Druhý pohled z 6.7.: O podvolení ve Francii

Michel Houellebecq umístil děj románu Podvolení do Francie, kde se islám právě stává oficiálním náboženstvím. Hrdina na začátku zděšen, ale pak si zvykne, že to není tak špatné. Pořídí si nějakou puberťačku jako druhou manželku, víno pije pouze v soukromí, na univerzitě učí trochu jiné věci, smíří se s tím, že zmizí učitelé židovského původu atd. Vlastně mu nic nechybí. Ono by to ve skutečnosti takhle pohodové nebylo, ale v románu – proč ne.

V tuto chvíli je pro nás nejzajímavější, jak muslimská komunita ve Francii převezme moc. Houellebecq to popisuje tak, že politická situace směřuje k vítězství Marine LePenové. Všichni se tedy spojí proti „pravicovému extrémismu“ – od umírněného středu až po ostře vyhraněné náboženské fundamentalisty. Společně zdánlivě umírněného muslimského kandidáta, který slíbí, že nebude prosazovat žádná náboženská pravidla…a pak už si to dokážete snadno představit.

Úplně přesně tohle se teď ve Francii děje. Strana Marine Lepenové sílí a Macron organizuje koalici všech, přičemž jedním z nosných prvků té koalice je „islamolevičáství“ (islamoleftism). V čem to spočívá? Společnost se rozdělí na dvě skupina. Ti nahoře budou žít podle islámského práva (s tím, že na velmože budou uplatňovány jen velmi rozumné požadavky) a pro ty dole je tu gender, kastrace a všechna další progresivistická špína. Podrobnější vysvětlení v poslední kapitole knihy Prolomení hradeb dvojka.

O nesnadném vztahu k Západu

Vyhlašovat něčí upálení zaživa národním svátkem je divné. Ale už jsme si zvykli. Jan Hus je jediným skutečným národním svatým (ať si vatikánská byrokracie říká cokoliv) a už se vžilo, že si připomínáme datum jeho upálení a ne třeba datum jeho prvního veřejného vystoupení. Ostatně, nic nám nebrání oslavit za pár dnů i výročí bitvy na Vítkově.

Výročí Mistra Jana Husa nám zároveň připomíná, jak složitý je český vztah k Západu. Samozřejmě platí, že jsme součástí západní civilizace. Ostatně, reformace je veskrze západní fenomén, jaký třeba pravoslavná civilizace nezná. Na druhou stranu ale také platí, že Češi jsou národem, kterému nebezpečí zotročení či vyhlazení hrozilo právě ze Západu. Z vlastní civilizace. Ani Avaři, ani Maďaři ani Mongolové pro nás nikdy nepředstavovali srovnatelnou hrozbu.