Maďaři a Afghánistán

Maďarsko vytvořilo v Kábulu provizorní vojenskou základnu, kde se soustřeďují lidé, které maďarské letectvo převáží do Maďarska. Jde především o afghánské spolupracovníky, ale i některé Maďary, Rakušany a Američany. Podle velitele maďarské armády Romula Ruszina-Szendiho přes základnu dosud prošlo 10 afghánských rodin, 23 mužů, 25 žen a 30 dětí. Nejstaršímu transportovanému Afghánci bylo 64 let, nejmladšímu pět měsíců. Afghánci byli v Maďarsku umístěni do karantény u obce Röszke na srbsko-maďarské hranici.

K evakuaci se využívá například vojenské letadlo Airbus A319, jímž pravidelně cestuje premiér Orbán, a vojenské transportní letouny Boeing C17 Globemaster. Poslední maďarští vojáci opustili Afghánistán již v červnu, nyní se však vrátili pomáhat s evakuacemi.

Ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl, že první letadlo se 173 lidmi na palubě přistálo v neděli v noci v Budapešti. Celkově do Maďarska zatím dorazilo 96 Afghánců, další pasažéři byli podle ministra přepravováni na žádost USA a Rakouska. „Maďarsko se při evakuaci z Afghánistánu chová jako plně loajální a spolehlivý partner ostatních zemí a stejný přístup očekává i od spojenců,“ řekl Szijjártó.

Celkově do Maďarska zatím dorazilo 96 Afghánců, další pasažéři byli podle ministra přepravováni na žádost USA a Rakouska.

Vláda podle něj na oplátku očekává, že spojenci, včetně amerických vojáků dohlížejících na operace na kábulském letišti, nebudou bránit ve vstupu na letiště osobám, které Maďarsko ještě plánuje vyvézt ze země. Dodal, že vysvětlení, že přeplněnost letištní haly bránila ve vstupu těchto osob, považuje za nepřijatelné. „Nijak se nepodílíme na frontách, naše letadlo přiletí a lidé se mohou okamžitě boardovat. Tato otázka byla nastolena na několika platformách a bylo dosaženo pokroku, ale spolupráce by měla být ještě pružnější,“ dodal.

Szijjártó také uvedl, že v terénu jsou maďarští vojáci, kteří pomáhají při identifikaci a shromažďování osob. Kromě maďarských občanů, které je třeba zachránit, jsou zde stovky místních obyvatel, kteří v posledních letech osobně pomáhali maďarskému kontingentu, dodal.

„Musíme je samozřejmě brát jako partnery v nesnázích a na jejich záchraně také neustále pracujeme,“ řekl s tím, že evakuováni byli pouze lidé, kteří s maďarskými vojáky spolupracovali a pomáhali jim.

O Afghánistánu mluvil ve svém tradičním pátečním rozhovoru v Rádiu Kossuth maďarského rozhlasu i premiér Orbán. Pomoc afghánským spolupracovníkům maďarské armády je podle něj povinností.

„Máme na místě vojáky, kteří organizují evakuaci Maďarů a Afghánců, kteří spolupracovali s Maďary. Jedná se o vojenské operace. Musíme je tedy provést s patřičným bezpečnostním zabezpečením, a teprve až skončíme, řekneme vám, co a jak se přesně stalo. Jde o to, že tam jsou maďarští vojáci. Děkujeme jim za to, že tam jsou, děkujeme jim za to, že podstupují značné riziko, že jsou stateční a silní a že tam jdou, aby dostali ven ty Maďary, kteří nejsou tak stateční a silní jako oni, a ty Afghánce, kteří mohou být v ohrožení života, protože s námi posledních patnáct nebo dvacet let spolupracovali,“ řekl.

Američané měli představu – a takové představy se jich zmocňují pravidelně – že by bylo dobré, kdyby celý svět fungoval jako Západ.

Pokud jde o roli Spojených států, „lidé mají tendenci důvěřovat velmocím, neboť se asi domnívají, že inteligence a znalosti jsou úměrné velikosti země. A řekněme, že máte Ameriku, což je velká země, a mysleli byste si, že ta bude mít spoustu zpravodajských informací a spoustu důkladných analýz, takže jestli někdo ví, co a jak, jsou to Američané. A pak si uvědomíte, že to tak není.“

„Celá tato operace v Afghánistánu krvácí z tisíce ran. Když byla Amerika napadena, protože byla zničena Dvojčata, NATO to klasifikovalo jako útok na Spojené státy a podle smluv NATO musí všichni považovat to, co se stalo, za útok na jejich vlastní zemi, a proto přichází ke slovu ustanovení o společné obraně. Proto jsme se k tomu připojili, abychom společně bránili Američany proti takovým teroristickým útokům, a ohnisko teroristických akcí a výcviku bylo tou dobou v této části světa, v Afghánistánu, a proto tam musel být proveden vojenský úder. Potud je to v pořádku. Člověk z toho nemá radost, ale je to pochopitelná věc a my, kteří jsme jinak malou zemí, bychom takovou pomoc mohli potřebovat, jako jsme ji potřebovali mnohokrát v historii, jen jsme tehdy nebyli členy NATO. Američané nám tehdy fandili, ale na pomoc nepřišli, například v roce 1956, i když jsme byli po kolena v krvi, se zbraní v ruce, v ulicích Budapešti. Dobře tedy víme, že vzájemné obranné záruky v rámci NATO jsou hodnotou a že se mohou obrátit ve prospěch Maďarska, když to bude potřebovat. Proto jsme se bez váhání zapojili do operace v Afghánistánu.“

„Od té doby začaly problémy, protože když už jsme zničili hnízda teroristů, Američané měli představu – a takové představy se jich zmocňují pravidelně – že by bylo dobré, kdyby celý svět fungoval jako Západ. (…) Říkají tomu vývoz demokracie a ignorujíce veškerá kulturní a historické specifika, mají tendenci vnucovat svou představu o správné společnosti lidem, kteří o to nestojí. Téměř vždy se to nepodaří. V posledních 30 letech mě nenapadá jediný úspěšný případ.“

Američané však podle Orbána tento přístup zkoušejí také vůči Maďarsku, což se prý projevuje tak, že „mají své představy o životě, které se neshodují s představami Maďarů – mohl bych zmínit migraci nebo otázku genderu -, ale myslí si, že vědí, co je správné, a chtějí nám to vnutit. V našem případě jde stále o politickou debatu o uspořádání společnosti v rámci křesťanské civilizace, ale vnucovat západoevropské demokratické normy islámskému světu a myslet si, že je to jen otázka lidského rozhledu, že by měli pochopit, že mají žít jako Američané, je poněkud zjednodušená, neřkuli primitivní představa o světě.“

Pokud Amerika chtěla v Afghánistánu intervenovat, měla se podle Orbána snažit logisticky a vojensky podporovat „takovou afghánskou vládu, která by byla účinná a efektivní z operačního a pragmatického hlediska…

Pokud Amerika chtěla v Afghánistánu intervenovat, měla se podle Orbána snažit logisticky a vojensky podporovat „takovou afghánskou vládu, která by byla účinná a efektivní z operačního a pragmatického hlediska, která by měla vlastní policii a armádu a která by po našem odchodu byla schopna bránit svou vlastní zemi“, a to bez ohledu na to, zda by se jednalo o vládu demokratické nebo diktátorské povahy.

Stěžoval si na celkový přístup Američanů ke spojencům v NATO: „Nebylo to tedy tak, že bychom si sedli ke stolu a řekli si, milí kolegové, premiéři nebo ministři zahraničí členských států NATO, jak si myslíte, že bychom to měli udělat? Takhle to vážně nefunguje.“

„Američané řekli: stahujeme se. A my jsme řekli, že když jsme přišli společně, odejdeme také společně, a ptali jsme se jich, co bude po stažení? A Američané řekli, že podle jejich zpravodajských informací a analýz je afghánská vláda dostatečně silná na to, aby udržela pořádek po dobu 12 až 24 měsíců i přes nejsilnější tlak Talibanu, tedy rok nebo dva, a to by nám dalo rok nebo dva času. Nyní se ukazuje, že to trvalo asi tři dny, nikoli dvanáct měsíců, než se celý systém, který jsme se tam snažili vybudovat, zhroutil a vypukly problémy a chaos.“

Myslím, že je spravedlivé, aby se Maďarsko, ale i ostatní členské státy NATO postaraly o Afghánce, kteří s námi spolupracovali a jsou nyní v ohrožení života…

„Myslím, že je spravedlivé, aby se Maďarsko, ale i ostatní členské státy NATO postaraly o Afghánce, kteří s námi spolupracovali a jsou nyní v ohrožení života, protože jim nová afghánská vláda vyhrožuje represemi, a protože známe tuto novou afghánskou vládu, neboť byla v Afghánistánu u moci již dříve, neměli bychom si dělat velké iluze o bezpečnosti afghánských rodin, které spolupracovali s Američany a zeměmi NATO. Proto je spravedlivé je dostat ven. Máme na to uzavřený seznam, provádíme kontroly, nechceme sem pustit jen tak někoho, musí se prověřit fakta, jak s námi spolupracovali, není to jednoduché na tu dálku, musí být identifikováni podle fotografie…“

„Složitější je téma migrační krize, protože nejenže chtějí přijít Afghánci, kteří spolupracovali se zeměmi NATO, ale je mnoho těch, kteří se prostě bojí budoucnosti, a dochází k masové migraci. Zde stojí za to sledovat Turky, kteří jsou nejblíže, znají terén, nemají takovou mánii budování demokracie jako Spojené státy, což jim nenarušuje rozhled, přesně vědí, jaká je realita. Klíčovou otázkou je spolupráce s tureckou vládou. A je v našem zájmu, aby případní migranti, kteří chtějí opustit Afghánistán, zůstali v regionu. Přiveďme pomoc tam, ne problémy sem. Musíme tedy znovu oživit naše úzké vztahy a spolupráci s Turky a zeměmi na balkánské migrační trase, abychom mohli Maďarsko ochránit před migrační krizí. Máme ploty, máme pohraniční stráž, takže se můžeme chránit. Pokud si Němci nebo Rakušané myslí, tak jako v roce 2015, že bychom měli mít vítací kulturu, jsme připraveni se s nimi dohodnout, že pokud budou chtít, pustíme sem několik set tisíc Afghánců organizovaně, v koridoru, a oni si je mohou odvézt do Rakouska a Německa. Nedoporučoval bych jim to, ale oni nás nikdy o radu nežádali, protože vždy vědí lépe, takže se s nimi můžeme pouze podělit o naše zkušenosti, a jisté je, že do Maďarska budou moci vstoupit pouze Afghánci, kteří s námi spolupracovali a mají nárok na ochranu,“ uzavřel afghánské pásmo v Kossuth Rádiu.

Převzato z facebookové skupiny Co se děje v Maďarsku

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *