Druhý pohled z 12.4.: O dalším bojišti třídního konfliktu

Curtis Yarvin: „V konfliktu mezi autoritářským populismem (my) a elitářstvím (oni) je jasné, že pokud hrajeme útočnou hru , měla by se bitva odehrávat na jejich území. Ideálním prostorem pro bitvu je tedy mysl elit.

Móda a myšlenky budou vždy prosakovat od elit k obyčejným lidem, takže populismus „mlčící většiny“ je ze své podstaty pomíjivý – proti módě elit se nelze dobře bránit. Nejlepší obranou je dobrý útok: zničení jejich důvěry ve vlastní ideje a instituce.“

V tuto chvíli by se to naplňovalo obtížněji, protože západní vládnoucí elity žádné ideje ani ideály nemají, nicméně přesto je to poznámka geniální.  I když lidová hnutí kritizují elity a nenávidí je, přebírají od nich celé vzorce myšlení. Odtud má frustrace a zděšení, kterou jsem na této stránce opakovaně ventiloval, když jsem postupně zjišťovat, že to, co jsem kdysi popsal jako chování nové aristokracie (globalistické oligarchie), všechnu tu hloupost a davový fanatismus  – se zpožděním přebírá „alternativa“. Asi je to osud každého lidového hnutí, pokud není spojeno s kontraelitou schopnou poskytnout jiné vzory.

Za druhé. Jak se dá bojovat o mysl elit? Je zřejmé, že nemá smysl  bojovat o mysl Georga Sorose, Petra Fialy či Markéty Pekarové. Nicméně existují desetitisíce lidí na nižších manažerských pozicích, vesměs zfanatizovaní, ale přitom vzdělaní a inteligentní, občas dokonce kultivovaní. O jejich mysl by se mělo bojovat. Když tu bylo před mnoha lety antimigrační hnutí  se jmény jako Konvička, Hampl, Samková nebo Kechlibar, tak jsme si tohle intuitivně uvědomovali. Že naše hnutí musí být vzdělanější i myšlenkově zajímavější a že musí o třídu převyšovat lidi působící v Aspenu, České televizi, neziskovkách kolem ČSSD apod. Musí být jasné, že my jsme skutečná elita, ne oni. Ale neuvědomovali jsme si to druhé. Říkat chytré věci nestačí, pokud s nimi nemůžete ukázat moc, bohatství a příležitost (tedy napojení na sponzory či jiné mocné síly).

Snad si to budou příští revoluční hnutí uvědomovat.

Velká část těchto každodenních úvah a novinek je přístupná jen platícím čtenářům. Plnou verzi Hamplova druhého pohledu si můžete objednat zde.