Glosy za září 2021

Covid, očkování a svoboda (30. 9. 2021)

Řada lidí se za očkování proti covidu stydí. Chodí na něj tajně, uvedl Prymula. Pokud vím, neexistuje na to žádný výzkum. Ale moje zkušenost je stejná. Znám osobně několik lidí, co na sociálních sítích bouří proti očkování, a v soukromí přiznají, že sami očkovaní jsou. Stejně jako v roce 2015, kdy někteří horlivě hájili “uprchlíky” a v soukromí přiznávali, že se jich bojí tak, že kvůli tomu v noci nespí.

Ukazuje to, že pokud vznikne dost agresivní menšina (skalních odpůrců očkování je těsně nad 5%), dokáže většinu terorizovat, aniž by k tomu potřebovala média nebo velké peníze. Když vás několikrát denně agresivně obtěžuje nějaký antivaxer, a když víte, že vás takoví lidé budou pomlouvat a dělat vám nejrůznější naschvály, vykašlete se na to. Ono to totiž vypadá, že proti téhle agresivní skupině antivax nestojí žádná agresivní skupina provax, nýbrž mlčící většina. Normální lidé se dali očkovat, a pak to úplně vypustili z mysli.

To jsou přesně ty situace, které ukážou, kdo má odvahu dál mluvit jasně, a kdo stáhne ocas, a raději mlčí. To platí pro všechny – od posledního obecního blba až po prezidenta republiky.

Se lvíčkem na klopě (30. 9. 2021)

Dorazila další dávka decentních odznáčků s lvíčkem pro e-shop. Opět v prvotřídní kvalitě. Děkuji tedy všem za trpělivost. Čekající objednávky vyřídím nejpozději během víkendu.

Kdo chce vaše domy a peníze (30. 9. 2021)

Zdá se, že v českých zemích (nebo aspoň ve facebookové komunitě) je nesmírně rozšířené přesvědčení, že pokud někdo zabaví velké majetky, sáhne později i na majetky malé. Mělo by to určitou logiku, ale stalo se to už někdy?

  • Nestalo se to v Československu. Beneš v roce 1945 znárodnil všechny větší podniky. Maličké firmy a živnosti znárodnil později někdo úplně jiný.
  • Nestalo se to po ruce 1918, kdy Masaryk prosadil zabavení velkých šlechtických pozemků a jejich zvýhodněný prodej drobným rolníkům. Na malé majetky se nikdy nesáhlo.
  • Nestalo se to ve Velké Británii, kde proběhla vlna znárodňování pro roce 1945. Týkal se jen největších a strategických podniků.
  • Nestalo se to ani ve Francii a Itálii, kde proběhlo totéž ve stejné době.
  • Nestalo se to dokonce ani v Polsku, kde komunisté znárodnili všechno možné, ale na drobné podnikání nesáhli.

Takže není to spíš naopak? Neučí nás dějiny spíš to, že ten, kdo chrání velké majetky, pak se velkou chutí zabavuje majetky drobné (například formou tzv. exekucí)? A že ten, kdo se velkým vlastníkům postaví, ten respektuje normální rodinné majetky?

O důchodech úplně jinak (29. 2. 2021)

Mám hrozně rád články, které úplně rozbijou dosavadní vžitý pohled (včetně mého) a ukážou, že je možné se na nějakou záležitost dívat úplně jinak. Třeba článek docenta Saka o důchodové reformě. Mimo jiné v ní úplně rozbíjí představu, že existuje úzký vztah mezi porodností a schopností státu financovat důchodový systém. Ve skutečnosti jde o to, jaká hodnota je v zemi vytvářena, a co se děje se zisky. Nejde o to, jaký počet lidí je do toho zapojen. Rozhodně doporučuji k pozornému čtení.

Zapomeňte na revoluci 2016 (29. 9. 2021)

K brilantní analýze Davida Colea se ještě vrátím podrobněji. Tentokrát jen stručná poznámka. Jak Cole připomíná, rok 2016 ukázal, že celý establishment se všemi miliardami, vlastnictvím platforem a drtivou mediální převahou může být přesto poražen. Je ale zapotřebí spojit:

  • Levicový (až socialistický) ekonomický program
  • Rázné odmítnutí migrace
  • Rozumnou míru profesionality při vedení kampaně.

Proto se dnes elity (včetně vedení Republikánské strany) snaží, aby se na ideály roku 2016 zapomnělo a aby  byly nahrazeny osobním kultem Donalda Trumpa. Donald Trump osobně ničím nebezpečný není. Jeho obličej vyvolává emoce, ale tím se nic nemění. Peníze a moc se nadále přesouvají ve prospěch globalistických skupin. A přesouvaly se, i když byl Trump prezidentem.

Piráti nebo STAN? A záleží na tom? (29. 9. 2021)

V rozhovoru na parlamentkách:

Ivan Bartoš je upozaďován v této části kampaně. Pořád ale platí, že v případě volebního úspěchu bude premiérem on. Co se týče rozhodování o konkrétních záležitostech, pak platí, že na to nebudou mít vliv ani Piráti, ani STAN. Obě strany se naprosto servilně podřizují čemukoliv, co přijde z Bruselu, Washingtonu nebo i třeba „jenom“ z některé korporátní centrály. Každý úředníček z centrály Volkswagenu, T-Mobilu nebo Siemensu bude mít větší vliv než všichni členové STAN nebo Pirátů.

Teror v Berlíně? (28. 9. 2021)

V Berlíně vyvlastnili byty! Hrůza! Teror! Do bytů vtrhnou komanda a vyženou lidi pod most. No, ve skutečnosti se to týká pouze obrovských komerčních firem, které pronajímají tisíce a tisíce bytů. Normálních vlastníků bytů se opatření nijak netýká. Nedotkne se ani lidí, co bydlí ve vyvlastněných bytech – kromě snížení nájemného.  Navíc budou ty korporace odškodněny. To je podle mého soudu chyba. Nedal bych jim nic. Vyrabovaly už na tom dostatečné zisky.

Teď by ale měl následovat druhý krok. Rozdat ty byty lidem, co v nich bydlí. Tak, aby je nemohli dál prodávat a aby nemohl jeden člověk nahromadit více bytů. Ano, je to nespravedlivé vůči zbytku společnosti, ale pořád méně špatné řešení než tisíce bytů v rukách byrokratických aparátů.

Zase se projevuje obvyklá asymetričnost podpory. Drobný podnikatel bojuje za ochranu majetku korporace v naději, že tím zvyšuje i svou vlastní majetkovou jistotu. Ta korporace ho vzápětí bez okolků zašlápne a jeho majetek mu sebere. Vlastník jednoho bytu bojuje za právo korporace vlastnit byty, vyhánět lidi a zalidnit celé čtvrti migranty (dostane-li chuť). Kdo si myslí, že korporace na oplátku podpoří drobné vlastníky bytů, je dement.

Jak se vymanit z chudoby (28. 9. 2021)

Tak jsem se po čase podíval do podnikatelsko-ekonomického listu Euro a mou pozornost upoutal starší článek, jak se vymanit z chudoby. Je to téma velmi důležité pro statisíce či miliony mých spoluobčanů. A kdo ví, třeba na tom jednou budu tak, že to budu taky potřebovat.

Takže co má udělat člověk, aby se vymanil z chudoby? Má vzít tři miliardy korun a nakoupit akcie jakési nadnárodní developerské firmy. Nedělám si legraci, tohle opravdu doporučuje analytik týdeníku Euro Jiří Zatloukal. Prý to tak udělal byznysman Radovan Vítek.

Nevím, v jak těžké chudobě byl Radovan Vítek, když ty akcie nakupoval, ale obávám se, že to ukazuje jediné. Z kapitalistického snu, kdy údajně mohl zbohatnout každý pracovitý člověk, jsme přešli do feudalistického snu, kde majitelé panství bohatnou a nevolníci těžce pracují bez jakéhokoliv naděje na zlepšení. Pro pracující lidi, kterým se podařilo něco naspořit, má analytik jedinou radu: Dejte to do nějakého pofidérního fondu, kde o to možná přijdete (v článku je to cudně zakryto výrazem „rizikovější fondy bankovní společnosti“), ale možná vám to vynese pár tisícovek. Ale to je celé odbyté pár větami. Pak se analytik znovu vrací k výkladu o celkové prospěšnosti akumulace kapitálu. Jako příklad uvádí zbohatnutí Anglie. Zapomíná ovšem dodat, že zbohatla královská rodina a členové parlamentu. S britskými dělníky se v té době zacházelo hůře než se severoamerickými otroky.

Poznávací znamení (28. 9. 2021)

Zájmy nejbohatších korporací dnes spolehlivě poznáte podle hesel typu “pryč s kapitalismem!” nebo “zničte kapitalismus!

O co půjde v nadcházejících volbách (27. 9. 2021)

V pravidelné poznámce na Prvních zprávách upozorňuji, že bez ohledu na volební výsledek půjde vývoj stejným směrem. Přesto není úplně jedno, jak dopadnou.

Babišova koalice znamená, že se tak bude dívat váhavě, s odmlouváním, a že vláda využije každé příležitosti, jak pohyb zpomalit. Nikdy nenajde odvahu postavit se otevřeně na odpor. Pokaždé bude dělat horší věci, než bude říkat lidem. Ale aspoň tak získáme nějaký čas, oddálíme nejhorší a můžeme doufat, že se euroelita mezitím začne topit ve vlastních problémech.

Pirátská koalice znamená, že se bude postupovat horlivě, radikálně a velmi rychle. Cokoliv zahraniční panstvo jen naznačí, to se stane. Velmi rychle.

Co je non-go zóna (27. 9. 2021)

Definice bezpečnostního experta Jaroslava Štefce:

No-go zóna (ve smyslu „oblast, v níž je pro státní instituce obtížné nebo nemožné vymáhat právo a chránit bezpečnost občanů“) – neformalizované označení pro konkrétní oblast, například část městské zástavby, případně jiný urbanistický celek, vymezený identifikovatelnými stavebními či jinými orientačními dominantami, kontrolovaný homogenní etnickou a / nebo náboženskou skupinou, ostře se vymezující vůči normám a hodnotám dominantní okolní kultury, odmítající platné zákony a všemi prostředky, včetně násilných, bránící v působení orgánů a institucí hostitelského státu. Více zde.

Švýcarsko už není konzervativní zemí (26. 9. 2021)

Švýcaři odhlasovali v referendu homosexuální manželství, včetně adopce dětí a všeho ostatního. Referendum skončilo drtivým vítězstvím, kdy pro plnohodnotné homosexuální sňatky hlasovaly téměř dvě třetiny účastníků. Pro konzervativce (mezi které počítám i sebe) je to vážná porážka. První nebo jeden z prvních případů, kdy takové opatření lidem nevnutili soudci ani poslanci, ale kdy si to vybrali sami.

Ukazuje se to, co bylo vidět už spoustu let. Konzervativní strana může změny zdržovat, ale nemůže je zdržovat neomezeně dlouho. Nedokáže změnit celkový směr vývoje. Nejen proto, že má méně peněz a politické moci, ale především proto, že nemá žádnou vlastní vizi. Co vlastně prosazuje? Zakonzervování společnosti v 80. letech? Návrat do středověku? Nic z toho nemůže fungovat. Je zapotřebí předložit jinou vizi budoucnosti než jakou prosazují progresivisté. Vizi lepší, humánnější, ale stejně moderní. A atraktivnější.

Viktor Orbán o očkování (26. 9. 2021)

Očkování je jediným prokazatelně účinným způsobem boje v koronavirem, uvedl ve svém prohlášení Viktor Orbán. Během tří vln epidemie si Maďarsko vyzkoušelo, že karanténní opatření a masky nejsou schopny virus porazit, a vlastně ani výrazně zpomalit. Pokud se však nechá dost lidí očkovat, lze zachovat normální život. Ohledně posilovací třetí dávky prohlásil, že „je lepší mít takovou možnost než ji nemít“, a dodal, že lidé s třetí dávkou budou lépe chráněni. Dosud dostalo posilovací třetí dávku více než půl milionu obyvatel Maďarska. Premiér Orbán poznamenal, že většina Maďarů je je očkována a chráněna před virem. Apeloval na ty, kdo se dosud nenechali očkovat, aby tak učinili. Dodal, že Maďarsko je připraveno na čtvrtou vlnu. Vláda již požádala parlament o prodloužení zvláštního právního režimu do konce roku.

Kdy je chamtivost veřejným dobrem? (25. 9. 2021)

Studie Orena Casse s návrhem reformy kolektivního vyjednávání v USA je pro Evropany málo zajímavé. U nás věci fungují jinak. Perfektně ale shrnuje zásadu, která bývala pravicovou zásadou.

Chamtivost a honba za ziskem jsou od toho, aby člověk přiměla přispívat ke všeobecného prospěchu. Pokud chamtivost někoho motivuje, aby dělal lepší výrobky, efektivněji využíval technologie, rychleji reagoval na potřeby zákazníků a zaváděl šikovnější organizaci, je to správné. Ale pokud někoho chamtivost motivuje třeba ke snižování mezd, to už v pořádku není. Od toho je stát, aby zavedl takový regulační rámec, že lidé budou soutěžit v tom, co je dobré a ne v tom, co je špatné.

Zmatek s politickými důsledky (25. 9. 2021)

Martin Konvička píše o době nesvorné, ale jeho postřehu by spíš slušelo označení „doba zmatená“. Řítí se na nás Zelený nový úděl, který může způsobit takový pokles životní úrovně, jaký je srovnatelný snad jen s neúrodami před průmyslovou revolucí. Bude nám ale chybět porozumění, čím je to způsobeno. Jedni to budou připisovat covidu (respektive karanténám), jiní Velkému resetu, jiní Billu Gatesovi, jiní spiknutí světového židovstva…

Tyhle zmatky se nebudou týkat celé společnosti, ale velmi silně zasáhnou právě ty skupiny, které jsou politicky nejaktivnější. To samozřejmě přepisuje politickou mapu Evropy, včetně České republiky. Bez těch aktivních skupinek by se Miloš Zeman nestal prezidentem a na Hradě by dnes byl podruhé Karel Schwarzenberg.  S prezidentem Schwarzenbergem by byli Piráti ve vládě už dnes.

Jenže kdyby se to opakovalo, ty aktivní skupinky by Miloše Zemana nepodpořily, protože se mentálně přesunuly někam úplně jinak – k boji proti imaginárnímu světovému spiknutí, proti zdravotním sestrám, proti lékařům, proti vědcům… Nebo jsou „jen“ zmítány svými vnitřními zmatky.

Ani jeden hlas navíc (24. 9. 2021)

Kolik hlasů přinese Hana Lipovská Volnému bloku? Ani jeden jediný! Lidé, pro které je středem světa boj proti moderní medicíně, ti nepotřebují liberální ekonomku. Fanoušky liberální ekonomky zase spolehlivě odradí celkové vystupování Volného bloku, zřetelně zaměřené na lidi s nedokončeným základním vzděláním.

Voliče, kteří spojují liberálně-ekonomické postoje s liberálním přístupem k virům, získají Trikolora a Svobodní. Tam by asi byla Hana Lipovská něco platná. Ale její spojení s partou kolem Jany Volfové nic nepřinese ani jedné straně.

Bohatství národů nebo bohatství manažerů? (24. 9. 2021)

Znamená růst hrubého domácího produktu zbohatnutí národa? Jak pro koho. Třeba americký HDP se za posledních 40 let zdvojnásobil. Ovšem dělnické mzdy se během té doby zvýšily o pouhých 9%. Zato manažeři si polepšili. Zatímco v roce 1979 bral průměrný ředitel 30násobek dělnického platu, dnes bere 300násobek.

Co je pro lidi lepší? Žít v zemi, kde vládní regulace preferují nízkopříjmové skupiny, ale která za to platí zpomalením ekonomického růstu? Nebo raději v zemi, kde je upřednostňována ekonomická dynamika a kde je většina pracujících hozena přes palubu?

Zarážející je vlastně především to, že se ekonomická pravice nepokouší najít model, který by byl maximálně svobodný a zároveň nebyl namířený proti pracujícím lidem.

Viktor Orbán o křesťanské Evropě (23. 9. 2021)

Viktor Orbán: Když mluvíme o křesťanství, musíme si pořád uvědomovat, že zahrnuje dvě rozdílné věci. Na jedné straně křesťanskou víru a na druhé straně hodnoty, zvyklosti a instituce, které z křesťanské víry vzešly. Pokud mluvíme o křesťanské a demokratické Evropě, máme na mysli to druhé.

Vlády se nemají plést do otázek víry. Skutečná víra se ptá spásu a zatracení –  k tomu nemá politika co říct. Když mluvíme o křesťanství, hájíme to, co vyrostlo ve společnosti prodchnuté křesťanskou vírou. Hájíme osobní důstojnost. Hájíme svobodu člověka stvořeného k obrazu Božímu. Hájíme rodinu, jak ji chápe křesťanství. Hájíme národní společenství. To je podstata křesťanské politiky, nikoliv obrana náboženských přesvědčení a dogmat.

Lékaři a svoboda slova (23. 9. 2021)

S nadšením čtu stanovisko Vědecké rady České lékařské komory k otázce očkování. Je to úplně optimální příklad toho, jak by měla probíhat férová a otevřená diskuze.

Vědecká rada nikoho necenzuruje a nezakazuje, ale jasně a jednoznačně říká, že ti lidé jsou úplně mimo. A vysvětluje proč. A distancuje se od nich. Samozřejmě, fanatici, kterým jde jen o potvrzení vlastních fantazijních představ, ty to nepřesvědčí. Ale normální lidé budou přemýšlet. A snad se najdou i tací, kteří porovnají argumenty jedné a druhé strany. Tak to má být. Ani cenzura, ani otupující předstírání, že všechny “názory” mají stejnou hodnotu.

Jak dál s obranou Západu (23. 9. 2021)

Šéf Pirátů Ivan Bartoš nechce islámskou Evropu. Předseda vlády Andrej Babiš používá ostřejší výrazivo než bývalé antiislámské hnutí. Francouzský multikulturalista Macron prosadil „zákon na ochranu republiky“, který jde v některých oblastech tak daleko, jak my bychom se tehdy zajít neodvážili.

Pro nás z bývalého antiislámského hnutí tím skončila jedna etapa. Už nemusíme burcovat, že islámská migrace je průšvih. To je mainstream. To říkají všichni, kromě pár fanatiků a konspiračních teoretiků v České televizi, Multikulturním centru Praha, pražském magistrátě a jinde. Že by nám někdo poděkoval nebo nás aspoň přestal urážet, s tím počítat nemůžeme. Ale tak to prostě v životě chodí.

Jenže to, že všichni ten průšvih vidí, to ještě vůbec neznamená, že se ho podaří odvrátit. Potřebujeme studovat, zkoumat, detailně pochopit mechanismy zkázy a vymyslet, jak je zastavit. To je práce, která obsahuje víc přemýšlení a výzkumných činností a která nepotřebuje pouliční demonstrace ani facebookové kibicování. A kterou za nás neudělá žádný Babiš ani Bartoš (i když k tomu mají neomezené zdroje).

Král konspiračních teoretiků Petr Fiala (22. 9. 2021)

Z rozhovoru na parlamentních listech, tentokrát o projevu předsedy ODS Petra Fialy:

Sledoval jsem ten projev, a vůbec jsem tomu nemohl uvěřit. Pan předseda chtěl nejspíš posluchače přesvědčit, že je Ivan Bartoš bez harmoniky. Třeba názor, že ty stovky miliard, co od nás ročně odchází do ciziny, neodchází do korporátních centrál, nýbrž do Ruska. Taková ostuda! Opravdu věří, že právě po tom je poptávka?

Co se týče „ruských webů“, které jsou podle Petra Fialy financovány z Ruska, za celé ty roky se nepodařilo najít nic, co by tu domněnku jakkoliv podporovalo. V Americe vedli rozsáhlé vyšetřování, utratili za to miliony dolarů a taky nenašli vůbec nic. Když takovou konspiračku napíše řemeslník po práci někam na facebook, budiž. Jde přece o to, jestli je dobrý řemeslník. Nepotřebuje být dobrý politický analytik. Ale kandidát na předsedu vlády? Taková ostuda! To od něj příští týden uslyšíme, že svět řídí vesmírní ještěři?

Rozhovor o posledním vývoji volební kampaně

Svobodní Maďaři, nesvobodní Němci (21. 9. 2021)

Graf níže ukazuje, jak se občané vybraných 12 zemí Evropské unie cítí svobodně nebo nesvobodně. Nejvolněji si připadají v Maďarsku. Opačným pólem je Německo.

Kuriózní je, že graf pochází ze zprávy, kterou na základě různých studií a výzkumů veřejného mínění sestavil Sorosův think-tank European Council on Foreign Relations (ECFR).

Aghánské zmatky (21. 9. 2021)

Analytici Exanpro dali dohromady výroky našich představitelů a potvrdili, co mnozí tušili. Mnozí Afghánci, kteří pracovali pro české vojáky, následně neprošli prověrkami. Další prověrkami prošli a následně se stejně ukázalo, že jsou příliš rizikoví. O dalších se zjistilo, že byli v úzkém kontaktu s Talibanem. Celkově to dává obraz naprostého chaosu, kdy nikdo pořádně neví, co se děje. Rozhodně to neví ministr a jeho nejbližší podřízení. Pro veřejnost tu je fráze o “důkladném prověření každého” a ve skutečnosti jsou do českých zemí dováženi Afghánci, o kterých nikdo nic neví. A je dokonce vysoce pravděpodobné, že – jak nedávno upozornil Martin Konvička – výběr kolonistů pro Českou republiku provádí Taliban.

To za plné podpory vlády, nadšené opory opozice a v situaci, kdy pro SPD je prioritou boj proti očkování. Další “protisystémovou opozici” nezmiňuju, ta už fakticky přestala existovat, resp.  transformovala se v jakési bandy lůzy, a ztratila schopnost vést politický boj.

Čím chudší lidé, tím vyšší daně (21. 9. 2021)

Lidem v Česku zdraží uhlí, lidé by se měli předzásobit, píše ekonom Kovanda. Připomínám, že to, co je cudně označováno jako zdražení, je ve skutečnosti daň z chudoby. Členové představenstev, knížata a eurokomisaři uhlím netopí.

Pupek dobře nebo špatně (21. 9. 2021)

S obezitou je to těžké. Celé armády profesionálů a aktivistů neustále varují před údajnou epidemií obezity a neustále prosazují další a další opatření a zákazy. Zároveň s tím bojují další armády profesionálů a aktivistů za “pozitivní přístup k tělu”, opačné zákazy a opačná opatření – aby se tlouštíci necítili špatně. Obě skupiny vyšly ze stejných škol, a jsou financovány stejnými daňovými poplatníky. Což vlastně asi není překvapující, vezmeme-li v úvahu, v jaké době žijeme.

Nenávist z Garamondu (20. 9. 2021)

Pražské nakladatelství Garamond odmítlo spolupracovat s Jitkou Moody a zvolilo k tomu nejurážlivější způsob, jaký dokázalo vymyslet. Je to malé soukromé nakladatelství, mají na to právo. Ale ostatní mají zase právo si o nich myslet svoje, a mají také právo říkat to nahlas.

Paní nakladatelka obviňuje Jitku Moody ze šíření lží a nenávisti. Nevím o žádném případu, kdy by Jitka Moody šířila něco nepravdivého (a paní nakladatelka asi taky ne, jinak by to uvedla konkrétněji). Tou nenávistí se zřejmě myslí, že Jitka Moody často upozorňuje na postupující islamizaci. Nedotýká se tedy všech muslimů, ale těch, kdo se snaží nahrazovat evropskou civilizaci islámem. Člověk už musí islámské zásady hodně milovat, aby to mohl označit za nenávist.

Zajímavé přitom je, že nakladatelství Garamond vystupuje jako okázale židovské nakladatelství. Přesto podporuje džihád. V době, kdy z většiny západoevropských zemí musí Židé prchat kvůli násilí islámských komunit, kterým se už podařilo některé oblasti „vyčistit“ stejně důkladně jako před nimi nacistům. Obyčejní Židé jsou pronásledováni, občas zabíjeni a musí utíkat. Oficiální Židé to podporují. Člověk zvenku by si skoro řekl, že situace je zralá na revoluci uvnitř židovské komunity. Ale to si musí vyřešit oni sami.

Blahopřání do Ruska (20. 9. 2021)

Ruský lid potvrdil cara Vladimíra ve funkci. Blahopřeji Rusům a mám radost za obyvatele České republiky. Nadále bude existovat částečná protiváha rozpadajícímu se impériu, jehož šéf trpí stařeckou demencí.

Kde probíhá skutečná diskuze (19. 9. 2021)

V dnešním komentáři upozorňuji, že –  na rozdíl od mainstreamových i alternativních médií – existuje prostor, ve kterém probíhá naprosto svobodná diskuze o covidu, očkování, opatřeních a všem, co s tím souvisí:

“Debata, která mezitím probíhá, vypadá jinak. Třeba tak, že někdo napíše článek do vědeckého časopisu. Ten článek je předběžně zveřejněn na webu, ale zároveň ho několik lidí podrobně čte a všimnou si, že výpočty obsahují chybu. Požádají tedy autora, aby chyby opravil nebo lépe vysvětlil, jak je to myšleno. Autor není schopen reagovat a článek je webu vymazán.

Jindy se stane, že lékaři z nějaké nemocnice pozorují určité případy, vyvodí z nich závěr, a ten sepíšou do články, který projde nezávislou kontrolou a je publikován ve vědeckém časopis. Nějací jiní lékaři z jiné nemocnice ale zjistí něco jiného, co ten závěr vyvrátí (a opět je z toho článek).”

Život ve strachu z nevypočitatelnosti (18. 9. 2021)

Z pravidelného komentáře na Prvních zprávách:

Amerika je neřízenou lodí, na jejíž palubě se bojuje. Mocenský boj otřásá Demokratickou stranou. I když někdo nějaké rozhodnutí prosadí, není jisté, že jeho vliv bude trvat ještě za pár týdnů. Tu přiletí raketa, tu půjčka, tu slib pomoci, tu jeho nedodržení, tu dron, tu zásah americké tajné služby… ti, kdo se nedokážou bránit, jsou hříčkou náhody.

USA stále více islámské (17. 9. 2021)

Počet mešit v USA vzrostl během jedné generace z 1200 na 3000. Ve skrytu za výrazně viditelným nástupem latinos probíhá ještě druhé obsazování.

Žáček je neonacista! Ne Volný (17. 9. 2021)

Z odvolání Hany Lipovské z Rady České televize nemůže mít nikdo radost. Ředitel Dvořák si teď může dovolit naprosto cokoliv. Nebezpečí mu hrozí jen od zaměstnanců, kdyby snad nebyl dost radikálně protičeský. Na druhou stranu se to ale dalo čekat. Když se Hanka rozhodla stát se konkurencí současným parlamentním stranám, musela počítat s tím, že ztratí jejich podporu. Proč by bojovali za svého politického soupeře?

Neměla by ale zapadnout naprostá nehoráznost poslance za ODS Pavla Žáčka, který veřejně nazval Luboše Volného náckem. Luboš Volný se chová jako klaun, rozhodně se ale nedopustil ničeho, co by umožnilo nazývat ho nacistou. Na rozdíl od fanouška esesáků Pavla Žáčka, který usiluje o revizi výsledků druhé světové války. Pavel Žáček je skutečný nácek! Jeden z těch lidí, jací byli v roce 1945 stavěni před soud za kolaboraci.

Hra na revoluci rozmazlených synáčků (17. 9. 2021)

Ivo Budil:  Piráti jsou hybridem spojujícím hru na radikalismus s rétorikou generační vzpoury. Obojí je podvod. Představitelé Pirátů imitují radikalismus a generační vzpouru, aby získali výnosné pozice na trhu práce, kterých by nedosáhli čistě na základě svých schopností. V okamžiku, kdy zmíněných cílů dosáhnou, pirátské hnutí skončí. Tisíce příznivců bude zklamáno, ale několik desítek předáků plně uspokojeno. Nic více od Pirátů nečekejme. Je to strategie parazitující na velkých a ušlechtilých revolučních hnutích minulosti – pro dosažení osobního prospěchu v podmínkách pozdního a chudnoucího kapitalismu. Rád bych tímto poradil všem idealistickým bojovníkům proti buržoaznímu řádu: Jestliže hledáte skutečné třídní nepřátele, nenajdete je mezi střídmě a ekologicky žijícími konzervativci na pražských sídlištích, ale mezi ambiciózními hipstery na Letné nebo v Karlíně.

Hra na odpor bez rizika (17. 9. 2021)

Daniel Landa vydal „desatero odporu“, které rázně odmítá všechno, co by mohlo jakkoliv zpomalit či zmírnit doznívající epidemii. Jde až tak daleko, že vyzývá k násilnému odporu vůči státní moci, která by snad chtěla jakákoliv opatření prosazovat.

Jeho prohlášení zapadá do celkové atmosféry. Čím mírnější jsou opatření a čím méně se veřejnost o doznívající epidemii zajímá, tím víc se radikalizují protiočkovací skupiny. Radikalizují si i názorově. Hitem posledního týdne je například „objev“, že neexistují choroboplodné zárodky. Je tedy z principu nemožné, aby jeden člověk nakazil jiného. Veškeré zdravotní problémy jsou prý způsobeny špatnou náladou nebo vyvolány moderní medicínou.

Zajímavé je, že Landovo radikální prohlášení šíří velká média. Dostává se mu větší podpory než projevům prezidenta České republiky. Což jeho příznivcům nebrání povykovat, že jsou terčem diskriminace a cenzury.

V každém případě jde o snadné disidentství. Kdo je proti volné migraci a islamizaci českých zemí, ten může počítat s blokováním, vyhozením z práce, případně dokonce odsouzením (jako Walter Kraft). Pokud ale propagujete chování vedoucí k eskalaci epidemie, nehrozí vám vůbec nic. Dokonce ani občanskoprávní žaloby. Korporace Pfizer a další blahosklonně tolerují, jak jsou o nich šířeny nejrůznější lži – jako by jim to dokonce vyhovovalo. Takže jestli se chcete cítiti disidentem a neriskovat žádné nepohodlí, je tu jednoduchá cesta. Můžete horovat proti očkování, rouškám, karanténám. Můžete dokonce i nestydatě lhát. Disent bez represe. Není to krásné?

Národovci a rasisté (16. 9. 2021)

Při čtení důkladných knih profesora Budila o rasismu, kde člověk může detailně sledovat vznik rasového myšlení, si uvědomí, že v moderním světě existují jen dvě možnosti, jak nahlížet na svět. Národovecky nebo rasově. Kdo odmítá nacionalismus, logicky se musí stát rasistou.

Před pár lety to mohlo vyznívat absurdně, ale poslední vývoj radikální politický korektnosti to potvrdil. Odmítli myšlenku národa, stali se rasisty. Protibílý rasismus je pořád jenom rasismu.

Genetická loterie (16. 9. 2021)

Genetika je ve společenské diskuzi většinou zbraní pravice. Rozdíly mezi lidmi jsou většinou genetické (a tudíž správné a spravedlivé). Levice většinou oponuje, že rozdíly jsou způsobeny vlivy prostředí (rozuměj společenské prostředí), a tudíž by měly být kompenzovány či aspoň zmírňovány státními zásahy.

Kniha Genetická loterie od Kathryn Paige Hardenové přichází s výrazně novým pohledem. Ukazuje, že genetické faktory hrají mnohem větší roli, než jsme předpokládali. Jenže tím nepodporuje pravicová stanoviska, ale spíše je podemílá.

Třeba otázka tradiční mravnosti. Data z výzkumů ukazují, že čím dříve člověk zahájí sexuální život, tím vyšší je riziko, že později skončí ve vězení. Logické doporučení tedy zní, že je rozumné zahájení sexuálního života odkládat (a výchovu odpovídajícím směrem). Hardenová ale ukazuje, že skutečnou příčinou jsou geny. Geny rozhodují o tom, že někdo začne se sexuálním životem brzy a ty stejné geny rozhodují o tom, že skončí ve vězení (což není výmluva, ale statistické zjištění).

A Hardensová jde ještě dále. Pokud se různí lidé narodili s různě výhodným genetickým vybavením, neměla by to zohledňovat sociální a daňová politika? A jakým způsobem? Základní postoj je jasný. Ti, kdo se narodili s dobrou genetickou výbavou a dosáhli úspěchu, ti budou tvrdit, že by to bylo škodlivé. Ti, kdo mají geny méně výhodné, ti by nějakou kompenzaci brali. A taky přichází v úvahu tzv. „závoj nevědomosti“ Johna Rawlse. Zkuste si představit, že byste se teprve měli narodit, a že byste ještě nevěděli, jaké geny dostanete. Jaké uspořádání byste preferovali v tom případě? Byli byste speciální zacházení s těmi, kdo dostali méně výhodné geny?

To jsou otázky, které klade Hardenová a kolem kterých se možná bude točit společenská diskuze následujících desetiletí.

Politici pro budoucnost (15. 9. 2021)

“Nevolíme jen podle slibů našich milovaných politiků, ale měli bychom volit i podle toho, co nám neslibují, protože si to ani oni ještě nedovedou představit,” píše Vidlák. A má pravdu. Před čtyřmi lety jsme si nedokázali představit epidemii ani Nový zelený úděl. Kolik dalších věcí se stane v následujících letech, které si nedokážeme představit dnes?

Co budeme od politika potřebovat?

a) Aby dokázal vůbec pochopit, co se děje.

b) Aby věnoval jen menší část energie intrikám, rozkrádání a dobrým vztahům s vrchností, a většinu energie vynaložil na prosazení správného řešení. Aby nepodlehl bankéřům a nenechal se ani strhnout náladami iracionálního davu.

Ano, takového Viktora Orbána, který se tak projevil jak v otázce migrace, tak v otázce epidemie. A nejspíš bude schopen zvládnout i budoucí události, dnes nepředstavitelné. Jenže Viktor Orbán nekandiduje. A obávám se, že mezi současnými leadery českých stran není ani jeden jediný, o kterém by se dalo napsat. Není takový ani exprezident Klaus. A nenajdeme takového člověka ani mezi vůdci pidistran.

Evropa před zánikem? (14. 9. 2021)

Petr Drulák v druhé části rozhovoru:

Odlehlé venkovské regiony Francie dnes vypadají jako pařížská předměstí před třiceti lety, zatímco tato předměstí už jsou dnes neevropsky homogenní. Ale i kdyby byla politická vůle tomu čelit, bude narážet na dvě hlavní překážky. Za prvé současný liberální režimu ochrany lidských práv, který znemožňuje: radikálně omezit migraci (lidským právem se stalo i slučování rodin a vstup na území Evropy pod záminkou azylu), vyvinout potřebný asimilační tlak či odsunout nebo izolovat ty, kteří Evropu nepřijímají a přesto chtějí profitovat z jejího bohatství a benevolence. Všechny podobné pokusy dnes zhatí aktivisti a soudci.

Za druhé,  i kdyby politická vůle dokázala překonat překážky, které jí klade přebujelé právo a soudcokracie, jak a do čeho chce Evropa tyto menšiny asimilovat? Kde je evropská síla, evropské sebevědomí a přesvědčení o smyslu vlastní tradice? Jsou Evropané připraveni sami za sebe bojovat a umírat? Má odpověď na tyto otázky je skeptická. Vidím spíše Evropu, kterou její elita dekonstruuje a rozkládá a jejíž obyvatelé se nechávají korumpovat konzumem. Dokážeme mladému muslimovi nabídnout přesvědčivou alternativu?

Protestní zklamání (14. 9. 2021)

Nemohu si odpustit zklamání nad tím, co vyjádřil Tomio Okamura v posledním novinovém rozhovoru. Předpokládám, že většina potenciálních voličů SPD si představuje, že se fakticky jedná o hlas pro vládu vedenou ANO, kde bude mít SPD pár ministerstev, a kde SPD bude tlačit Andreje Babiše k vlasteneckým postojům. Tomio Okamura ovšem klade takové podmínky, že je vstup do vlády prakticky nemožný.

Pak je záležitost referenda o vystoupení z EU, podle mě zbytečně rychlé a nepřipravené, ale budiž. Jenže SPD chce zachovat plnou integraci do evropského hospodářského prostoru. K čemu by nám bylo vystoupení z EU, pokud by vše nadále patřilo cizincům a poměry by určovaly cizí centrály? Zelený nový úděl, 86 pohlaví a volnou migraci by nám přinesly banky a korporace, k tomu bychom ani EU nepotřebovali. To, co potřebujeme je budování vlastního nezávislého prostoru – i v hospodářském smyslu.

Když k tomu ještě přidáme boj proti očkování mezi hlavními body programu (zřetelně je pro SPD důležitější než otázky zemědělství nebo bytové výstavby), vychází z toho volba SPD jako výběr nejmenšího zla – s velkým skřípěním zubů.

Můžeme jen doufat, že než přijdou volby, bude SPD v lepší kondici.

Konec starých radikálů (13. 9. 2021)

Na Prvních zprávách tentokrát poznámka o ekologických, genderových a dalších radikálech:

Spousta šílenců si dělá kariéru na prosazování nesmyslných požadavků a ti lidé vůbec nepočítají s tím, že by to někdo mohl vzít vážně. To se přivazujete ke komínu, dostanete se do televizních záběrů, spolužáci vás kvůli tomu obdivují a otevře se vám cesta k zajímavé kariéře. Ale pochopitelně očekáváte, že přijdete domů, a budete topit a svítit. Vůbec si neumíte představit, že by tu elektrárnu opravdu odstavili.

Ostatně, ani starodávní hippies nepočítali s tím, že všichni lidé – včetně jejich rodičů – začali žít volnou láskou. Ani s možností zrušení policie. Radikál to nikdy nemyslí tak úplně vážně. Proto může být radikálem.”

Jenže ony jsou ty nesmysly opravdu uváděny do života!

Co mám proti konspiračním teoriím (13. 9. 2021)

Co mám proti konspiračním teoriím? Vůbec nic, pokud je to skutečně teorie o tom, že probíhá nějaké spiknutí. Tedy, pokud je to hypotéza, která může být podrobena kritickému zkoumání jako jakékoliv jiná hypotéza. Doporučuji třeba ke zhlédnutí mou debatu s představitelem Teorie kolektivní bezpečnosti panem Vavruškou. Pan Vavruška pracoval s možností existence tzv. globálního prediktoru (skupina řídící svět) jako s teorií, která teprve musí být upřesněna, a místy snad jako s metodickým předpokladem (o kterém rovněž lze diskutovat).

Problém je v tom, že takový přístup je nesmírně vzácný. Pan Vavruška je vlastně jediným jeho představitelem, na kterého jsem v životě narazil. Obvykle je tomu tak, že zastánce konspirační teorie není schopen jakékoliv věcné diskuze. Prostě vám sdělí pravdu o spiknutí a vy máte povinnost ji přijmout. Když ho upozorníte na zjevné chyby nebo rozpornost teorie, slyšíte od něj: „Zklamal jste mě“ nebo „Věděl jsem, že Hamplovi se nedá důvěřovat“ nebo dokonce „Hampl je určitě Žid.“ To jsou doslovné citace. Zkrátka, zastánci fantazijně-konspiračních teorií mají většinou vypnuté mozky. Ty teorie je zbavují schopnosti kriticky přemýšlet, srovnávat teorie, klást složité otázky… což vždy a nutně vede k degeneraci, takže od dospělých lidí slyšíte blbosti, které by neřekla ani většina šestiletých dětí.

Jim to tak samozřejmě nepřipadá. Z jejich pohledu má mozky vypnutý celý svět. Oni a pár jejich přátel jsou jedinými myslícími lidmi na planetě. Dav ovcí se nechal ošálit a jen oni znají pravdu, protože si pustili všechna videa z příslušného kanálu na youtube.

To mám proti konspiračním teoriím.

Až bude Ivan Bartoš velký… (12. 9. 2021)

Před pár dny jsem tu sdílel video analytiků Světového ekonomického fóra v Davosu. Upozornili, že dělnická místa se v dohledné době nebudou přesouvat z Evropy a USA do zemí třetího světa. Jednoduše proto, že pokud se na nějakém přesunu práce dalo vydělat, už to proběhlo. Teď jsou na řadě bílé límečky – administrativní profese a manažeři. Část práce je přesouvána do Indie a Číny (ale i třeba Pákistánu), další je nahrazována umělou inteligencí.

Za této situace přichází předseda Pirátů Ivan Bartoš s geniální myšlenkou. Zrušíme práci ve výrobě, skladování atd. a všichni budeme dělat manažery  a administrativní pracovníky v nadnárodních firmách! Svědčí to to třech věcech:

a) Ivan Bartoš nemá ani velmi povšechnou povědomost o základních ekonomických otázkách.

b) Ivan Bartoš nemá kolem sebe žádné poradce, kteří by ho dokázali korigovat.

c) Voličům Pirátů je to úplně jedno. Počítají s tím, že volí naprosto nekompetentní lidi. To je vidět i z toho, že debakl Pirátů na pražském magistrátě nevedl ke snížení podpory.

Ale je tam i pozitivní aspekt. Ivan Bartoš chce ty všechny pracující nahrazovat roboty, kteří teprve budou vynalezeni. V rámci programu, který bude řídit osobně Bartoš, až se stane premiérem. Můžeme tedy zůstat klidní.

K hledání národních ideálů (11. 9. 2021)

V rozhovoru s Ondřejem Brožem na televizi Příznaky Transformace jsem se ještě vrátil k Příčovům a k dialogu Ivo Budil – Josef Skála. Jak jsem připomněl, už Masaryk rozuměl tomu, že k tomu, aby byl národ úspěšný, k tomu nestačí žít, vyrábět, pěstovat, jíst a udržovat armádu. Národy a státy se udržují těmi ideály, kterými vznikly. Na jakých ideálech je ale založen český národ? Čím je jedinečný? Do Bílé hory to byla náboženská svoboda. České země byly prakticky jediné místo v Evropě, kde mohly vedle sebe a společně žít různá vyznání a kde lidé těch různých vyznání vytvářeli úžasnou kulturu. V tom jsme byli jedineční. V první polovině 20. století to byly – jak Masaryk psal – humanitní ideály. Češi jsou národem, kde se lidé k sobě dokážou chovat celkem ohleduplně, kde převládá pokrokové smýšlení, racionalita, úcta k vědeckému poznání. Možná by se to dalo shrnout jako modernost, racionalita a ohleduplnost. A to je něco, v čem český národ může být příkladem celému světu. Co je ale dnes tím ideálem, který by měl hrát zásadní roli v životě národa?

Americké národní sjednocení? (11. 9. 2021)

Pokrytce a intrikána v jedné osobě poznáte mimo jiné podle naprosto nekonkrétních řečí o sjednocování a spojování. Tím sjednocením a spojováním myslí, že nějak vyhraje na všechny ostatní, kdo tomu sjednocování uvěří. Třeba současný americký prezident. Dnes vyzval k národnímu sjednocení, ale nechal v platnosti všechny dokumenty a rozkazy, podle kterých je přesně polovina Američanů pokládána za “domácí teroristy” a má být vůči nim postupováno minimálně stejně tvrdě jako proti profesionálním zabijákům. Kdyby mu šlo o sjednocení či usmíření, mohl navštívit rodinu Ashley Babbitové zavražděné bezpečnostními silami 6. ledna. Mohl na pódium pozvat Donalda Trumpa a veřejně si s ním potřást rukou. Nebo cokoliv jiného.

Jenže Joe Biden samozřejmě žádnou jednotu nechce. Nezapomínejme, že je to první prezident v dějinách, který americkým civilistům vyhrožoval, že proti nim budou v případě vzpoury nasazeny těžké zbraně (konkrétně bitevní letouny). Laskavá slova měl pouze pro “skutečné a věrné stoupence mírumilovného náboženství”, čím je pochopitelně myšlen islám. Vzpomeňte si na to, až zase někdo bude hulákat o jednotě.

Trojí Bin Ladinovo vítězství (11. 9. 2021)

Dnes poznámka o konspiračních teoriích k atentátům 11. září. Píšu v ní mimo jiné:

“Ještě horší ale je, že spousta poctivých lidí pod dojmem těch příšerných historek uvěřila, že neprobíhá žádný konflikt civilizací, a navíc začala být otevřená v zásadě jakékoliv pitomosti. Což se projevilo během epidemie. „Alternativa“ se dostává do izolace od většinové společnosti, v Americe se Trumpovi voliči rozdělili do dvou neslučitelných skupin a místo zaměření na skutečnou změnu mnohdy převažuje vyprávění fantazijních konspirací. Je to je jeden z klíčových důvodů, proč žádný z pokusů o systémovou změnu nevyšel.

Bin Ladin tak vlastně zvítězil třikrát. Poprvé, když pronikl americkou obranu a ponížil Spojené státy. Podruhé, když Georg Bush nenašel odvahu postavit se islámu, a zbaběle se zaměřil na náhradní cíle. Potřetí, když je opozice paralyzována fantazijně-konspiračními historkami.”

Nad hroby socialistických stran (10. 9. 2021)

Moje odpověď do ankety o tom, proč kolabují tradiční levicové strany:

ČSSD a KSČM strany spojuje to, že současné vedení reprezentuje takové aliance, které mají naprosto jednoznačnou mocenskou převahu. Jak ukazují teoretikové sociologie konfliktu, schopnost měnit se vždy souvisí s mocenskou rovnováhou uvnitř organizace. Každá změna někoho posílí a někoho oslabí. Pokud určitá skupina dokáže koncentrovat takovou moc, že snadno potlačí veškeré potenciální soupeře, znamená to mimo jiné nehybnost. Cenou za stabilitu je postupné směřování k zániku. Komunistická strana směřuje k zániku tím, že žije pouhou setrvačností, sociální demokracie tím, že se příliš zaměřuje na nadprůměrně bohaté a nadprůměrně vzdělané lidi žijící ve velkých městech. V obou případech by radikální změna znamenala odchod nebo aspoň ohrožení celé vrstvy současných funkcionářů. Sociální demokracie je na tom hůře, neboť disidenti mají kam odcházet – do SPD. Oproti tomu neexistuje žádná záložní KSČM – soupeři současného vedení tedy zůstávají uvnitř strany a je myslitelné, že po sérii dalších neúspěchů se otevře cesta ke změně.

Mimochodem, před časem jsem to podrobněji popsal v článku ČSSD jako případová studie kolektivní sebevraždy. A není to jen problém starých levicových stran. Stejný problém vidíme u Trikolory, kterou parta kolem Zuzany Majerové dokázala ovládnout tak dokonale, že po Klausově odchodu dokázala dokonce zabránit svolání sněmu. Vedení je nezpochybnitelné, a strana míří k bezvýznamnosti. A kdyby se SPD dostala do problémů, narazí na stejný problém – vedení má tak silné postavení, že je žádné opoziční skupina nedokáže dostat pod tlak.

Pozor na komunisty a buřiče! (10. 9. 2021)

V Americe se opět rozbíhá debata o daních. Bidenova vláda je chce zvýšit, a nejbohatší Američané řeší, jak si své majetky ubránit. Nejspíš je převedou do penzijních fondů. Mimochodem, jedná se o lidi s ročním příjmem nad 20 milionů korun (v přepočtu) a podle radikálně levicového návrhu Demokratů má být zdanění zvýšeno o celé jedno procento (!). Jestli tohle není výsměch, tak už není výsměch nic.

V předvečer zbytečného umírání (8. 9. 2021)

Přes půl milionu důchodců se odmítá očkovat. Několik tisíc z nich zemře během následujících měsíců na covid. Úplně zbytečně, mohly být před nimi ještě roky spokojeného života. Obzvláště smutné je, že jsme jako daňoví poplatníci vynaložili stovky miliard na podporu vědy, proti nové nemoci existuje obrana, ale někteří lidé tu obranu odmítají použit, a raději zemřou. Naprosto hloupě a iracionálně. Teď se ještě mohou ujišťovat, že tím poškodí globální korporátní elity, ale obávám se, že těm elitám je to naprosto ukradené. Mohl bych napsat, že mi těch idiotů není líto, ale ve skutečnosti mi jich líto je. Spousta z nich jsou skvělí lidé, jenom se nechali napálit šmejdy, co šíří lži, straší lidi a tahají z nich peníze. Jsem rozhořčený, když se takoví šmejdi prohlašují za vlastence, a když dokonce používají národní symboly, ale co nadělám. Jsem pro svobodu projevu, ale je dobré si uvědomovat, že cena, kterou za ni platíme, je někdy dost vysoká.

Pozvání k debatě (7. 9. 2021)

Chvála nacionalismu (7. 9. 2021)

Na svém e-shopu jsem zahájil prodej Hazonyho knihy Chvála nacionalismu. Obzvláštní radost mám z rehabilitace nádherného a vznešeného slova “nacionalismus”. Však už bylo načase.

Z recenze Alexandra Tomského: Internacionalisté, kteří si neprávem přisvojují epiteton liberální, nacionalismus pomluvili, říká autor, a učinili z něho v Evropě strašák a nadávku. Ještě nedávno, a to nejen po první světové válce, kdy na troskách padlých impérií vznikaly národní státy, ale i během té druhé, slibovali vůdci protihitlerovské koalice Churchill a Roosevelt nejen osvobození a nezávislost národům pod německou a japonskou okupací (Atlantická charta), ale nakonec i národům v koloniálním područí.

„Máme totiž pouze dvě volby, buď imperialismus, nebo národní státy, buď étos sebeurčení, svět svobodných národů, jež v konkurenci s ostatními rozvíjejí svou svébytnost čili svou kulturní tradici a národní zájem, nebo podřízení národů jednomu politickému režimu s jeho falešnou nabídkou globálního míru a prosperity.” A je úplně jedno, jestli se nazývá Evropskou unií nebo světovým řádem nadnárodních institucí. V obou případech nevolení imperiální úředníci prosazují jednotná pravidla.

Základní ctností nacionalismu je vzájemná oddanost neznámých lidí, s nimiž nás spojují společné dějiny, jazyk a dávná utrpení při založení a obraně národního státu, takže je lze považovat za jakousi širší rodinu…

Teror úředníků horší teroru radikálů (7. 9. 2021)

Martin Konvička ve včerejším komentáři: “Úlohu pro-bruselských, proti-národních, pro-migračních a obecně toxických arciškůdců dnes sehrávají úplně jiné postavy než proslavení radikálové. A popravdě – takové, kde bych to nečekal. Loutkový šéf ODS Fiala. Plavovlasá Rusobijka Černochová. Lidovecký předseda, jenž neví, že je primát. Reklama na sóju Vítek Rakušan. A samozřejmě kamarila kolem Ivana Bartoše, ale ty už neberou vážně ani oni sami.”

Poslední bašta pornoodporu (7. 9. 2021)

Revue Les Elements přináší rozhovor s Davidem L’Épée, který se předtím nějakou dobu zabýval výzkumem pornografie. Jedním z jeho poměrně překvapivých závěrů je, že pornografie je „jednou z posledních bašt odporu“ zdravého myšlení, co se týká vztahů mezi rasami. Pro černochy je používáno slovo „černý“ a hrají je černoši. Totéž běloši. Totéž Asiatky. Všem připadá normální, že lidé nejsou stejní. Všichni spolupracují bez problémů. Nikdo neřeší diskriminaci ani stereotypy.

Logicky se nabízí otázka, proč je pornoprůmysl ponechán na pokoji, když všechny ostatní oblasti života jsou terčem neustálých útoků a obviňování z domnělého rasismu a stereotypizace. Podle Davida L’Épée je pornoprůmysl chráněn obrovskými zisky. Obávám se, že je to naivní. Jak obrovské byly zisky automobilového odvětví! Stačí, aby pár aktivistů začalo obtěžovat ředitele bank a rozjíždět hysterickou kampaň, proč ta která finanční instituce dodává platební služby pornostránkám, a teror politické korektnosti zachvátí i porno.

Máloco ilustruje rychlost hroucení stejně dobře, jako fakt, že pornostránky jsou méně šílené než realita.

Kupte dětský smích, dostanete non-go zónu (6. 9. 2021)

Konečně je tu očekávaná ikonická fotka, s ambicí proslavit fotografa a hrát klíčovou úlohu v další vlně propagandy. Vesele poskakující holčička má rozběhnout vlnu emocí a získat souhlas veřejnosti s přijetím statisíců mužů mladého a středního věku. Ti muži se někde v centru provozovaném neziskovkou dozvědí, že vlastně prchají před Talibanem a naučí se nějakou dojemnou historku.

Na té fotce ale není jen holčička. Dobře si všimněte její maminky. Ta rozhodně nepůsobí jako svobodomyslná žena, která chce do civilizované společnosti, aby mohla číst, studovat a sama rozhodovat o svém životě. Spíš patří k těm 99% obyvatel Afghánistánu, kteří chtějí, aby byl jejich život řízen právem šaríja. S vysokou statistickou pravděpodobností by pokládala za správné, aby její sousedka byla ukamenována, pokud by snad začala chodit s nevěřícím klukem. Té veselé poskakující holčičce brzy navlékne stejný černý hidžáb, jaký sama nosí, a bude ji pečlivě hlídat. Kdyby snad dělala problémy, tak ji někdo z rodiny podřízne jako ovci. Podle zvyklostí kolonie, kterou na evropském území vytvoří.

Ti, kdo současnou vlnu afghánské migrace podporují, tohle všechno dobře vědí. Ale nemůžou ukázat non-go zóny, nesnášenlivost a násilí. Tak ukážou roztomilou holčičku. To je ostatně normální princip reklamy. Stejně jako v jiném klipu vidíme nablýskané a spotřební zboží, a ne nelítostnou tvář exekutora.

Ti, kdo tu migraci podporují, ti to dobře vědí. Ale ukážou roztomilou holčičku. Normální princip reklamy. Stejně jako na jiné reklamě krásné nablýskané spotřební zboží. A ne exekutora.

Proč vlastně umírat? (5. 9. 2021)

Ze záplavy komentářů k afghánskému debaklu upozorňuji na článek Gregory Hooda na American Rennaisance. Proč by měli mladí bílí Američané dál umírat za zájmy elit? Když říkali, že válka v Aghánistánu bude znamenat bezpečnější Ameriku, lhali. Nebojovalo se za bezpečnější ulice ani za zastavení migrace. A vůbec, proč by měli  bílí muži (kteří v Afghánistánu tvořili naprostou většinu padlých) bojovat za režim, který je nenávidí, otevřeně označuje bílou dělnickou třídu za nepřátele, systematicky je diskriminuje a ničí jejich životní šance. “Jestli dojde k válce mezi Čínou a Thajwanem, ať tam jedou bojovat novináři, dodavatelé zbraní a experti na diskriminaci,” píše Hood.

Vzpomněl jsem si na kamaráda, který byl v polovině 80. let na vojně. “Proč bych měl bojovat proti Američanům? Instalatéry budou potřebovat všichni.”

Jestliže už dosud tomu bylo tak, že americké armády chodili především ti, kdo se nedokázali uživit jinak, a byli naprosto zoufalí, teď se trend prohloubí. Když k tomu přidáme zvyšující se technologický náskok Číny, vidíme pád impéria v přímém přenosu. Amerika jako výrobní gigant už skončila, ekonomická moc je na konci, teď kolabuje i moc vojenská. Skvělá zpráva pro celý svět. Ale pořád je to země plná skvělých lidí – třeba jednou dokážou vybudovat něco mnohem lepšího než současný režim.

Konec drobných střadatelů (5. 9. 2021)

Tak nám zase povyrostla inflace a spořivým lidem něco ukousla z úspor. Někteří jsou naštvaní (naprosto oprávněně), ale budeme se muset smířit s tím, že úspory nebudou už nikdy vynášet, a že banky jsou vlastně takové zařízení na zmenšování uložených peněz. To není otázka momentální vládní politiky. Nikdo nemá představu, jak dosáhnout nulové inflace, aniž by zároveň zastavil chod stovek fabrik a připravil miliony lidí o práci.

Pokud pomineme různá kasína typu bitkoinů, cenných papírů a starožitností, zbývá už jen ukládání peněz do nemovitostí. Ale to si mohou dovolit jen ti bohatší, a navíc je to časově omezené. Stávají-li se z domů, bytů a pozemků investiční nástroje, pak to taky znamená, že ne-investoři nemají kde bydlet. Vládě nakonec nezbude než zavést takové zdanění nemovitostí, aby investování do nich přestalo být zajímavé. Bez ohledu na to, kdo bude momentálně u moci. A bez ohledu na to, co které politická strana momentálně říká.

Co dělat ve světě, který neumožňuje spořit? Přestaňte naslouchat podvodníkům, kteří vám lžou, že je možné si naspořit na stáří. Zaplaťte bydlení (jestli můžete), investujte do jeho oprav, možná si pořiďte malý záhumenek, auto, nářadí, vybavení domácnosti a nechte si na účtu nějaké peníze. Aby bylo možné po určitou dobu platit složenky, i kdybyste snad přišli o práci. A smiřte se s tím, že spořit nad to je nesmyslné. Investujte do sebe, investujte do vztahů a dopřejte si víc volného času. Dělejte víc věcí, které vás těší. Doba hromadění peněz skončila. Možná už navždycky.

Jasně, těch nejbohatších pár procent bude hromadit dál. Ale ti se nepřetrhnou. Velké peníze totiž vydělávají velké peníze i bez toho, že by majitel hnul prstem.

Být Číňanem (4. 9. 2021)

“Být člověkem znamená chovat naději. Žít znamená být podněcován hledáním ideálů. Bez ideálů či naděje přináší politický život regresi a způsobuje úpadek a způsobuje úpadek a ztrátu života samého. Upadáme do nekonečné ponurosti, nemůžeme uniknout z moci temnoty.”

To je z knihy Ťianga Čchinga, jednoho z nejvýznamějších čínských politických filosofů. Při takové četbě si člověk uvědomí, jak impozantní je čínské myšlení. Myšlení, které si zachovalo optimismus, těší se na budoucnost, a zároveň požaduje obnovu vlastních civilizačních principů. A jak je nám zároveň vzdálené. Konfuciánský učenec klidně napíše, že vedle parlamentu volného lidem by měla existovat další komora hájící zájmy nebes. V určitém smyslu myšlení ukázněnější (sešněrovanější) než naše, v jiném smyslu výrazně svobodnější.

Ale rozhodně je to myšlení impozantní. A pak tam přijede druhořadý úředníček z České republiky a vytahuje se opakováním kennedyovské fráze. Ještě by mohl Čínanům rozdávat korálky a nože s leskými střenkami. Mohli by je mít na stole pro štěstí při plánování fúzních reaktorů. Taková ostuda!

Za J.M. Troskou (3. 9. 2021)

Před šedesáti lety zemřel český Jules Verne – J. M. Troska (vlastním jménem Jan Matzal). Z jeho knih si už vlastně nepamatuju skoro nic, ale naprosto živě se mi vrací onen pocit napětí a dobrodružství, který jsem v dospívání prožíval pro četbě jeho knih. Jako dospělému by mi možná přišly plytké, ale tehdy to byl formující zážitek.

Zpětně si také uvědomuju, jak úžasné dobrodružství dokázal tehdejší režim  – nezamýšleně! – vytvořit ze čtení. Člověk v podstatně náhodou narazil na knihu nebo autora. Pak obcházel přátele a známé, kdo by mohl mít doma něco dalšího od stejného autora. Musel prokázat hodně vytrvalosti, ale po mnoha měsících jsem si skutečně mohl půjčit další knihu J. M. Trosky nebo třeba E. M. Borroughse. S jakým rozechvěním jsem tu knihu otevíral. A jak mě mrzelo, když jsem ji měl přečtenou.

Zářijová výročí

Proč je lhaní tak snadné (3. 9. 2021)

Z komentáře na Prvních zprávách:

Mnoho lidí v terénu muselo vědět, jaká je situace. Jenže ti lidé, kteří by o tom chtěli mluvit a chtějí by chtěli řešit problémy, ti se nikdy nedostanou na pozice s rozhodovací pravomocí. Možná někde bude kapitán potížista nebo produktový manažer potížista nebo redaktor potížista. S trochou štěstí se dokážou ve svých organizacích schovat a vydržet tam celé roky. Ale povýšeni rozhodně nebudou. Čím výše jdeme, tím pečlivěji je svět vyčištěn od takových potížistů.

Podobný princip platí do stejné míry všude. Jenže chtěli byste být v kůži generála či šéfa tajné služby, který letos dostává vyznamenání, a přitom ví, že jednou bude Putinovi nebo čínskému vedení vysvětlovat, proč po celá léta podával zfalšovaná hlášení?

Vnímání (2. 9. 2021)

Tak Biden prý naléhal na afghánského loutkového prezidenta,  a radil mu, co má dělat, aby “změnil vnímání”. O skutečnou situaci se vůbec nezajímal. A co jste od něho čekali? Vždyť ten pán strávil celý život v prostředí, kde nezáleží na objektivní realitě, ale na tom, jak jsou věci vnímány. Z toho, že se až na vrchol dostal právě on, z toho vidíme, že se tomu prostředí dokázal přizpůsobit lépe než kdokoliv jiný. Vyvolával správný dojem, a ono to fungovalo! V tomto případě nejde o to, jestli je zkorumpovaný nebo senilní. Jde o to, že celé prostředí vysoké politiky, velkých peněz a velkých médií je založeno VÝHRADNĚ na předstírání.

Mimochodem, všimněte si, že Biden není schopen své loutce něco nařídit. Naznačuje, doporučuje, radí, tlačí… kdyby to bylo uvnitř Demokratické strany (nebo Republikánské) nebo na nějaké univerzitě nebo ve vedení korporace, stačilo by to. Protože na druhé straně by byl nějaký mlaší biden, který by věděl, co má dělat, aby působil správným dojmem a jednou byl povýšen. Ale na Afghánce to neplatí.

Tomského Chvála nacionalismu (1. 9. 2021)

Z recenze Alexandra Tomského na Hazonyho knihu Ctnost nacionalismu:

„Máme totiž pouze dvě volby, buď imperialismus, nebo národní státy, buď étos sebeurčení, svět svobodných národů, jež v konkurenci s ostatními rozvíjejí svou svébytnost čili svou kulturní tradici a národní zájem, nebo podřízení národů jednomu politickému režimu s jeho falešnou nabídkou globálního míru a prosperity.

Řád národních států má v porovnání s impériem zásadní výhodu, jeho drobné války se týkají menšin a hranic, vlastenectví není dobyvačné, neusiluje o zničení a podrobení sousedního národa. Národní zájem klade politikům meze, omezené zdroje mají využívat k prospěchu národa a nikoli k riskantním výbojům. Jen imperiální války ve jménu univerzální ideologie se vedou až do naprostého vyčerpání.”

Ta kniha bude během pár dnů k dispozici i na mém e-shopu. A osobně mě velmi potěšilo, že Hazony zase používá slovo nacionalismus. To slovo neskrývá, že se jedná o politickou ideologii, na rozdíl od “vlastenectví” či “národovectví”, které odkazují spíše k osobním pocitům.

Alexandr Tomský: Chvála nacionalismu

Jakou alternativu potřebujeme (1. 9. 2021)

Z pravidelné eseje na Nové republice:

Panství mocenské elity je tedy závislé na tom, zda dokáže udržovat nižší třídy roztříštěné a zmatené. Nebo dokonce jestli dokáže vyvolat přesvědčení, že je morální povinností příslušníků nižších tříd vzdávat se svých osobních zájmů ve prospěch mocenské elity. Ve svých knihách se snažím ukázat, že schopnost mocenské elity zabránit sebeuvědomění nižších tříd klesá, a že bude klesat nadále. To však nemusí automaticky znamenat změnu k lepšímu. Dosáhnout racionálního uvědomění společných zájmů vyžaduje obrovskou vzdělávací práci. Čeští obrozenci dobře věděli, proč tolik usilovali o „povznesení“ lidu.

Tím se dostáváme k otázce protirežimních médií, někdy označovaných jako „alternativa“. Vždy je pozitivní, když někdo prolomí monopol několika mainstreamových médií jednajících ve shodě. Nicméně činnost zdaleka ne každého opozičního média vede ke zlepšení poměrů. Mnohá ostře opoziční média naopak pomáhají udržet zmatek, roztříštěnost, iracionalitu a přesměrování lidové energie proti falešným cílům. Nelze tedy paušálně prohlásit, že potřebujeme protirežimní média. Potřebujeme DOBRÁ A ODPOVĚDNÁ protirežimní média.