Druhý pohled z 12.5.: O emocích a logice

Přišel mi e-mail od jedné hyperaktivní rozesílačky řetězových e-mailů. Tentokrát informovala o tom, že dva z atentátníků 11. září byli na výplatní listině CIA. Ta informace je pravdivá a už jsem se jí zde věnoval. Zajímavé ovšem je, že ta stejná dáma pravidelně rozesílá zprávy o tom, že ten atentát vůbec neproběhl, že žádná letadla do mrakodrapů nenarazila atd.

Jak je možné, že jí nedojde, že nemohou být pravdivé obě ty zprávy najednou? Protože podle určité logiky v rozporu nejsou. Ta logika je založena na tom, že obě ty zprávy vyvolávají stejné emoce.

To by celé nebylo až tak zajímavé, pokud by se to týkalo jedné spamerky. Jenže jsou důvody obávat se, že podle stejné logiky založené na emocích se řídí současné elity. Toho si často všímá třeba profesor Keller, když připomíná, že stejní lidé zároveň věří, že Rusové jsou opilí mužici neschopní bojovat a zároveň, že Rusové dokážou obsadit západní Evropu. Obě ty zprávy vyvolávají stejné emoce, takže jsou vlastně v souladu.

A na základě toho se rozhoduje o osudech milionů lidí.

O dopadech husitských válek

Počet obyvatel Evropy klesl mezi roky 1350 a 1450 na méně než polovinu, připomíná Rodney Stark v knize Jak Západ vyhrál. Ochlazení klimatu přineslo bídu a hladomory, k tomu se přidala ještě vlna epidemií.

Pochopitelně to zasáhlo i české země. Kolikrát jste ale slyšeli, že za hospodářské problémy té doby mohou husitské války? Že kdyby se naši předkové plazili před panstvem a případně se nechali zabíjet bez odporu, že by se nám ty všechny pohromy vyhnuly. Schopnost určitého typu historiků vytvářet představu, že české usilování o emancipace je příčinou všech špatných věcí, včetně změn rotace vesmírných těles, je neuvěřitelná.