Druhý pohled z 31.5.: Odvrácená strana rovnosti příležitostí
Existuje všeobecné očekávání, že pokud bude část boháčů pocházet z nuzného prostředí, bude to pro společnost zdravé, protože tihle lidé přinesou větší soucit a solidaritu s těmi, ke kterým kdysi patřili, ale z jejichž prostředí se jim podařilo uniknout. Ukázkovým příkladem je třeba americký viceprezident J. D. Vance.
Dva američtí psychologové tento předpoklad testovali a došli k poněkud překvapivým závěrům. První závěr překvapivý není. Veřejnost sympatizuje mnohem víc s těmi, kdo se vypracovali, než s tou drtivou většinou bohatých, kteří své bohatství zdědili. Nicméně ten druhý už asi překvapí. Ti, kdo se vypracovali, mají mnohem méně soucitu s chudými, mnohem větší tendenci připisovat jim vinu za to, že nezbohatli, a jsou ostřeji proti všem formám pomoci. Dědičně bohatí jsou mnohem sociálnější.
