí pracoval jako kovodělník, během Ruské občanské války působil jako politický komisař v Rudé armádě. Postupně stoupal v sovětské hierarchii, podporoval „Stalinovy” čistky a stál za zatčením tisíců lidí. Roku 1939 byl poslán vládnout na Ukrajinu. Během druhé světové války byl vysoce postaveným politrukem a působil jako prostředník mezi Stalinem a jeho generály. Byl přítomen v těžkých bojích při obraně Stalingradu, což pak celý život zdůrazňoval. Po válce se vrátil na Ukrajinu, brzo pak zpět do Moskvy jako jeden ze Stalinových blízkých poradců. V roce 1953 se zapojil do mocenského boje, který vypukl po Stalinově smrti; ještě téhož roku se stal jeho nástupcem a dal údajně propustit miliony vězňů z gulagů. Na Západě je většinou hodnocen pozitivně i proto, že roku 1956 na sjezdu sovětských komunistů v „tajném” projevu O kultu osobnosti… vykreslil Stalina v těch nejčernějších barvách a všechny zločiny sovětského režimu svedl jen na něj. V zahraniční politice Chruščov prosazoval soužití kapitalismu a komunismu a tak se mj. dostal do konfliktu s Čínou. Přes nesporné zásluhy na zmírnění totalitního režimu v Sovětském svazu zůstal celý život věrný idejím marxisticko-leninské ideologie a věřil ve světové vítězství komunismu. Z postu prvního muže SSSR byl v říjnu 1964 sesazen a nahrazen Leonidem Brežněvem (1906-1982). Dožil v ústraní; byl třikrát ženatý a měl pět dětí.
Dne 11. 9. 2001 – teroristické útoky v USA, při nichž zahynulo na tři tisíce lidí. Podle oficiálního vyšetřování 19 mužů vyslaných islámskou organizací al-Kájda uneslo 4 letadla letící na komerčních linkách USA. Dvě z nich narazila do věží WTC v New Yorku. Obě zasažené a některé blízké budovy se do 2 hodin zhroutily a další byly poškozeny. Třetí letadlo narazilo do Pentagonu, sídla Ministerstva obrany USA ve Washingtonu. Čtvrté letadlo, které snad mířilo na Bílý dům, se zřítilo v neobývané oblasti v Pensylvánii po souboji o ovládnutí letadla mezi teroristy a pasažéry.
Dne 13. 9. 1501 prý poprvé stál mladý malíř a sochař Michelangelo Buonarroti (1475-1564) před velkým kusem bílého, ale nepříliš kvalitního mramoru, z kterého pak tři roky vytesával postavu biblického Davida. Jindy Michelangelo věnoval výběru kamene pro svá díla velkou péči a jezdil si ho vybírat do lomů. Výjimkou byl tento kus mramoru s kazy a usazeninami a navíc s nevhodnými rozměry (základnou 1 x 1 m a výšku 5 m), který stál 40 let před florentskou katedrálou připraven pro sochu Davida, byl dokonce trochu přitesán, ale nikdo se za ta léta neodvážil sochu vytvořit. Michelangelo zakázku přijal a sochu Davida vytvořil. Je vysoká 4,1 m a váží 5572 kg a zajistila mu nesmrtelnost.
Dne 13. 9. 1961 vyslovila československá vláda souhlas s úmluvou OSN (Jednotná úmluva o omamných látkách), kterou prosadily USA. Významnou součástí Úmluvy byl prakticky zákaz pěstování konopí, který na půdě amerického Kongresu přijali už v roce 1937.
Dne 13. 9. 2001 zemřel v Londýně 80letý Jaroslav Drobný, tenista a hokejista. Z Československa emigroval v roce 1949. Pak do roku 1959 byl egyptským občanem, roku 1959 získal britské občanství a ve Spojeném království se i oženil. Ve Wimbledonu hrál pod čtyřmi různými národními identitami. V roce 1938, ve věku 16 let, hrál poprvé za Československo. O rok později, po německé okupaci Československa, oficiálně reprezentoval Protektorát Čechy a Morava. Po druhé světové válce hrál ve Wimbledonu opět jako Čechoslovák. Pak se neúspěšně pokoušel získat občanství Švýcarska, Spojených států a Austrálie. Až egyptský král Farúk I. (1920-1965) jej pozval na turnaj do Alexandrie, který vyhrál. Dostal egyptské občanství a začal trénovat královu dceru. V letech 1950-1959 Egypt reprezentoval, v roce 1954 pro něj získal wimbledonskou trofej a jako jediný egyptský občan vyhrál tenisový grandslam. Při své poslední účasti ve Wimbledonu roku 1960, ve věku 38 let, již hrál za Spojené království. Jako hokejista působil mezi lety 1936 a 1949 v klubu I. ČLTK Praha, byl i v týmu mistrů světa v roce 1947.
Dne 14. 9. 1321 zemřel v 56 letech Dante Alighieri, italský renesanční spisovatel a básník, který také významně přispěl k vývoji italského jazyka a politické filozofie. Jeho hlavní dílo, Božská komedie (původním názvem Commedia – přídavek “Božská” přidal později Boccacio), je považováno za jeden z největších eposů lidské historie. Je to alegorické zobrazení lidstva a vesmíru té doby.
Dne 14. 9. 1851 zemřel 62letý James Fenimore Cooper, americký spisovatel dobrodružných a historických románů, kterých napsal celkem třicet tři. Asi nejznámější je Poslední mohykán.
Dne 14. 9. 2001 Mezinárodní arbitrážní soud ve Stockholmu se ve sporu americké společnosti CME a české TV Nova vyslovil v neprospěch České republiky a rozhodl, že český stát musí americkému podnikateli Ronaldu Lauderovi uhradit vzniklou škodu. Bylo to 10,5 miliardy Kč.
Dne 15. 9. 921 na hradišti Tetín byla údajně zavražděna asi 60letá kněžna Ludmila, manželka prvního doloženého přemyslovského knížete Bořivoje. V manželství se jim narodilo 6 dětí, tři synové a tři dcery. Jménem známe jen dva syny – Spytihněva a Vratislava. Křesťanství dle legend přijali manželé na Velké Moravě z rukou samotného biskupa Metoděje. O životě a smrti Ludmily vypráví latinská legenda Fuit in provincia Bohemorum neznámého autora, přeložená do češtiny jako Utrpení Ludmily mučednice. Datace vzniku legendy kolísá od 20. let 10. století až po století dvanácté (z něhož se dochovaly rukopisy). Ve stejném duchu o Ludmile píše tzv. Kristián, který má být z konce 10. století (dochoval se jen opis? ze 14. století). Za smrtí Ludmily stojí údajně Drahomíra, její snacha, která nesnesla Ludmilino šíření křesťanství a její vliv na své syny, proto za ní poslala dva vrahy. Dle legend byla Ludmila uškrcena vlastním šálem (který má jako atribut), protože platilo, že člověka, jehož krev nebyla prolita mečem, nelze svatořečit a její vrahové nechtěli, aby se stala svatou. Přesto byla už ve 12. století svatořečena.
Dne 15. 9. 1821 pět středoamerických států – Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras a Nikaragua společně vyhlásily nezávislost na Španělsku.
Dne 15. 9. 1921 v Novosibirsku byl sovětskými vojáky zastřelen 35letý Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg, ruský armádní důstojník baltskoněmeckého původu, pro své excentrické chování a krutost zvaný Šílený baron. Některé jeho činy svědčí o tom, že byl zřejmě sadista. Účastnil se ruské občanské války a po krátkou dobu byl i vojenským diktátorem Vnějšího Mongolska. V bojích první světové války si vybudoval pověst sice statečného, ale nervově labilního a bezohledného velitele. Po Říjnové revoluci se postavil na stranu odpůrců bolševiků, ale „bílá armáda” centrálně vedená admirálem Kolčakem se od něj distancovala. Rozhodl se tedy odjet do Mandžuska, kde navázal kontakty s místními monarchistickými kruhy. Prosazoval myšlenku znovuvytvoření Mongolské říše a i z toho důvodu se roku 1919 oženil s mandžuskou princeznou. S oblibou nosil mongolský oděv a choval se jako asijský despota. V červnu 1921 na území, kde Ungern „panoval” vpadla Rudá armáda spolu s mongolskou armádou. Ungern se před nimi se svými oddíly stáhl na Sibiř, ale jeho lidé ho začali opouštět a on sám byl nakonec zajat. Soud s ním byl krátký, rozsudek vykonán neprodleně.
Dne 15. 9. 2011 zemřel Otakar Vávra, filmový režisér, scenárista a pedagog, rodák z Hradce Králové. V únoru toho roku mu bylo 100 let. Po prvním manželství (1946-1996), v němž měl syna (dokumentaristu Jiřího Vávru, *1946), se v roce 1997 oženil se svou někdejší žačkou, režisérkou Jitkou Němcovou (*1950) Jeho dlouhý život se mu stal inspirací k autobiografii „Podivný život režiséra”. Můj život byl s chybami, nehrdinský, ale často dost odvážný, píše Vávra ve svých pamětech. Podepsaný je pod vrcholnými díly české kinematografie, ale i pod dobovými agitkami a je počítán mezi nejkontroverznější české umělce. V každém případě ale patří ke klasikům českého filmu. Původně studoval architekturu a než natočil svůj první celovečerní film, psal scénáře pro jiné režiséry. Je autorem 61 scénářů a režisérem 52 filmů. Nejznámější: Panenství (1937), Cech panen kutnohorských (1938), Nezbedný bakalář (1946), Krakatit (1948), husitská trilogie (1954-1957), Kladivo na čarodějnice (1969), Putování Jana Ámose (1983).
Dne 16. 9. 1871 zemřel 68letý Jan Erazim Vocel, kulturní historik, národní buditel, romantický básník, ale hlavně – zakladatel české archeologie jako vědního oboru. Byl synem pekaře, původně se jmenoval Wotzel; jméno si změnil už jako student. V roce 1850 byl jmenován prvním českým mimořádným profesorem archeologie a dějin umění na pražské univerzitě. Založil časopis Památky archeologické, který vychází dodnes. Jako první použil chemickou metodu při určování stáří bronzových předmětů. Vydal množství vědeckých článků a publikací a také dlouhou řadu historicko-beletristických publikací (Přemyslovci, Harfa, Poslední Orebita, Meč a kalich, Labyrint slávy). Vrcholné dílo jeho kariéry je dvojdílný spis Pravěk země české. Získal si věhlas i v zahraničí. Byl členem mnoha vědeckých ústavů (např. v Krakově, Moskvě, Kodani, Petrohradě, Vídni…).
Dne 18. 9. 1961 zemřel při leteckém neštěstí nad tehdejší Rhodézií 56letý Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld, švédský politik, generální tajemník OSN. Do úřadu tajemníka nastoupil (1953) v době vrcholícího napětí mezi Západem a Východem, a přesto dokázal posílit dobré jméno, nezávislost i akceschopnost Spojených národů. Zasloužil se mj. o osvobození amerických pilotů zajatých během války v Koreji (1955), o řešení Suezské krize (1956) a Konžské krize (1960). Prosazoval zásady preventivní diplomacie (problémy uvnitř mezinárodního společenství se mají řešit dřív, než naplno propuknou). Především za to mu byla v roce 1961 udělena Nobelova cena za mír. Havárie letadla dodnes nebyla vyšetřena, film Odložený případ: Hammarskjöld (2019) o ní natočil dánský novinář, filmař a herec Mads Brügger (*1972). Brüggerovo vyšetřování havárie, při níž zahynulo celkem 16 lidí, odhalilo obrovské spiknutí a snahu korporací ovládnout budoucnost Afriky. Film se odehrává ve dvou rovinách. V té první jde o samotné vyšetřování a v té druhé režisér, scenárista a herec v jedné osobě, Mads Brügger, osvětluje, jak toto vyšetřování probíhalo. Celým filmem se jako červená nit táhne teorie, že letadlo bylo sestřeleno, a že Hammarskjöld byl hlavní obětí atentátu, zosnovaného CIA, MI6, belgickou těžební společností a jihoafrickými polovojenskými jednotkami, protože jim byl nepohodlný (mj. prosazoval nezávislost Konga). Dokumenty naznačující zapojení CIA do atentátu vyšly najevo, když je v roce 1993 odtajnila Jihoafrická národní zpravodajská agentura. Tyto dokumenty zahrnovaly plán odstranit Hammarskjölda a obsahovaly dokonce i prohlášení tehdejšího ředitele CIA Allena Dullese: Dag se stává nepohodlným… Je pochopitelné, že nitky končící v tajných spisech amerických a britských služeb, se nedají dosledovat až do konce.
Dne 19. 9. 1941 v Protektorátu Čechy a Morava vydali Němci nařízení o nošení hvězdy pevně přišité na oděvu pro osoby židovského původu. Bylo to po sérii vyhlášek, které stále více omezovaly občanská práva českých Židů.
Dne 19. 9. 1991 – Na ledovci v Ötzalských Alpách u rakousko-italské hranice byl nalezen Ötzi – mumie muže starého 40 až 50 let, žijícího v době asi před pěti tisíciletími. Nález vzbudil obrovskou senzaci, byly i dohady mezi Itálií a Rakouskem, komu vlastně patří. Mumie je uložena v italském Bolzanu a je stále předmětem zkoumání.
Dne 20. 9. 1931 zemřela v pouhých 44 letech Jarmila Hašková (rozená Mayerová), uznávaná novinářka, prozaička, autorka humoristických povídek, románů a knih pro děti a mládež, manželka Jaroslava Haška (1883-1923). Jarmila pocházela z vážené rodiny vinohradského štukatéra a výtvarníka, majitele činžovního domu. Rodině se bohémský Hašek vůbec nelíbil, ale Jarmila se za něj v roce 1910 přesto provdala. Jaroslav Hašek její talent sice podporoval, ale údajně někdy ho i zneužíval, když její práce vydával za své, jindy zas jejím jménem podepisoval povídky svoje. V žádném případě jí nebyl životní oporou, naopak, brzo společnou domácnost opustil, takže jejich syna Richarda (1912-1980) musela vychovávat sama. Že se o něj starala opravdu dobře je zřejmé i z toho, že se stal architektem. Jarmile se pak po smrti Haška podařilo vysoudit část jeho dědictví pro jejich syna a jeho potomky. Na Haška Jarmila nezanevřela, třebaže zůstala zcela v jeho stínu. Mj. o něm napsala: Šel vlastní kamenitou cestou a prošlapával ji, nedbaje pokřiku, že touto cestou choditi se zapovídá.
Dne 21. 9. 1981 – Belize, středoamerický státeček s 300 tisíci obyvateli (dříve britská kolonie s názvem Britský Honduras) se stal plnoprávným členem Britského společenství národů.
Dne 23. 9. 1641 u jihozápadního cípu Anglie se při prudké bouři potopila anglická loď Merchant Royal mířící do Antverp. Její náklad zlata a stříbra měl hodnotu údajně miliardy amerických dolarů a stále „nedá spát” hledačům pokladů. Byla to stará dřevěná loď, dřevo se už rozložilo, zbyly jen kousky železa a kovu. Všechno, co bude na mořském dně, je kotva, děla a poklad, pokud ho už někdo nevyzvedl. V USA je v současné době natáčen seriál o hledání tohoto vraku.
Dne 24. 9. 1541 zemřel Paracelsus, vlastním jménem Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, švýcarský alchymista, astrolog a lékař, který učinil několik důležitých objevů a předznamenal vznik novodobého lékařství. Bylo mu asi 48 let. Zemřel v Salcburku a o jeho smrti kolovaly různé pověsti. Spekulovalo se o tom, že jej otrávili jeho nepřátelé. Podle jiných verzí zemřel jako alkoholik, spadl ze schodů, případně že byl ze schodů shozen na objednávku salcburských lékařů. Jiná legenda vypráví, že zemřel rukou svého pomocníka, který se tak chtěl zmocnit elixíru života. Nejvíc se má za to, že zemřel na rakovinu nebo cirhózu jater způsobenou trvalým kontaktem se rtutí a arzénem. Jméno Paracelsus přijal během života, aby vyjádřil své přesvědčení, že má větší schopnosti než uznávaný dávný římský lékař Celsus. Fascinovala ho lidová moudrost a vážil si jí jako zdroje užitečných informací, což se odráží i v tom, že jeho dílo je protkáno folkloristikou a obsahuje mnohé odkazy na démonologii a mytologii. V letech 1536 až 1538 pobýval Paracelsus v Moravském Krumlově a léčil Jana III. z Lipé (?-1541). Zde také dokončil svou knihu O tartarických onemocněních a psal doslov ke knize Astronomia magna. Pro své názory býval nezřídka podezříván z čarodějnictví a z ariánské hereze.
Dne 26. 9 1921 v Praze, nepočítáme-li první – prozatímní – byla jmenována už 4. československá vláda. Předsedou se stal dr. Edvard Beneš (1884-1948).
Dne 27. 9. 1891 zemřel 79letý Ivan Alexandrovič Gončarov, úředník ruského ministerstva financí, který napsal tři romány, z nichž jeden, Oblomov, jej proslavil. Jeho hlavní postavou je statkář Oblomov. Podle něj je nazvána oblomovština, věčné osnování plánů, ale přitom nerozhodnost k činům.
Dne 27. 9. 1941 hned po nástupu do funkce říšského protektora vydal Reinhard Heydrich (1904-1942) Nařízení o vyhlášení výjimečného stavu v Čechách a na Moravě. Podle něj byli zatýkáni a popravování odpůrci režimu.
Dne 27. 9. 2011 zemřel ve věku 82 let Jiří Hubač, dramatik a scénárista. Původním povoláním konstruktér, začínal po roce 1961 v Československé televizi jako dramaturg, od roku 1974 byl „na volné noze”. Výrazného úspěchu dosáhl hrami Ikarův pád (1977) a Nezralé maliny (1981). Jeho snahou bylo tvořit role na míru vybraným hercům, v realizaci tohoto přístupu měl oporu ve svém blízkém spolupracovníkovi, režisérovi Františku Filipovi. Velký ohlas zaznamenaly i jeho televizní seriály Dobrá Voda (1982) a Sanitka (1985). Zdramatizoval řadu románů, např. Král Krysa od Jamese Clavella či Komu zvoní hrana od Ernesta Hemingwaye.
Dne 27. 9. 1411 zemřel v Bratislavě na cestě do Uher asi 35letý Zbyněk Zajíc z Hazmburka, od roku 1403 pražský arcibiskup, který nejprve stranil M. Janu Husovi, ale od roku 1407 byl jeho tvrdým odpůrcem. V roce 1410 dal Husa, i přes nesouhlas krále Václava IV., do klatby. Do Uher se chtěl uchýlit před nelibostí krále i většiny Čechů.
Dne 27. 9. 1891 zemřel 71letý Herman Melville, americký spisovatel a básník, který se živil jako učitel, ale pětiletá námořnická kariéra mu byla inspirací pro díla, která poté napsal. Nejznámější jeho román je Bílá velryba.
Dne 28. 9. 1931 byla po dlouholeté snaze otevřena zoologická zahrada v Praze – Troji. Jejím prvním ředitelem se stal středoškolský profesor Jiří Janda. Současný ředitel Miroslav Bobek je v pořadí 16. Významným ředitelem byl Zdeněk Veselovský v letech 1959-1988. Výrazně se do historie pražské ZOO zapsal také Petr Fejk (1997-2009). Jako první byla postavena administrativní budova u hlavního vchodu, výběh pro vlky, dřevěný pavilónek pro lvy a tygry a voliéra dravců. Prvními zvířaty byly vlčice Lotta a mladá lvice Šárka.
Dne 28. 9. 1941 byl Němci zastřelen 69letý Josef Bílý, generál československé armády ve výslužbě. Byl jednou z prvních obětí Heydrichova „Nařízení výjimečného stavu“.
Dne 28. 9. 1941 začali Němci masakrovat Židy v Babi Yar u Kyjeva na okupované Ukrajině. Za několik málo dní tam zavraždili přes 30 tisíc(!) Židů – naháněli je do rokle „Staré ženy” a tam je stříleli.
Dne 30. 9. 1791 měla ve Vídni premiéru opera Wolfganga Amadea Mozarta (1756-1791) Kouzelná flétna, jeho poslední (dva měsíce před jeho smrtí) operní dílo na libreto Emanuela Schikanedera (1751-1812). Pohádkový příběh je hrou plnou fantazie, humoru, ale i filozofie. Postavy prince Tamina, princezny Paminy, moudrého Sarastra, pána říše světla, zlé Královny noci a zejména veselého ptáčníka Papagena úspěšně oslovují diváky na celém světě dodnes a kladou stále stejné otázky jako po jejím uvedení: Je Kouzelná flétna oslavou zednářství? Nebo Mozartovým životním krédem o vítězství dobra nad zlem? Anebo „jen“ fantaskní pohádkou?
(Informace k jednotlivým heslům jsou čerpány hlavně z wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.)
Připomenutí některých zářijových událostí u nás na Sedlčansku:
1701 – 21. 9. zachvátil Prčici velký požár, po kterém se změnil ráz Prčice. Do té doby neexistovalo velké náměstí jak je známe dnes. Na většině jeho plochy stály nemovitosti, které vyhořely.
1871 – 3. 9. v neděli v 9 hodin ráno přijel do Heřmaniček první vlak. Stanice se jmenovala Heřmaničky-Sedlec a představitele Sedlce, Prčice a okolních obcí stálo hodně úsilí, aby zde byla zřízena. Původně se zde nepočítalo ani se zastávkou, natož s poměrně velkou stanicí.
1911 – ve dnech 3.–11. 9. se konala v Sedlci výstava, přesahující významem i hranice celého politického okresu. Oficiální název měla: Okresní hospodářsko-průmyslová, živnostensko-obchodní a školská výstava v Sedlci na dráze Františka Josefa I.
1981 –30. 9. byl zastaven provoz v dobře fungující sedlecké mlékárně, všechen provoz byl přesunut do Benešova. Do objektů po mlékárně se zanedlouho nastěhoval n. p. Tesla.
