Druhý pohled z 2.6.: Za českým odporem proti islámu
Díky mému skvělému a vytrvalému právníkovi, panu doktoru Houškovi, se minulý týden podařilo dosáhnout toho, že jsem byl vymazán z funkce místopředsedy již dávno neaktivního Bloku proti islámu (pozice politicky exponované osoby mi působila různé nepříjemnosti). Oficiálně tak bylo uzavřeno moje období aktivního bojovníka proti islamizaci České republiky.
Jak jsme to tehdy sami formulovali, mělo tehdejší antiislámské hnutí tři cíle: odchod premiéra Sobotky a skupiny aktivistů, která s ním byla spojena; zabránit tomu, aby Českou republiku zaplavila vlna muslimské migrace, jež zasáhla některé sousední státy; a dosáhnout zákazu veřejné propagace islámu nebo alespoň pokusů o zavádění šaríe. Prvních dvou cílů jsme dosáhli. Třetího nikoliv, ale v dalších letech to „vyhnilo“ samo. Promuslimští aktivisté se přeorientovali na jiné cíle, například na snahu vyvolat přímou válku s Ruskem nebo předat Českou republiku německým nacistům. Dokonce i Matěj Holan se od podpory migrace veřejně distancoval (podpora německého nacismu momentálně vynáší víc).
