Glosy za červenec 2019

31. 7. 2019

Člověk by čekal, že když dojde na činy, jako je shazování malých dětí pod vlak, že to zasáhne každého. A že i třeba příznivci volné imigrace si povzdechnou “tohle jsme přece nechtěli” nebo, že začnou přemýšlet, zda se by dalo příště takovým věcem zabránit.

Ani náhodou! Absolvoval jsem během posledních dnů řadu diskuzí (nejen ujetí studenti, ale i třeba redaktor Lidových novin Roman Šitner) a ten cynismus je až zarážející. Těch lidí se to absolutně nedotklo. Nemají ani nejmenší problém s pokračováním podobných vražd. Zajímá je pouze pokračování politického programu volné islámské imigrace. Ani stopa po jakékoliv lidské emoci.

Jsme zvyklí na to, že ti lidé nejsou schopni vlastního myšlení. Jenže oni podle všeho nejsou schopni ani vlastního cítění! Rozhořčení na povel, smutek na povel, hrdost na povel, radost na povel. Tentokrát povel nepřišel, takže shození chlapečka pod vlak city nezasáhne. Co znamená jeden malý německý smrad proti vznešenosti multikulturalismu a islámu, že.

Jeden velký světový ženský časopis před časem čtenářkám doporučil, aby se nevdávaly za příznivce Donalda Trumpa. Je to ohleduplné oboustranně. Jak může vypadat život s někým, jehož city jsou řízeny z PR agentur?

30. 7. 2019

Výročí první pražské defenestrace je skvělé výročí. Připomíná, že i když se “lepší lidé” cítí nepostižitelní (není pro ně problém třeba bagatelizovat shazování dětí pod koleje vlaku), dříve či později na ně dojde. Mohou se navzájem ujišťovat, že ti dole jsou jen “lůza” a “chátra” a “spodina” a “lenoši”, ale to je tak všechno. K první pražské defenestraci se spojila pražská chudina s profesionálními vojáky, ale ono podobné spojenectví dříve či později vznikne velmi často.

A že násilná revoluce pokaždé zhorší situaci? Ne nutně. V některých historických obdobích je chování elit tak příšerné, že z pohledu nižších tříd nepředstavuje revoluční běsnění žádné zhoršení.

Svým způsobem lze každou revoluci popsat jako formu sebevraždy vládnoucí elity. Věděli, k čemu se schyluje, ale neudělali nic pro to, aby tlak zmírnili. Neuděli nic pro to, aby pro nižší vrstvy bylo výhodnější podpořit stávající řád než ho rozbít.

Tomáš Měšťan: 600 let od první pražské defenestrace

Tož přesně dneska je to 600 let. Podle historiků šlo o to, že se naštvala chudina, spodina, lůza a vyřešila si svoji sociální situaci násilím a násilí je prý vždycky špatné.

Myslím, že jsou to klasické liberální kecy a že násilí není vždy špatné a také hodně věcí vyřeší. Nebo snad měli naši předci řešit situaci napadení Turkama u diskuzního stolu ? Chtěl snad Hitler diskutovat ?

Měřit minulost, dnešní zdegenerovanou optikou liberálního demokrata, je známka retardace…

30. 7. 2019

Miloš Zeman vyhrál prezidentské volby s vysokou účastí. Vyhrál je naprosto férovým způsobem: netlačila ho ani veřejnoprávní média ani neměl finanční převahu ani jinou nepoctivou výhodu. A nikdo ani nemůže tvrdit, že si Zeman počíná jinak, než předpokládali jeho voliči.
Senátoři vyšli z voleb s účastí 10-15%, vděčí za své místo stranickým sekretariátům nebo místním mafiím. Musí dokonce i tajit před svými voliči, jak hlasují. Takové to jsou „osobnosti.“
A tihle senátoři se snaží odvolat prezidenta. To je neuvěřitelné! Stejně dobře mohou podávat žalobu proti lidu České republiky. Pokud jim to ústava nebo jiný dokument umožňuje, je to dokument špatný, a vyžaduje rychlou změnu.
V duchu slyším, jak někteří křičí, že výhra v prezidentské volbě nedává právo chovat se čtyři roky jako neomezený diktátor. Pak se nabízí jediný legitimní prostředek nápravy: požadovat nové prezidentské volby. Jenže on by Miloš Zeman zase vyhrál.

30. 7. 2019

Jak je možné, že šéf tajné služby přijme vyznamenání od cizí mocnosti? Neměl by být rovnou zastřelen za zradu?

29. 7. 2019

Muslimové v Německu si našli novou zábavu – shazování nevěřících pod vlak. Nic jim nebrání jezdit si to užívat i do České republiky. Místní neziskovky je v tom ještě podporují a pomáhají jim obcházet zákony. Takže co dělá nejvyšší státní zastupitelství? Správně! Iniciuje trestní stíhání za články upozorňující na bezpečnostní rizika. Tentokrát to padlo na text Waltera Krafta “Je budoucnost Evropy islámská?” publikovaný Českou společností pro civilizační studia.

Jakožto tajemník té společnosti prohlašuji, že jsem hrdý, že jsme to zveřejnili. Je to skvělý analytický text. Na článek srovnatelné úrovně narazíte jen málokdy. Blokování ani trestní stíhání na tom nemohou nic změnit.

Walter Kraft: Je budoucnost Evropy islámská?

29. 7. 2019

Z dnešního komentáře (který je o putinském a macronovském násilí).

…jsme bombardováni propagandou, jejíž hlavním cílem je udržen správný obraz světa, a tudíž i naši poslušnost, a odvrátit nás od nezávislého přemýšlení. Česká televize, Aktuálně, Český rozhlas, Seznam… a mnoho dalších médií už fakticky ztratilo zpravodajské ambice. Zůstala jen propaganda.

Ale na druhé straně existují i ostrůvky „odporu“. To jsou ty party, kde zkusíte opakovat televizní fráze o nutnosti osvobodit Rusko od putinovsko-stalinské diktatury (osvobození bude dovršeno tehdy, až veškeré ruské zásoby ropy budou patřit korporaci ExxonMobile), a kde vám kamarád odpoví: Tak se probuď!

Petr Hampl: Francie, Rusko a mozek

28. 7. 2019

Martin Konvička je myšlenkově opět o krok napřed. Opět na něj pokřikují různí servilní blbečci. A opět se za pár let ukáže, že měl ve všem pravdu.

Otázka pro stoupence chazarsko-iluminátských teorií. Ekologičtí aktivisté prosazují opatření, která s jistotou povedou k poškození životního prostředí. Je to proto, že jsou tak blbí nebo je řídí tajné společenstvo, které chce zničit planetu?

Martin Konvička:  Týden těsného kontaktu s partou studentů (biologové a ekologové, někteří již v mladém věku badatelské hvězdy s budoucností) mi přinesl zajímavé poučení – které jsem už dávno tušil.

Zápřah při dělání badatelských kariér, jakož i nekonečné možnosti k trávení volného času, společně způsobují, že se mnozí z kolegů jen minimálně zajímají o “věci politické” – i když se týkají přímo jejich oboru. Konkrétně o “grétománii”, a s tím spojené zesílené vlně “oteplovačského” šílenství, slyšela většina mladých kolegů “jen okrajově”, případně “vůbec”, a připadá jim to “příliš iracionální a šílené, aby to mohlo mít nějaké důsledky” (sic!). Návazně nedoceňují nebo nedomýšlejí potenciálně tragické dopady takových nápadů, jako je sekvestrace CO2, zalesnění milionů km2 všude možně, druhé generace bipaliv, tažení proti konzumaci masa, betonářského “boje se suchem”, nebo masového zavádění elektromobility.

Úplně jsem se v nich poznal. Když před více než 10 lety svět blbnul s větrníky, slunečníky a biopalivy 1. generace – což vedlo ke katastrofě evropského zemědělství, zničilo leckde krajinu, zvrátilo nadějnou “ekologizaci” hospodaření na polích a vlastně zavinilo současný marasmus – byl jsem vědecký dravec na začátku kariéry. Též jsem ty věci vnímal “okrajově” a naivně jsem si myslel, že jde o mráčky, z nichž pršet nebude, a že odborná veřejnost a “moudrá EU” přece nepřipustí žádný velký průser.

Podotýkám, že oteplovací magoření z dob před 15 lety bylo proti tomu dnešnímu čajíčkem.

27. 7. 2019

Ze sousedního Německa se stala základna džihádistů radikálnějších, než jací by byli trpěni ve většině muslimských zemí. V České republice se ty skupiny pohybují bez jakéhokoliv omezení. Naše bezpečnostní síly nepřipraveny, naše obyvatelstvo nepřipraveno, a ministr vnitra řeší, jak dostat do vězení ty, kdo na situaci upozorňují.

Na tom není nic nového. Je ale odpovědné, aby se obyvatelé chystali na mimořádné situace sami, když už to vláda ignoruje. I proto doporučuju knížku Aleše Přichystala “Přežít nebo zemřít”. Není to knížka pro prepery a nadšence, ale pro normální lidi, co třeba pracují v kanceláři, a chtějí si jen zvýšit naději, že v případě útoku přežijí.

KNIHA “PŘEŽÍT NEBO ZEMŘÍT” PRÁVĚ VYŠLA

27. 7. 2019

Moje žena Markéta dostala 30 dnů zákazu Facebooku za starou zmínku o tom, jehož jméno nově nesmí být vysloveno. Pokud ji chcete kontaktovat, tak e-mailem.

Facebookový profil Markéty Hamplové

27. 7. 2019

Pokud se zajímáte o jistého TR, tak ten nikdy neexistoval. Jenom se vám to zdálo. Každý profesionální bojovník proti dezinformacím vám to rád vysvětlí.

27. 7. 2019

Každý, kdo posílá příspěvek Lékařům bez hranic, přispívá na vraždy a znásilňování v Evropě.

27. 7. 2019

Americká radikálně progresivistická kongresmanka Ayanna Pressley:

„Nezajímají nás černoši, pokud neprosazují černoškou politiku. Nezajímají nás muslimové, pokud neprosazují muslimskou politiku. Nezajímají nás úchyláci (queers), pokud neprosazují úchyláckou politiku.“

Naprosto perfektní vystižení podstaty moderní levice.

(tento příspěvek byl po několika hodinách vymazán ze sociální sítě Facebook)

25. 7. 2019

Z dnešního komentáře:

Základní princip v pozadí říká, že se změnila povaha právního systému, ve kterém žijeme. Nejde o prokazování, kdo se čeho dopustil či nedopustil. Nejde ani prokazování úmyslu. Jde o to, že zákony přestaly být uplatňovány a smyslem soudu je rozhodnout, zda pro dotyčného zákony platí nebo nikoliv. Pokud neplatí, soudce snadno najde nějaký důvod. Rozhořčení nad zahraniční politikou omlouvá podpálení synagogy. Užívání marihuany v minulosti omlouvá vraždu spáchanou v naprosto příčetném stavu. Přítomnost migrantů na palubě omlouvá útok proti italskému přístavu.

Rozhodnutí o uplatnění či neuplatnění zákona přitom není jen čistě na soudci. Jde o kolektivní rozhodnutí komunity aktivistů a médií. Nikdo v něm nemá jistou pozici.  Každý aktivista může být obviněn, že je ve skutečnosti zpátečnický. Každé médium může být obviněno, že je ve skutečnosti populistické. Ani džihádisté nemají vždy jistotu, že se vyhnou potrestání.

Petr Hampl: Tyranie nejistoty

25. 7. 2019

Podle Amnesty International nepatří Tommy Robinson mezi vězně svědomí. Pravidlo je jasné. Neziskovka pomáhá těm, za kterými vidí velké peníze. Málo peněz, žádný zájem.

25. 7. 2019

Když chtějí čeští lidé pracovat v jiných zemích bez jakéhokoliv omezení, potřebují k tomu jednotný pracovní trh. Jednotný pracovní trh vyžaduje jednotná pravidla. Jednotná pravidla vyžadují někoho, kdo je stanovuje a vymáhá. Ten někdo nemůže podléhat žádné národní vládě, a tudíž ani žádné demokratické kontrole. Bude mít tedy sklony chovat se tyransky, a nebude nemožné nebo téměř nemožné ho omezit.

Od mezinárodního ekonomiky vede přímá cesta k tyranii Evropské unie, případně jiné nadnárodní organizace. Kdo si tenhle vztah neuvědomuje, je naivní. Nepomůže zrušení lisabonské smlouvy ani amsterdamské smlouvy ani žádného jiného předpisu. Jde o základní logiku. Buď budování národního státu včetně relativně uzavřeného národního hospodářství nebo globální despocie.

24. 7. 2019

Máte obavu, že nejste dost atraktivní pro opačné pohlaví? Zkuste Prolomení hradeb! Jak vidíte z přiložené zprávy, funguje to.
A to ještě možná probíhá v jednom menší městě románek. Muž a žena ze stejné ulice si oba koupili Prolomení hradeb na mém e-shopu. Nemám možnost do toho zasahovat ani jejich vztah sledovat, ale kdo ví…

23. 7. 2019

V komentáři ke jmenování nové šéfky Evropské komise připomínám, že ve velkých byrokratických aparátech je naproto normální a běžné, že lidé s katastrofálními výsledky jsou povyšování. Připomínám také, že se to týká jen nejvyšších pater, na nižší pracovníky a manažery jsou kladeny běžné nároky.

“Ursula téměř zničila Bundeswehr, ale dokázala vyvolat dojem, že není pro nikoho nebezpečná a udržovat přátelské vztahy se všemi důležitými.Tedy jasná kandidátka na postup. Kdyby nevyšlo vedení Evropské komise, nejspíš by to dotáhla na šéfku NATO. To není nadsázka, opravdu se o ní mluvilo jako o žhavé kandidátce.”

Petr Hampl: Ursula

23. 7. 2019

Jaký premiér bude Boris Johnson? To budeme vědět už za pár dnů. Jestli neotevře kauzu Tommy Robinson, tak od něj žádnou velkou změnu nečekejme.

23. 7. 2019

Když člověk vyjde ze své bubliny, nestačí se divit.

23. 7. 2019

Petr Robejšek naprosto skvěle:
Zavedené strany spolu sice soupeří o místo ve vládě, ale spolupracují, když jde o to, aby jejich podíl na moci stoupal, aby nepřibývaly žádné další konkurenční politické strany a konečně, aby se občané nepletli do politických rozhodnutí. Třída politiků dělá všechno proto, aby moc zůstala v jejich rukou a zbytek společnosti byl od výkonu moci trvale oddělen.
Parlamentní demokracie v západních zemích nefunguje.

Možnost zvolit antisystémového prezidenta, který bude rozbíjet hry politiků a právníků, je to poslední, co lidem ještě zbývá.

Při boji o udržení o přímou volbu nejde o nic menšího než o záchranu demokracie.

Petr Robejšek: Kdo smí volit prezidenta

22. 7. 2019

Ve věci ovlivňování voleb existují – vedle mnoha spekulací – dva základní fakty:
a) důkladné nezávislé vyšetřování v USA prokázalo, že není nejmenšího dokladu o tom, že by Trumpovi pomohlo ke zvolení Rusko.
b) jiné tamní vyšetřování prokázalo, že Google a další technologičtí giganti cíleně ovlivňují volby a že jejich cílené manipulaci podléhají řádově miliony Američanů (čísla se různí od 2 do 6 millionů v posledních volbách).

Veřejnoprávním médiím to nebrání opakovat lži o údajném ruském zasahování, ale nemylme se. Ti lidé celou dobu vědomě lhali, lžou a budou lhát i nadále. Kdo si ale dá práci s porovnáváním různých zdrojů, rychle zjistí na čem.

Připomínám to i kvůli knížce Pepy Provazníka Odhalujeme Putinovy lži, kde si z těch rusobijců dělá legraci. Je to zábavné letní čtení, ale Pepa taky velmi přesně odhadl myšlenkové vzorce, které prolhaní “experti na ruský vliv” používají.

Josef Provazník: Odhalujeme Putinovy lži

22. 7. 2019

Bývá to tak, že mnozí z těch, kdo jsou za války zalezlí, ihned po vítězství najdou bojovnost a jsou z nich největší hrdinové. Často nesmiřitelnější než kdokoliv jiný.

Zdá se ale, že u nás to bylo dotaženo do dokonalosti. Budoucí “hrdinové” ochotně podlézají komunistickému režimu, pak počkají ještě 25 let, a potom vyrazí do revoluce proti režimu, na který už vybledla i vzpomínka. Ale kádrovat umí, to jim jde. Leckterý normalizační funkcionář by jim mohl závidět.

21. 7. 2019

Z projevu nového republikánského senátora Joshe Hawleye:

Republikánské zřízení potřebuje také republikánskou ekonomiku. Protože občanství, to není jen slovo. Občanství je způsob života. Být občanem vyžaduje nezávislost. Vyžaduje moc dostatečnou k tomu, aby se člověk mohl aktivně podílet na dění v místní komunitě, a aby se mohl starat o svou rodinu. Aby mohl prosazovat vlastní rozhodnutí.
K tomu občané potřebují práci. K tomu potřebují pracovní místa. A potřebují je tam, kde opravdu žijí. Ne ve velkých městech.

Co k tomu dodat? Čeští tržní komsomolci by ho označili za komunistu, ale Josh Hawley má pravdu. Pokud se celé oblasti vylidňují, protože tam není práce, jedná se o katastrofální selhání vlády.

Senator Hawley’s keynote at the National Conservatism Conference

21. 7. 2019

To, co Eva Hrindová připomíná, je důležité. I když odhlédneme od záležitostí hudební tvorby (osobně jsem Karla Gotta nikdy neposlouchal), Karel Gott se za komunismu zachoval jako čestný a poctivý člověk.

Mimochodem, víte o případu, že by třeba Václav Havel pomohl někomu, kdo na tom byl v té době špatně?

Eva Hrindová: Teď jsem viděla dokument o Karlu Gottovi a zaujala mě jedna věc. V době, kdy mnozí umělci byli na černé listině, on se nebál je podporovat. Nechal si napsat texty Jiřím Suchým a jako váženého hosta ho pozval na svůj křest.

Který z dnešních mainstreamových umělců by se zastal někoho, kdo je na dnešní černé listině? Také si myslí své, ale takové gesto neudělá nikdo z nich…

O čem to vypovídá? Jsou dnešní umělci víc zbabělí a méně slušní nebo je doba více zlá?

21. 7. 2019

Kovářská akce v Brně-Obřanech není další designově-hipsterskou napodobeninou života obyčejných lidí, ale normálním setkáním těch, kdo dělají to řemeslo, a jejich přátel. Nikde tam nenajdete dětský koutek, na normy se moc nehraje, a všechno je v pohodě. A grilovaná klobása nestojí 80 korun. Akce pokračuje ještě dnes.

20. 7. 2019

Podle Amnesty International nepatří Tommy Robinson mezi vězně svědomí. Pravidlo je jasné. Neziskovka pomáhá těm, za kterými vidí velké peníze. Málo peněz, žádný zájem.

19. 7. 2019

Kdykoli se sáhne na zájmy a zisky korporací, vystartuje velká část drobných podnikatelů na jejich obranu. Mají pocit, že jsou ohroženi taky. Vnímají svět jako “my – soukromý sektor” nebo “my – podnikatelé.” Jako by malá večerka a řetězec supermarketů měly něco společného.

Na druhé straně ten pocit ale není. Manažeři korporací se necítí být spřízněni s malými podnikateli, a podporují jejich regulování a vyvlastňování až do úplného zániku.

19. 7. 2019

Problém vdov po bojovnících IS má jediné řešení. Poprosit syrskou vládu, aby to nějak vyřídila, a na chvíli zavřít oči.

18. 7. 2019

Putin prý nechal vyvinout aplikaci, která ukládá fotografie uživatelů (aby je mohl později zneužít). Pro srovnání uvádím některé úniky dat k “běžným hackerům”:

eBay – data o 150 milionech uživatelských účtů
LinkedIn – o 117 milionech účtů
Uber – o 57 milionech řidičů a cestujících
Facebook – 50 milionů účtů

Vlády nedosahují takových čísel, ale o to zajímavější data se jim ztrácejí. Třeba americká vláda si nechala ukrást záznamy otisků prstů 5,5 milionů státních zaměstnanců. Taiwanská vláda zase biometrické údaje všech, kdo prošli kontrolou na letišti v Tchaj-Pej.

To jsou všechno zveřejněné případy. Kolik dat se ztrácí z databází tajných služeb, to neví nikdo.

Všechna nebo téměř všechna ta data jsou pravděpodobně k dispozici na černém trhu. Pro Putina nebo kohokoliv jiného by nebyl problém si je koupit, pokud by měl zájem.

18. 7. 2019

Političtí ekonomové jsou doslova posedlí otázkou státního dluhu. Ve skutečnosti ale mají všechny vlády tendenci vršit dluhy, a nic jim v tom nemůže zabránit. Žádné společenské uspořádání, žádná pravidla, žádná národní rozpočtová rada, žádný systém kontrol. Zadlužovali se králové, zadlužovali se císaři, zadlužují se republikánské režimy.

Rozdíl je ale v tom, jestli má země mechanismy, jak se zbavit nesplatitelných dluhů. Státní bankrot? Měnová reforma? Vlna hyperinflace? Vyvlastnění zahraničních podniků?

Řecko se takovým drastickým opatření vyhnulo. Lidé mohli mít v první chvíli radost, že jim zůstaly úspory, ale teď je jasné, že je odkládání akce stálo několikanásobně více.

Mají-li být ekonomové k něčemu, měli by s předstihem přemýšlet právě o takových záležitostech jako hladný reset ekonomiky a finančního systému.

17. 7. 2019

Němečtí vládní představitelé se oficiálně postavili na stranu teroristky, která porušila italské zákony, a napadla tamní policisty. Dokážete si představit okázalejší vyjádření nepřátelství? Studená válka uvnitř EU. Kdo tvrdil, že EU zajistí mír?

17. 7. 2019

Rozvádím, co napsal Martin Konvička k jinému případu. Židovská komunita ve Francii byla dost silná, aby přibrzdila nebo zastavila sebevražednou multikulturní politiku. Kdyby podpořili Národní Frontu, mohl jít vývoj úplně jinudy. Jenže byli posedlí obavami z neexistující “krajní pravice” a raději podporovali islamizaci. Probudí je takové případy jako tento?

iDnes: Muslim pod vlivem marihuany zavraždil židovku. Podle soudu není odpovědný

17. 7. 2019

Němečtí vládní představitelé se oficiálně postavili na stranu teroristky, která porušila italské zákony, a napadla tamní policisty. Dokážete si představit okázalejší vyjádření nepřátelství? Studená válka uvnitř EU. Kdo tvrdil, že EU zajistí mír?

17. 7. 2019

Další a další testy ukazují, že dieselová auta nemají větší dopad na životní prostředí než elektromobily. Na politické rozhodování to ale nemá nejmenší vliv. Pochopitelně! Nejde přece o skutečný dopad, ale o symboly.

Elektromobil symbolizuje životní styl manažera s půlmilionovým platem (díky Elonu Muskovi). Auto na naftu symbolizuje vesnického řemeslníka.

A je přece jasné, že planetě Zemi škodí špinaví sedláci, a ne jemnostpáni , kteří jsou tak vznešení, že jejich prdy voní po fialkách. To vyplývá už ze samotné definice ekologie. Žádný test ani žádný technický parametr na tom nemůže nic změnit. To je otázka základního filosofického přesvědčení.

17. 7. 2019

Pamatujete, jak se před pár lety začaly ve filmech objevovat sympatické homosexuální postavy a během pár let se z toho stala povinná náležitost?
Vypadá to, že jsme svědky téhož u postav Evropanů konvertujících k islámu. Brzy v každém filmu či televizním seriálu.

Jihad Watch: BBC’s Islamic propaganda: UK TV show features character converting to Islam “and its positive impact on his life”

17. 7. 2019

Když už zdaňovat létání, což takhle uvalit daň výhradně na business class a soukromé tryskáče. Vsaďte se, že takové zdanění by neprošlo.

16. 7. 2019

Když už zdaňovat létání, což takhle uvalit daň výhradně na business class a soukromé tryskáče. Vsaďte se, že takové zdanění by neprošlo.

16. 7. 2019

Soudružka Uhlová vidí výsledky toho, na čem roky nadšeně pracovala. Zničit národní cítění, zničit lokální kulturu, zničit místní ekonomiku – všechny ty zaostalé, xenofóbní a islamofóbní věci, které se odmítaly přizpůsobit novému lepšímu světu. A teď zjišťuje, že to nějak není ono.

Všimněte si, že v jejím textu není ani stopy po sebereflexi. Schopnost přiznat vlastní chybu či podíl absolutně nulová. Nicméně projevila slabost a nedostatek nadšení, takže brzy bude i v rámci kavárny nahrazena. Nahrazena nějakou mladší a tvrdší, která se nezasní. Zrovna soudružky Uhlové mi ale líto není.

Saša Uhlová: Co se stalo s naší čtvrtí?

14. 7. 2019

Konvička naprosto přesně. Je někdy obtížné si to přiznat, ale proti obráncům civilizace nestojí žádní geniové zla a la Moriarty, ale jen smečka ubožáckých chamtivých úředníčků s vymytými mozky. Ty mozky jsou velmi výkonné, ale natolik koncentrované na boj o rozpočty, že jsou prakticky nepoužitelné. Ani mezi těmi domnělými “fetkami od Pirátů” nenajdete osobnosti srovnatelné se starými hippies. Jen ubohost, zbabělost a chamtivost a ochota podřídit se dovedená do patologického extrému.

13. 7. 2019

Ladik Větvička je autor předmluv ke knihám nejlepších sociologů. Ale když nemá tak důležitou práci, občas napíše i něco svého.
A čas od času dokonce vyleze z dolu na náves a vyrazí do civilizace. Tak jsme ho v Praze umyli a udělali s ním takové milé posezení.

Z té knihy Helmut znám zatím jen kousek, ale vypadá to, že bude hodně zábavná.

12. 7. 2019

Tak Hamáček bude po Foldynovi žádat vysvětlení. Předpokládám ale, že nebude žádat příliš nahlas. Aby to náhodou Foldyna nezaslechl.

12. 7. 2019

Existuje vztah mezi politickými názory a osobnostními rysy? Větší, než si myslíte. Třeba tenhle graf (zdroj: Pew research) ukazuje vztah mezi volebním přesvědčením a chlapáctvím. Mezi mužskými voliči Demokratů je skoro třikrát víc těch, kdo si připadají absolutně nemužsky (okrová barva). Zjednodušeně řečeno, volit TOP09 nebo Piráty je něco jako nosit růžovou zástěrku.

Příčinnost pravděpodobně funguje oběma směry. Málo mužné typy mají vyšší sklon volit neomarxisty. A naopak – když podporujete populisty, rozvíjí to maskuliní vnímání sama sebe. Takže, dámy, pokud byste chtěly doma drsnější typ, přihlaste toho svého do SPD.

11. 7. 2019

Skutečnost: Hampl dělá společné besedy s rabínem a je na seznamu pomahačů Židů.

Bakalův server Aktuálně: Hampl je antisemita.

Tihle lidé chtějí monopol na informace, protože všichni ostatní prý lžou.

11. 7. 2019

Začátek dovolené je ideální na čtení knih Centra pro studium politického islámu. Za dva dny se dozvíte všechno, co potřebujete (když nečtete soustavně), a pak máte ještě pár dnů na to, abyste se dostali z depresí. V létě je to snadnější než jindy.
Třeba už klasické Právo šaríja pro nemuslimy by mělo být skoro povinné. Dozvíte se z něj víc, než kolik toho ví naprostá většina tzv. “expertů na islám.”

Politicky nekorektní obchůdek: Právo šaríja pro nemuslimy

10. 7. 2019

Buddhisté a hinduisté ještě neztratili základní pud sebezáchovy. Ale i oni prohrávají s rakovinou islámu.

Buddhisté v tažení proti islámu. Mírumilovné náboženství zažívá obrat k násilí.

10. 7. 2019

Tommy Robinson odsouzen k takovému zacházení, jehož cílem je způsobit jeho smrt. Všimněte si, že se nedopustil absolutně ničeho, co by nebylo naprosto běžné a co by snad mohlo být pokládáno za trestný čin.

To je nejtypičtějším znakem tyranie. Každý občan může být každým okamžikem odsouzen, i když se důsledně vyhýbá konfliktům se zákonem. Nikdo si nemůže být jist. Záleží pouze na libovůli vládců.

X

V každém režimu občas dojde k poruše – na významné místo se dostane podvodník, soudce se nechá podplatit, politik něco ukradne. V každém režimu se občas stane, že taková lumpárna projde.
Ale když je nespravedlnost a tyranie základem politického režimu, je to něco úplně jiného. A právě to je případ Velké Británie, kde probíhá již několikátý pokus o o justiční vraždu Tommyho Robinsona. Soud se už ani nenamáhá předstírat nestrannost, BBC už nijak nepopírá, že falšovala informace. Cílem je zabít disidenta, a dát výstrahu všem ostatním. Pokud budete tlačit na vyšetřování zločinů islamistických gangů, obrátí se systém proti vám a bude vás to stát majetek, svobodu, a pravděpodobně i život.
Je zajímavé, kolik lidí není pořád ochotno si to připustit a nadále opakují mantry o westminsterském modelu a parlamentní demokracii.

10. 7. 2019

Z dnešního článku:
Z původního záměru smíchat všechny kultury se velmi rychle stává podřízení islámu. Z původního záměru smíchat všechna etnika je velmi rychle likvidace těch etnik, která nepřijala islám včas. To si nedokázal představit Kalergi ani žádný jiný teoretik multikulti.
Kdyby si mocenská elita (a intelektuálové, kteří jí slouží) zachovala alespoň základní zbytky zdravého rozumu, tak by dnes Knihovna Václava Havla a Respekt pořádaly diskuzní večery na téma „Můžeme udržet kulturní diverzitu v kontaktu s Islámem?“. Jenže dnes je to prostředí natolik degenerované, že kdyby kavárna své guru svolala, každý z nich by jeden po druhém řekl, že se otázkou odmítá zabývat a vyzval by k represím vůči každému, kdo by se jí snad chtěl věnovat.

Petr Hampl: Otevřeně mluvit o výhodách a nevýhodách etnické rozmanitosti je správné

9. 7. 2019

Z vynikajícího textu Waltera Krafta o budoucnosti Evropy:

Partnerství současných evropských elit s islámem je tedy v tomto ohledu velice efektivní a oba spojenci se vzájemně dobře doplňují. Jsem však přesvědčený, že neexistuje žádná cílená koordinace postupu obou stran a že tedy jde o spolupráci veskrze intuitivní. Současný stav však není udržitelný věčně. Muslimové, nejpozději v době, kdy již nebude možné uspokojovat jejich stále rostoucí nároky, nakonec opravdu nebudou ochotni vládu evropské aristokracie akceptovat. V ten moment se toto partnerství rozpadne a současnému establishmentu nezbude jiný spojenec než vlastní (v té době sice již velmi zdecimované, ale pořád ještě relativně početné a akceschopné) obyvatelstvo. Rychlost politických změn v Evropě však nasvědčuje tomu, že k této variantě nedojde a současný establishment bude zbaven moci mnohem dříve. V ten okamžik se manévrovací prostor muslimských agresorů, ale i dalších, dnes nepřátelsky se chovajících entit, velmi zmenší.

Walter Kraft: Je budoucnost Evropy islámská?

9. 7. 2019

Neexistuje žádný hodnověrný výzkum, který by dokládal, že dětem fyzické tresty škodí. Nevíme ani o žádné vývojové poruše, která by souvisela s fyzickými tresty.

Fyzické trestání dětí je v naší současné kultuře nezvyklé, ale to ještě neospravedlňuje tyranské státní zásahy a pokusy o řízení, jak mají být v rodinách vychovávány děti. Mimochodem, výsledky současné výchovy jasně ukazují, že dnes používaný výchovný styl je spíše škodlivý. Dnešní rodiče si nevedou lépe než ti v předchozích generacích.

8. 7. 2019

Zrušení přímé volby prezidenta by bylo minimálně stejně drastickým omezením demokracie jako zrušení parlamentních voleb. To jen pro úplnost.

7. 7. 2019

Dnes na parlamentkách:

Předčasné volby by znamenaly, že skončí mandát dvě stě poslancům. Většina z nich má hypotéky nebo jiné závazky. Takže i když tito lidé mluví o předčasných volbách, udělají všechno pro to, aby nebyly. Myslím, že je to jen taková hra pro média a nikdo nepočítá s tím, že by předčasné volby mohly být. Až doplatí hypotéky, tak možná, ale dříve ne.

Parlamentní listy: O šaškárně s předčasnými volbami

7. 7. 2019

Nadějný český vědec Filip Vostal pronikl až na Cambridge. Sice ne svým bádáním, zato svým udáváním. Podílel se na tom, že byl z práce vyhozen skutečný výzkumník Noah Carl, jenž se provinil tím, že zkoumal vliv genů na inteligenci. Blahopřejeme!

Filip Vostal pracuje v akademii věd, kde “vede projekt antropologicky zkoumající temporalitu produkce vědění ve fyzice (financováno Grantovou agenturou ČR).” Prostě obyčejný darmošlap, který nemá celé dny co dělat, tak udává.

Už se těšíte, až odejdou z veřejného života lidé postižení předlistopadovým režimem a převládnou takoví Vostalové? Třeba se pak staneme světovou velmocí v donášení.

Osobní stránka Filipa Vostala

7. 7. 2019

Z pravidelného měsíčního shrnutí vývoje společenského konfliktu:
Příslušníci elit tedy mohou snadno dostat nápad, že je nejvyšší čas tu drzou lúzu trochu přidusit. Samozřejmě mezi sebou nevedou řeči typu „zničíme chudé lidi,“ ale navzájem se ujistí, že je zapotřebí zabránit amorálním voličům Zemana a Okamury v prodeji země Číňanům nebo Putinovi. Ostatně Alexandr Mitrofanov okomentoval poslední události: „za to vděčíme Zemanovým voličům.“ To je ta vrstva, proti které je veden útok. Nikoliv prezident osobně. Takže tu máme barevnou revoluci. V případě České republiky má milionovou barvu, ale na tom příliš nezáleží. Většina účastníků demonstrace na Letenské pláni samozřejmě nechtěla utahování šroubů a už vůbec ne zavádění policejního teroru, ale na názorech účastníků demonstrací zpravidla příliš nezáleží. Záleží na názorech těch, kdo budou vyneseni k moci a kdo mají od začátku pod kontrolou centrálu. Ostatně, účastníci demonstrací v listopadu 1989 také nechtěli nic z toho, co se odehrálo v následujících desetiletích.

Petr Hampl: Jak se v červnu nepovedl protiútok mocenské elity

6. 7. 2019

Tak se ukazuje, že občan Černín, z rodu a rodiny příštího šéf TOP09, provedl na své usedlosti NAPROSTO SHODNOU operaci s dotacemi jako Andrej Babiš na Čapím hnízdě. Vypadá to, že je někdo za idiota. Prostě trapas.

6. 7. 2019

Jednou z velmi nebezpečných iluzí poslední doby je dojem, že EU dodržuje své vlastní zákony. A že když se podřídíme nějakému špatnému rozsudku, oni se pak zase podřídí jinému. Nebo, že stačí zrušení toho nebo onoho evropského dokumentu.

Omyl! EU okázale porušuje svá vlastní rozhodnutí. Okázale porušuje Lisabonskou smlouvu i všechny další normy. Kašlou na smlouvy, netolerují nezávislé soudy. Německem podporovaný útok proti italským přístavům je jen jeden případ z dlouhé řady. Jejich jedinou logikou je zvůle.

Nepomůže nic menšího než úplná likvidace bruselského centra EU.

6. 7. 2019

Z analytického komentáře Petra Hájka.

1) Po posledním dění v EU bude velice obtížné předstírat “ono se vlastně moc neděje, stačí nám vrátit se před Lisabon atd.” Stále jasněji se rýsuje přímá cesta k eurofašistickému režimu, včetně likvidace původních evropských národů a etnik. A proti tomu možnost vzpoury a rozbití celého spolku.
2) Pro EU je typické spojení brutality, bezohlednosti a naprosté neschopnosti. Tento trend byl ještě posílen.

Petr Hájek: Dvě zprávy, obě dobré: EU v troskách. Šéfka Bundeswehru velí Bruselu.

5. 7. 2019

Když zavřete do krabice králíka a kobru, nepotřebujete složité analýzy, abyste odhadli, jak to dopadne. Totéž platí, když se střetnou Miloš Zeman a Jan Hamáček. Vše je předem příliš jasné, než aby to stálo za pozornost.

4. 7. 2019

Dokončuji rukopis knihy “Kapitoly z buranské sociologie a volné úvahy”, která vyjde v září. Přepisuji do ní některé texty původně publikované v roce 2012. To srovnání je velmi povzbuzující:

– islamizace a výměna obyvatel tehdy probíhala stejně rychle jako dnes, ale pro naprostou většinu obyvatel zůstávala neviditelnou. Jen malé a v podstatě izolované skupiny lidí typu Martina Konvičky měly schopnost to vidět a odvahu otevřeně mluvit.
– totalitní evropský režim nepostupoval tak brutálně jako dnes, ale trend k likvidaci občanských svobod byl stejný a stejně rychlý.
– totéž platí o médiích a školství.
– přesto byla jakákoliv revolta proti mocenské elitě absolutně nemyslitelná. Žádný Trump, Salvini ani Zeman nebyl na obzoru a Orbán se cele koncentroval na Maďarsko.
– neexistovala naprosto žádná představa, jak jinak postupovat.

Za pouhých sedm let je svět někde úplně jinde. V mnoha zemích západního světa se lidové masy dokázala natolik zorganizovat, že hrají s elitami rovnocennou partii. A existuje alternativa – obnovení svrchovaných národních států, včetně národních ekonomik.

Navzdory drobným porážkám postupujeme správným směrem.

3. 7. 2019

Většina ředitelů britských středních škol (nemuslimských!) trvá na povinné výuce islámu. Přibývá příznaků, že Británie vstoupila do další fáze vývoje – většina nižší byrokracie už cítí lojalitu vůči islámské komunitě, nikoliv vůči původní Británii. To se netýká jen školství, ale také soudců, policejních velitelů, sociáních pracovníků atd. Británie není výjimečné země, je pouze o něco napřed před jinými evropskými státy.

Jihad Watch: UK: majority of headteachers want to strip parents of legal rights to remove children from Islamic indoctrination classes

3. 7. 2019

2. 7. 2019

Od vydání Prolomení hradeb uplynul víc než rok, ale pořád dostávám dopisy od čtenářů a pořád vychází další recenze. Třeba guru českého umění řízení David Gruber dává poznatky knihy do souvislosti s vlastními zjištěními:

Proto se já osobně už přes třicet let setkávám s navenek blahosklonně vlažnou, ve skutečnosti však pohrdavě odmítavou až ignorantskou reakcí školských oficiálních autorit, když jim předkládám účinná a ověřená řešení řady vzdělávacích problémů, průlomovou metodiku. Kdyby přiznali, že je to vyřešeno, už by nemohli řešit, už by nemohli předstírat úsilí (třeba na opulentních zahraničních konferencích), už by nemohli za to kontraproduktivní úsilí inkasovat, vytvářet další oddělení…

A tak kupříkladu, cituji ze strany 103, „…Reformy školství končí snížením úrovně výuky… Kdyby byl problém vyřešen, bylo by obtížnější čerpat další rozpočet. Pokud dojde ke zhoršení, bude snadné požadovat více peněz a více zaměstnanců.“

Aha – s jistou nadsázkou řečeno – proto postavíme za rok méně kilometrů nových dálnic než Čína za den. Proto naše příslušné orgány rozvoje infrastruktury nedávno šupem vypoklonkovaly zástupce jedné špičkové rakouské stavební firmy, která slibovala, že po její opravě silnice nebo dálnice se na ni třicet let nebude muset stavebně sáhnout. (Informaci mám od zasvěceného bývalého vysoce postaveného člověka v naší armádě.) Z hlediska nové aristokracie je třeba rozkopávat a opravovat neustále, ať je kšeft, ať jsou rozpočty, ať následně personálně bobtnají útvary na rádoby spravedlivou kontrolu a nápravu těch průšvihů. Ať vznikají bohatě dotované útvary na kontrolu těch kontrolorů… čím hůře je lidem, tím pro novoaristokrata lépe.

David Gruber: Recenze knihy Prolomení hradeb

2. 7. 2019

Ke staroměstskému mariánskému sloupu – jak to vidí ti, kdo nejen opakují populární fráze (letos je módní ta o tzv. záchraně před Švédy), ale kteří jdou k faktům.

Připojím osobní postřeh. Staroměstský mariánský sloup funguje jako vypínač mozků. Stisknete vypínač. Cvak. Mozky některých katolíků vypnuty. Celé jejich vlastenecké přesvědčení je pryč, samostatný český stát je najednou katastrofou, a nejraději by to české buřičské plemeno vyhubili. Jakákoliv diskuze s nimi je absolutně nemožná. Přestane se mluvit o sloupu, a zase jsou z nich dobří vlastenci, a opět se jim vrací zdravý rozum.

Ústav dějin umění AV ČR se připojil k memorandu o kopii Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, adresovanému MUDr. Zdeňku Hřibovi, primátoru hl. m. Prahy:

Praha, 28. června 2019

MUDr. Zdeněk Hřib
primátor hl. m. Prahy
a členové Rady hl. města Prahy

Vážený pane primátore, vážené členky a členové Rady hl. města Prahy,

obracíme se na Vás jako představitelé odborných uměleckohistorických institucí a vysokoškolských pracovišť ve věci diskutované obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. V poslední době aktivity zastánců obnovy výrazně stouply a my – v obavách, aby již dříve vyslovené a odborně podložené argumenty nezapadly ve vzrušené atmosféře – chceme znovu připomenout důležitá a bohužel opomíjená fakta, která v často zjednodušených či dokonce zavádějících prohlášeních nezaznívají. Celá záležitost má jak svou ideovou, či spíše ideologickou rovinu, tak rovinu odbornou, památkovou a uměleckohistorickou. Obecně se však dotýká kulturního principu úcty k naší minulosti, obavy z manipulace historického vědomí, a proto musí každé rozhodování v této věci zohlednit zásadní, neautentický a moderní zásah do cenné podoby historického centra hlavního města Prahy.

Od zastánců obnovy reprezentovaných Společností pro obnovu mariánského sloupu opakovaně slýcháme, že sloup byl vztyčen po ukončení třicetileté války na památku úspěšné obrany Starého a Nového Města proti švédským obléhatelům na samém konci války v roce 1648. Toto tvrzení však opomíjí řadu dalších okolností, které vznik a vnímání sloupu v době jeho vzniku a v průběhu času ovlivnily. Zastánci vůbec nepřihlíží k tomu, že umělecké dílo – jímž Mariánský sloup nepochybně byl – na sebe navrstvilo řadu významů, které jsou dány historickými, kulturními, lokálními i uměleckými okolnostmi jeho vzniku. Tuto vrstvu významů, které se váží k Mariánskému sloupu, nelze pro jejich aktuální promlouvání do současné debaty opomenout a rádi bychom je stručně shrnuli.

Mariánský sloup přikázal císař Ferdinand III. postavit na Staroměstském náměstí a výslovně si přál, aby byl proveden podle vzoru vídeňského sloupu stojícího od roku 1647 před jezuitským kostelem na náměstí Am Hof. Při vysvěcení vídeňského sloupu císař zasvětil Panně Marii jako vládkyni a patronce sám sebe, své potomky, lid rakouských zemí a vojsko. Náboženský akt se tak posunul do roviny politicko-ideologické deklarace. Když císař žádal o použití formy vídeňského sloupu v Praze, přenášel tak do českého prostředí stejné ideové koncepty. V Praze však tato nábožensko-politická deklarace tzv. rakouské zbožnosti (pietas Austriaca) začala žít vlastním životem, a to zejména díky místu zvolenému pro stavbu sloupu. Rozhodně nebylo vybráno náhodou.

Prostor Staroměstského náměstí je totiž místem mimořádné historické paměti. Stavbou sloupu se Habsburkové chtěli vypořádat s jejím podstatným dílem a deklarovat zde své vlastní vladařské nároky i rekatolizační program, jehož symbolem se zde stala postava Panny Marie. Aktuálního genia loci prostoru náměstí vytvářely v prvé řadě dvě dominanty: radnice, tedy politické centrum Starého Města pražského fungující zde od středověku, symbolizující v devíze Praga caput regni autoritu města, kterou Habsburkové od 16. století systematicky omezovali. Na opačné straně náměstí se tyčilo další místo střetu – kostel Panny Marie před Týnem, chrám utrakvistické církve mající své kořeny v českém husitství. Po Bílé hoře byl z průčelí kostela svržen kalich ‒ symbol utrakvismu a nahradila jej socha Panny Marie. Instalace těchto, a dalších monumentů v prostoru Staroměstského náměstí tedy znamenala proces rituální očisty města a země od nekatolické minulosti a ztělesňovala zahájení symbolické rekatolizace tohoto klíčového prostoru. Tento exkurz zřetelně vypovídá o tom, že mariánský sloup představoval již v okamžiku svého vzniku triumfální výraz habsburské monarchistické ideologie opírající se o program militantní katolické protireformace. Tento ideologický koncept zdaleka přesahoval rámec pouhé paměti na úspěšnou obranu Starého a Nového města v roce 1648.

Tomuto radikálně rekatolizačnímu významovému programu odpovídala i podoba jednotlivých soch Mariánského sloupu: Panna Marie na vrcholu byla zpodobena jako tzv. Panna Marie Neposkvrněného početí, která byla symbolem obnovy (v českém prostředí často násilné) katolické víry. Andělé, umístění v přízemí sousoší, byli zpodobeni v boji s ďábly a dalšími příšerami. Ty byly jako bytosti temna a zla v dobové symbolice a aktuálním protireformačním kontextu chápány jako pokoření nekatoličtí „kacíři“. Tedy stejně, jako političtí nepřátelé Habsburků – tj. české nekatolické stavy poražené na Bílé hoře. Pražský Mariánský sloup tedy nebyl jen memoriální památkou, ale také symbolem expanzivní habsburské katolicko-protireformační propagandy. V tomto kontextu je zřejmé, že v žádném případě nemůže fungovat jako deklarace ekumenického smíření mezi církvemi.

Vedle těchto historických a kulturních argumentů proti obnově mariánského sloupu stojí dále důvody čistě praktické. Od zastánců obnovy slýcháme, že nový sloup bude kopií barokní památky. K tomu, aby bylo možné vyrobit kopii původního originálu je však zapotřebí jeho podrobná obrazová a fotografická dokumentace, případně musí dochované zbytky barokní památky poskytnout dostatek podkladů pro zhotovení kopie. Bohužel ani dochovaná dokumentace, ani zbytky originálu tuto možnost nenabízejí. Zobrazení na grafických listech jsou velmi nepřesná a fotografie zhotovené před destrukcí sloupu jsou jen pohledy z dálky nedovolující rekonstrukci detailů. Částečně je dochována jen postava Panny Marie a jedna andělská skupina, další dvě jsou pro kopii díky velmi torzálnímu dochování nepoužitelné a poslední z nich je opět nevhodná protože jde o volnou repliku či spíše napodobeninu zničeného barokního originálu, pořízenou v 19. století. Kopírovat tedy není podle čeho. Výsledná tzv. kopie tak má vůči svému baroknímu vzoru jen minimální autentický vztah. Argumentovat proto úctou k významné barokní památce a její obnovou je tedy zcela liché a nepravdivé. Zamýšlené dílo je novým, současným vstupem do historického prostředí města a jako takové by mělo být posuzováno. Jakkoliv je otázka kvality uměleckého díla subjektivně definovaná, přesto s rozhodností opřenou o naši profesionální zkušenost oprávněně tvrdíme, že podoba soch není v žádném případě taková, aby obstála v náročném prostředí Staroměstského náměstí. Pokud by se instalovala, stala by se jen zcela nevěrohodnou, banální atrakcí.

Vážený pane primátore, obracíme se na Vás s výzvou, aby příslušné orgány města nepřipustily tzv. obnovu Mariánského sloupu v podobě navrhované Společností, která je kontroverzním podnikem plánovaným pro mimořádně citlivé místo veřejného prostoru města. Jistě lze v dnešní době (např. digitálních rekonstrukcí) hledat jiné, důstojné prostředky připomenutí existence a celé škály významů této památky. Jako zástupci odborné obce věříme, že budete našemu apelu věnovat pozornost a samozřejmě nabízíme podrobnější doložení našich argumentů.

Podepsáni:
Prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc., vedoucí Katedry teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze
PhDr. Richard Biegel, Ph.D., ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
PD et Doc. PhDr. et Ing. Jiří Fajt, Ph.D.
Doc. Ivan Foletti Ivan, MA, Docteur es Lettres, Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno
PhDr. Kateřina Horníčková, Ph.D., Ústav věd o umění a kultuře Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Doc. Mgr. Jakubec Ondřej, Ph.D., proděkan pro bakalářské a magisterské studium Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Prof. PhDr. Marie Klimešová, Ph.D., Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Mgr. Radka Nokkala Miltová, Ph.D., vedoucí Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno
PhDr. Ing. Jaromír Olšovský, Ph.D., Vedoucí Katedry dějin umění a kulturního dědictví, Filozofická fakulta Ostravské univerzity
Doc. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D., Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Doc. Mgr. Martina Pachmanová, Ph.D., Katedra teorie a dějin umění, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Doc. PhDr. Pomajzlová Alena, Ph.D., Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno
PhDr. Daniela Rywiková, Ph.D., Katedra dějin umění a kulturního dědictví Filozofické fakulty Ostravské univerzity a proděkanka pro zahraniční a vnější vztahy
Prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc., Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno
PhDr. Lubomír Sršeň, Národní muzeum, oddělení starších českých dějin
Doc. Mgr. Pavel Suchánek, Ph.D., Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Doc. PhDr. Michal Šroněk, CSc., zástupce ředitele Ústavu věd o umění a kultuře Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Prof. PhDr. Vít Vlnas, PhD., vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy
Prof. PhDr. Pavel Vlček, Ústav dějin umění Akademie věd České republiky, v.v.i.
PhDr. Radim Vondráček, ředitel sbírek a výzkumu, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Doc. PhDr. Tomáš Winter, Ph.D., ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, v.v.i.
Dr. phil. Marius Winzeler, ředitel Sbírky starého umění, Národní galerie Praha
Doc. PhDr. Jana Zapletalová, Ph.D., vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
PhDr. Eliška Zlatohlávková, Ph.D., Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy
Doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D., Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy

1. 7. 2019

Zprávy o masakrech egyptských křesťanů se k nám dostávají tak často, že už nás přestaly vyvádět z klidu. Tamní situace je opravdu děsivá. Je dána i tím, že egyptská policie a armády, které by měly obyvatele (včetně křesťanů chránit) jsou neschopné, zkorumpované a často sympatizují s muslimskými radikály. Nicméně dělají aspoň něco a daří se jim zabránit úplnému vyhlazení tamních křesťanů.

Mezitím herecká a intelektuálská verbež v Karlových Varech (omlouvám se, zdvořileji ty lidi nelze nazvat) požadují zbraňové embargo proti egyptské policii, která údajně porušuje práva vraždících džihádistů. Na něco tak hloupého a lidsky odporného narazíme jenom málokdy. Česká “morální elita” podporuje vraždy, únosy, mučení a znásilňování.

Vzpomeňte si na to, až budou příště mluvit o morálce.