Co s nenávistí na sociálních sítích?

Odpověď na otázku MF Dnes z 8. srpna 2018

Shodou okolností mám za sebou den, kdy na twitteru vznikla skupina několika set lidí, která mě urážela výrazy, z nichž nejmírnější jsou „parazit“ a „ruský trol“, a samozřejmě také návrhy, jak má být se mnou naloženo. Není to tedy záležitost, která by souvisela s jedním případem teplické školy. Uvedu tedy pár obecných poznámek.

• Je tendence domnívat se, že je to záležitost lidí s nízkým vzděláním. Ani náhodou! Třeba ve skupině, která se včera navážela do mě, byli aktivní mimo jiné šéfkomentátor iHned Petr Honzejk a známý spisovatel Jiří Padevět. Projevovali se způsobem, jaký byste čekala spíš od někoho s nedokončeným základním vzděláním. Zkrátka, ten problém se týká všech lidí a společenských vrstev.
• Častý omyl spočívá v tom, že se poznámkám na sociálních sítích přikládá příliš velká důležitost. Je tendence domnívat se, že nepřátelské poznámky by mohly postupně přerůst ve fyzické napadání. Ve skutečnosti ale nejsou žádné takové případy známy. V hospodě je možné, aby lidé na někoho nadávali, a poté se zvedli a šli mu „rozbít hubu.“ Na sociálních sítích se to nestává.
• Jeden z problémů spočívá v tom, že v běžných diskuzích si vidíme do tváří nebo se alespoň slyšíme v telefonu. Tím vzniká určitá míra empatie, která nám brání překročit určitou mezi – vyjma výjimečně emotivních situací nebo psychopatických osobností. Na sociální síti ale jen sypeme písmenka, a dostáváme zpět jiná písmenka bez související emotivní odezvy.
• Jádro problému se ale jmenuje nápodoba. Všichni máme až neuvěřitelnou tendenci napodobovat jednání ostatních. I ti lidé, co tvrdí, že jich se to netýká, mají tuto vlastnost v podobné míře. Takže pokud se na sociální síti navzájem vidí více lidí a první skupina zareaguje agresivně, ostatní mají tendenci následovat. Kdyby ta první skupinka zareagovala rozumně, celý další dav by šel rozumným směrem.
• V poslední době dochází také k tomu, že na sociálních sítích se ventilují různé strachy a obavy, které by se měly ventilovat jinde a není to umožněno.  A je známým sociologickým poznatkem, že pokud neumožníte, aby se konflikt projevoval otevřeně, projeví se později o to bouřlivěji. Myslím, že právě tohle hrálo velkou roli v případě Teplic. V některých evropských zemích je v plném proudu proces úplného nahrazení původního obyvatelstva imigranty (Anglie, Švédsko), osud dalších je nejistý, lidé se oprávněně bojí, že by v České republice mohlo nastat totéž, média problém bagatelizují, politici zveřejňují zjevně nepravdivé údaje… pak se nedivme, že dochází k podobným projevům. Je hodně špatné, že ani události kolem teplické školy nepřiměly politické elity k zahájení svobodné a férové diskuze.

Obecně doporučuji dění na sociálních sítích nepřeceňovat. Obávám se, že pozornost věnovaná této oblasti je dána spíše tím, kolik různých „think tanků“ a čerpačů dotací se na ní živí, než jejím reálným významem.

• Naopak pozitivním jevem je, že sociální sítě jsou jedním z mála míst, kde probíhá skutečná veřejná diskuze, do níž jsou zapojeny všechny vrstvy obyvatel, všechny sociální a vzdělanostní skupiny, obě pohlaví, různé věkové kategorie.
• Obecně doporučuji dění na sociálních sítích nepřeceňovat. Obávám se, že pozornost věnovaná této oblasti je dána spíše tím, kolik různých „think tanků“ a čerpačů dotací se na ní živí, než jejím reálným významem.