Západ bez Židů?

Kolikrát jste za poslední týdny slyšeli, že džihád proti Izraeli je vlastně oprávněný, protože v té oblasti Židé nemají co dělat? Samozřejmě je to námitka založená na naprosté neznalosti či ignorování dějin, ale o to nejde. Jde spíš o to, že pokud Židé nemají být v Izraeli, kde tedy mohou být? Ve Francii? V Americe? V České republice? V Německu? Nikde!

Nic menšího totiž v pozadí té vší kritiky není, než svět úplně vyčištěný od Židů. „I když existují výjimky, zdá se, že příliš mnoho muslimů na Západě a jejich levicových spojenců vzrušuje pohled na židovskou krev, části židovských těl, židovská těla bez hlav, židovskou krev a bolest. Jejich nesnesitelné skandování o “osvobození” a “svobodě od okupace” má zakrýt jejich nenasytnou touhu po krvi,“ píše Phyllis Chesler na New English Review. A píše to naprosto výstižně.

Člověk se s tím zpravidla vyrovná tím, že se soustředí na nějaký detail. Třeba židovské sídliště na západním břehu Jordánu. Nebo to, že židovský stát byl odsouzen v nějakém hlasování OSN. Nebo urážlivý výrok nějakého židovského potentáta. Budeme tuhlo jedno tvrzení  opakovat a opakovat, až budou mozky překypovat emocemi a na „technické detaily“ konečného řešení nebudeme myslet. Jako za Hitlera.

Takoví správně angažovaní lidé pochopitelně chápou, že zapalování synagog, napadání na ulici nebo třeba upalování židovských dětí zaživa je zasloužená odplata.

Takoví správně angažovaní lidé pochopitelně chápou, že zapalování synagog, napadání na ulici nebo třeba upalování židovských dětí zaživa je zasloužená odplata. Za co? No přece za to, že se Židé brání.

Zkrátka, s tím, jak se Evropa vrací do temných iracionálních dob před osvícenstvím a před průmyslovou revolucí, vylézá taky starý antisemitismus. A mnozí jsou vlastně rádi, že to drsní džihádisté vezmou za nás.

A stejně jako před průmyslovou revolucí, je to něco, na čem se shodne politická a finanční elita i masy. Elity jsou dosud rozděleny, nicméně ti, kdo opravdu určují směr (velké neziskovky, radikální studenti atd.) mají naprosto jasno. Jak nedávno upozornil komentátor na Unherd, chcete-li dnes obstát na prestižní univerzitě, musíte zastávat politicky-korektní postoje minimálně ve čtyřech oblastech:

• Klima
• LGBT
• Protibělošský rasismus
• Nepřátelství vůči Izraeli a ideálně Židům vůbec.

Ostatně, že radikální studenti chodili házet kamení na Židy, to z evropských dějin taky známe.

Ono to do značné míry souvisí s tím, kdo má vliv a peníze. Historicky jsme zvyklí mluvit o židovských penězích, nicméně za těch 20 – 30 let, co situaci sleduji já, je tomu úplně jinak. Velké peníze přicházejí z Kataru, Saudské Arábie, případně Turecka, nikoliv z Izraele. A tyhle velké peníze určují, co se bude na univerzitách učit. Těm patří média. Těm patří největší banky. Nejsou izraelská média, nejsou izraelské banky. Není žádná korporace ve vlastnictví izraelských občanů. A pokud už náhodou něco vlastní bohatý Žid, stejně je na straně džihádu (jako např. Georg Soros).

Velké peníze přicházejí z Kataru, Saudské Arábie, případně Turecka, nikoliv z Izraele. A tyhle velké peníze určují, co se bude na univerzitách učit.

Zkrátka, svět vyčištěný od Židů začíná být poměrně realistickou možností.

Uvědomuji si samozřejmě, že si za to mohou do určité míry sami. Byly to oficiální židovské skupiny, kdo ještě donedávna podporoval (a možná dosud podporuje) džihád proti Evropě. Konec konců, můžete vidět spoustu videí s výpověďmi typu „jako účastnice holokaustu podporuji masovou muslimskou migraci.“ V Prolomení hradeb (jedničce i dvojce) jsem to formuloval tak, že Světový židovský kongres si z holokaustu udělal ochranou známku a pronajal ji džihádistům. A to raději ani nepřipomínám chování vedení pražské židovské obce a pražského židovského muzea během migrační vlny 2015.

Nicméně tak nebo onak, pokud židovský živel vymizí, bude západní civilizaci hodně chybět.

Izrael je v rámci západního světa jediným státem, který dokázal čelit džihádu. Dokázali zabránit radikalizaci vlastní muslimské menšiny, ačkoliv tu radikalizaci podporoval celý muslimský svět.

Čtenáři možná naskočí židovští bankéři, spekulanti a podnikatelé s nejrůznějšími nekalými záležitostmi. Všechny tyhle věci ale mají společné to, že nevyžadují žádnou zvláštní kreativitu. Stačí velký vstupní kapitál, výkonný mozek, bezskrupulóznost a hodně štěstí. Jakmile se charakter společnosti změnil tak, že tyto praktiky umožnil, rozběhl se závod. Mezi vítězi bylo hodně Židů, ale kdyby zvítězil někdo jiný, nebyl by v tom rozdíl. Kdyby Rothschild neošidili jiné spekulanty a místo nich všechno shrábla třeba nějaká italská rodina, pro další vývoj Západu by v tom nebyl žádný rozdíl.

Jenže vedle nich tu jsou a byli židovští vědci, vynálezci, matematici, umělci, hudebníci, spisovatelé a další. O mnoha z nich platí, že jsou nenahraditelní. Kdyby na světě nebyli, na jejich skladby, objevy ani vynálezy by nepřišel nikdo jiný. Svět by byl chudším místem.

Budou Židé zase zahnáni do ghett?, ptá se historik Joel Kottkin. Můj odhad je, že Židé se neztratí. Možná se domluví v Rusku, možná v Číně, možná najdou nějaké úplně nové řešení. Ale Západ bude bez nich ještě temnějším, ještě zaostalejším a ještě primitivnějším regionem.

A já osobně si uvědomuji ještě jeden aspekt. Izrael je v rámci západního světa jediným státem, který dokázal čelit džihádu. Dokázali zabránit radikalizaci vlastní muslimské menšiny, ačkoliv tu radikalizaci podporoval celý muslimský svět. Dokázali s nimi srovnat porodnost. Jediný kus země, kde muslimové nevítězí. Možná i proto musí být Izrael zničen za každou cenu.