Druhý pohled z 26.2.: Scénáře dalšího vývoje

Veřejnost žije projevem Petra Fialy, i když jsme se z něj nedozvěděli absolutně vůbec nic – kromě úmyslu přihrávat kmotrům ještě mnohem víc miliard než dosud, pokud zůstane premiérem i po volbách.  Mnohem zajímavější je série rozhovorů, které poskytl různým médiím šéf pražského hradu Petr Kolář. Je to od vypuknutí trumpovské revoluce poprvé, co významný příslušník mocenské elity jasně a zřetelně řekl, jak dál. Kolářova koncepce je následující:

• Přeměna Evropy na Německo a jeho satelity (doslova mluví o „vůdčí úloze Německa“)
• Nepřátelství vůči Rusku a USA, přičemž toto nepřátelství se má v maximální možné míře projevovat válkami
• Tvrdý postup vůči domácí opozici.

Martin Konvička k tomu jedovatě poznamenal, že je to naprosto přesně opakovaná koncepce „Festung Europa“, tedy to, co Evropa prožívala v letech 1939-45, a co skončilo ruskými vojáky v Berlíně.

Takový je tedy úmysl části české mocenské elity. A pravděpodobně i části mocenské a finanční elity z jiných evropských zemí.  Bude úmysl naplněn? A bude naplněn v České republice? Připomínám, že pro takové prognózy existuje standardní postup. Základním krokem je formulovat základní scénáře.

1. A) V České republice nás čeká období občanské války (doufejme, že studené) mezi těmi, co chtějí z Evropy udělat parodii na Severní Koreu a těmi, kdo by chtěli podmínky pro normální život a slušné vztahy se všemi. Není to varianta nejhorší, ale není ani nijak skvělá. V poměrech občanské války nic nevyřešíte, nevybudujte, neopravíte. O zastavení civilizačního úpadku nemůže být řeči.
   B) Česká republika půjde vlastní cestou, což bude obnášet balancování mezi Amerikou a BRICS, slušné vztahy se Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem, podporu hospodářského růstu a udržení občanských svobod. Pravděpodobně to bude probíhat velmi nešikovně, se spoustou chyb, ale něco se podaří.
   C) Česká republika jako nekonzervativní Kuba (více zde).

Můj první nástřel pravděpodobností je následující. 50% A), 30% B), 20% C). Ale na tom nástřelu nezáleží až tolik. Mnohem podstatnější je schopnost všímat si dalších událostí a u každé té události se ptát: Šance kterého ze scénářů vzrostla?